Praha – Ruzyňská věznice otevírá zrekonstruované vazební oddělení. Ve 22 celách jsou nové podlahy, nábytek nebo sanitární zařízení. Obvinění navíc budou moct trávit více času mimo pokoje. Přestavbu provedla Ruzyně většinou svépomocí, vězni vyrobili i nábytek. Zrekonstruované vazební oddělení se zmírněným režimem má kapacitu pro 55 lidí. Opravy vazebních věznic souvisejí s novelou zákona o výkonu vazby, která je účinná od nového roku. Umožňuje například telefonický kontakt obviněného s rodinou či častější návštěvy ve věznici.
V Ruzyni opravili vazbu, obvinění mohou hrát ping-pong a posilovat
Ve vazebním oddělení se zmírněným režimem mohou obvinění chodit volně po chodbě a také se v rámci oddělení navzájem navštěvovat. K dispozici jsou jim i terapeutické a výchovné ateliéry, kde se mohou vzdělávat. Nedostane se sem ale každý. „Musíme vybrat obviněného, který není agresivní, nebude napadat spoluobviněné a demolovat zařízení,“ řekl ČT generální ředitel Vězeňské služby ČR Petr Dohnal. Na oddělení tohoto typu nemohou být ani lidé obvinění ze závažného trestného činu nebo s koluzní vazbou, která je uvalena kvůli možnému ovlivňování svědků.
Projekt reformy začal už loni v pražské pankrácké věznici. Podle dřívějších vyjádření ministerstva spravedlnosti by každá vazební věznice v České republice měla mít do konce dubna alespoň jedno nově zrekonstruované oddělení. V řádu měsíců by se měly otevřít zrekonstruované cely i ve vazební věznici Brno a v Hradci Králové. „Peníze čerpáme z uspořených prostředků, které nám zůstaly po amnestii prezidenta,“ řekl Dohnal.
V Česku byly vazební podmínky horší než výkon trestu
Před amnestií bylo ve vězení 23 tisíc lidí, v současné době jich je 16 700. Týdně do vězení nastoupí asi 50 nových vězňů. Rok po amnestii se vrátila zpět asi tisícovka z propuštěných. „Amnestie nám hodně pomohla… Uzavírali jsme různé kanceláře a terapeutické místnosti a každý volný prostor přebudovávali na cely. Nyní můžeme více s vězněnými osobami pracovat, aby to odpovídalo evropským standardům,“ uvedl Dohnal. S uzavíráním některých věznic se podle něj proto zatím nepočítá.
V České republice byly dosud vazební podmínky horší než podmínky ve výkonu trestu. Na obviněného ve vazbě se přitom nahlíží jako na nevinného. Na přísný režim ve vazbě si stěžoval i bývalý poslanec David Rath, který v cele strávil 1,5 roku. Vazbu označil za novodobou torturu, ve věznici také napsal několik návrhů týkajících se právě zlepšení podmínek ve vazbě. „Vazba pana Ratha ale nemá vliv na zlepšování podmínek výkonu vazby. Nebyly prostředky k tomu, abychom mohli se zásadní rekonstrukcí začít,“ podotkl Dohnal.
GALERIE
videogallery_408445