ÚSTR má pozastavené členství v evropské platformě paměti

Praha - Platforma evropské paměti a svědomí, která sdružuje 43 evropských institucí, pozastavila členství Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ústav totiž odmítá odpovědět na dotazy ohledně minulosti pěti členů vědecké rady, kteří byli členy KSČ. Mluvčí ústavu však tvrdí, že na takové informace nemá platforma právo. Mezinárodní organizace před pozastavením členství varovala už loni v listopadu - jde ale spíše o symbolický krok, ÚSTR totiž patřil ke dvaceti zakládajícím ústavům evropské platformy.

Platforma závěrem loňského roku kritizovala především jmenování ředitelky Pavly Foglové bez výběrového řízení, zvolení pěti bývalých komunistů do vědecké rady, kterým mohl ústav porušit etický kodex platformy, a údajné plány na přerušení činnosti oddělení digitalizace ústavu. 

Důvody přerušení členství ve studiu ČT24 vysvětlovala výkonná ředitelka platformy Neela Winklemann Heyrovská: „O pozastavení členství rozhodla členská rada platformy, která rozhodla, že se jí nelíbí způsob, jakým ÚSTR s platformou komunikuje. Ústav byl opakovaně vyzýván, aby vysvětlil minulost členů vědecké rady, kteří byli členy KSČ.“ Podle ní má členská rada platformy silné podezření, že ÚSTR porušuje její etický kodex.  

Etický kodex mohl ústav porušit v případě, že zaměstnává ať v placené, či neplacené funkci osoby, které v rámci totalitního režimu zastávaly placenou politickou funkci. Věc se týká pěti členů nové vědecké rady, kteří působili v KSČ a v jejichž případě platforma zjišťovala u ÚSTR, zda za svou funkci dostávali někdy peníze. Ústav na to však platformě neodpověděl: „Skryl se za to, že se jedná o soukromý údaj, že se jedná o ochranu občanské cti a lidské důstojnosti dotčených osob,“ dodala Winklemann Heyrovská.

Dopis ředitelce ÚSTR najdete zde.

Mluvčí ÚSTR: Platforma nás nutí do porušování zákona

Podle mluvčího ÚSTR Pavla Ryjáčka ale chce znát platforma něco, na co ústav nemá oporu v zákoně. „My to sami nevíme, možná bychom se jich mohli zeptat, ale já myslím, že by to bylo vedení ústavu trapné. Muselo by se totiž ptát tak vážených osobností, jako je třeba Petr Pithart nebo Vilém Prečan - ptát se jich na něco, co je v zásadě jejich soukromá věc. Pokud nás někdo tlačí do porušování zákona, tak se tam samozřejmě nemůžeme nechat tlačit,“ uvedl Ryjáček.

Podle něj bylo u některých osobností určité působení v komunistické straně bohatě vykoupeno nebo odčiněno tím, co následovalo potom. Vedení ústavu prý ani teď po přerušení členství nebude na otázky platformy ohledně minulosti členů vědecké rady odpovídat.

Výkonná ředitelka platfory ale nesouhlasí, že by tlačila ÚSTR do porušování zákona: „Podstata existence ústavu je zkoumat zločinnou činnost KSČ, a to i co se týká jednotlivých osob. Má za úkol dokumentovat účast domácích osob na podpoře komunistického režimu, má zveřejňovat informace o činech a osudech jednotlivců – podle zákona o ústavu a archivu je dokonce oprávněn zpracovávat osobní údaje.“ 

Benešová porušení kodexu odmítala

Novou předsedkyní rady (ÚSTR) se po Petrušce Šustrové stala v říjnu její členka Emilie Benešová. Nahradila Petrušku Šustrovou, které skončil pětiletý mandát. Benešovou zvolila rada ústavu většinou hlasů přítomných. Benešová patřila ke kritkům odvolaného ředitele Daniela Hermana, který musel čelo ústavu opustit po svém odvolání z funkce radou ústavu.
Odvolání Hermana vyvolalo rozepře a politické spory především mezi ODS a ČSSD. 

První žena ústavní rady tvrdila, že instituce etický kodex neporušuje, protože se v něm tvrdí, že člen platformy nesmí vědomě zaměstnávat funkcionáře totalitní struktury. „Ústav nikoho takového vědomě nezaměstnává,“ prohlásila loni. 

Český ÚSTR je spoluzakladatelem platformy, která je sdružením několika desítek institucí z různých zemí, zabývá se koordinací studia a vyrovnáváním se s totalitní minulostí. Platforma vznikla v roce 2011, kdy zástupci evropských historických ústavů za účasti premiérů ČR, Polska a Maďarska podepsali smlouvu o jejím vzniku.