Očkovat, či neočkovat, toť otázka pro rodiče i lékaře

Praha - Zda děti očkovat, nebo nikoli, to je otázka, na které se neshodnou nejen rodiče malých dětí, ale ani odborníci a lékaři. Pro 9 nemocí jako záškrt, tetanus nebo černý kašel je v České republice očkování povinné. Díky očkování u nás zmizela třeba dětská obrna. Jenže přibývá rodičů, kteří se očkovacímu zákonu rozhodli vzepřít. Obávají se hlavně vedlejších účinků vakcín proti chorobám, se kterými se jejich dítě ani nikdy nemusí setkat.

Snad o ničem nekoluje tolik teorií, statistik, studií a taky mýtů jako o povinném očkování dětí. Někteří odpůrci mají podezření, zda očkování nemůže za alergie, astma nebo dokonce autismus. Respektované vědecké studie ale takový důkaz nenašly. „V roce 1996 v Americe vyšel článek, kde lékař vyslovil jisté podezření, pak se zjistilo, že to byl podvod. Ale že to nebyla pravda, to se na veřejnost nedostane,“ řekla lékařka Dana Nedělková.

Ideální řešení neexistuje, shodují se odborníci, stejně jako na tom, že při očkování nesmí lékař podcenit zdravotní stav dítěte ani rodiny. „Nikdo nezastírá, že vakcíny mohou mít nežádoucí reakce a oni je mají, nicméně jejich frekvence je velice nízká a je nesrovnatelná s tím, kdybychom přestali očkovat a vrátili se k infekčním onemocněním, jak to bylo,“ řekl předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

Očkování dětí u nás nařizuje zákon, za porušení hrozí pokuty. Rodičů, kteří dítě očkovat odmítnou, jsou zhruba tři procenta. Někteří z nich se snaží pravidla obejít nenápadně. Tichou poštou mezi sebou šíří jména lékařů, kteří jsou ochotni dát jen razítko do průkazu. Takové dítě pak, na rozdíl od dítěte neočkovaného, může třeba do školky. „Najdete lékaře, ale musíte hledat, chápu, že tady narůstá komunita rodičů, kteří sdílejí informace o tom, kam jít,“ popsala matka očkovaného dítěte Jana Gandalovičová.

V České republice se dnes očkuje v rámci pravidelného očkování proti těmto infekčním chorobám: záškrt, tetanus, dávivý kašel, haemophilus influenzae typu B (způsobuje těžké infekce dýchacích cest), žloutenka typu B, dětská obrna, spalničky, příušnice, zarděnky.


Některým rodičům vadí vedlejší účinky vakcín. Běžně otoky, horečky a zvracení. Nahlašují ale i vážnější příznaky. V loňském roce bylo nahlášeno 76 případů nežádoucích účinků. „V jednom případě to byl zánět ledvin, v ostatních případech neurologické potíže, jako je apatie, hypotonie a podobně,“ upřesnila mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Lucie Šustková.

Právě proto rodiče zvažují, zda svoje děti očkovat, nebo neočkovat. Otazníky budí i současný koktejl očkovacích dávek, kdy devítitýdenní kojenec dostane vakcínu proti tetanu, černému kašli, obrně nebo třeba žloutence typu B.

„V současné době diskutujeme, co by mělo být součástí povinného očkovacího kalendáře a co by mělo být dobrovolné,“ připustil Prymula. Odborníci také apelují na lékaře, aby očkovali jen zcela zdravé děti.

„Tady máme jasné potvrzení v současné době ze západní Evropy, kdy se třeba v Anglii přestalo očkovat proti spalničkám a nyní tam probíhá poměrně velká epidemie a lidé se vrací k tomu a nechávají se doočkovat,“ dodal Prymula na obranu plošného očkování.