Zlínská kryobanka uchovává zmražené generace

Zlín - Zlínská klinika reprodukční medicíny ani nestačila mrazit, proto musela rozšířit svou kryobanku, která nově uchová až pět tisíc vajíček a spermií. Po Praze a Brně jde o třetí podobné zařízení u nás. V mrazicích boxech vydrží vajíčka a spermie desítky let, v kryobankách tak čekají celé generace dětí. Problémy s početím přiváději na reprodukční kliniky stále více zájemců. Přibývá i pacientek, které si jako samoplátkyně nechávají zmrazit vajíčka, aby se zatím mohly věnovat kariéře.

„Je mnoho žen, které se díky kariéře, své profesi nebo díky tomu, že nemají partnera, blíží ke 40. roku, a umělé oplodnění je jedna z posledních možností, jak si zachovat možnost mít své vlastní dítě,“ vysvětlil ředitel zlínské kliniky, která pomáhá ženám otěhotnět, David Rumpík. Zatímco za celý loňský rok evidovali ve Zlíně pět zájemkyň o zmražení vajíčka, stejný počet žen si svou největší buňku nechalo zamrazit jen během prvních dvou měsíců letošního roku.

„Oproti dřívějším metodám probíhá mražení velice rychle a vajíčko jej dobře snáší,“ popsala hlavní rozdíl v moderních technologiích embryoložka Sylvie Hlaváčová. Lékaři zmražení vajíček doporučují například ženám, které mají v rodině potíže s otěhotněním nebo v pubertě prodělaly vážnější gynekologické onemocnění.

Na druhou stranu lékaři stále častěji řeší zdravotní komplikace u starších rodiček. „Dostáváme se k tomu, co kdyby ta žena chtěla vajíčka v padesáti nebo šedesáti letech. Je to její vlastní biologický materiál, na který má nárok. Budeme ale před sociologickým dilematem, v kolika letech by měla nejpozději porodit,“ upozornila lékařka Hana Višňová.

Kolik to stojí?

Spermie a vajíčkoPojišťovny proplácejí zmrazení spermií a vajíček v případě zdravotních problémů. Nemocným mužům pojišťovna platí první rok, další si už si pacient hradí sám. Zmrazení spermií vyjde na zhruba 1 200 korun ročně. Uchování ženských vajíček je výrazně nákladnější. Stejně jako u mužů i u žen platí, že první rok hradí nemocným ženám pojišťovny. Pokud se žena rozhodne zákrok podstoupit z jiných důvodů, přijde ji konzervace vajíček na 15 tisíc korun, dalších zhruba 10 tisíc stojí potřebné léky.


Reprodukční buňky se uchovávají při teplotě minus 196 stupňů
Zdroj: ČTK
Autor: Dalibor Glück

„Problémem u vajíčka je, že jde o složitý aparát, největší buňku v lidském těle, která je velice citlivá na změny teplot a při nešetrném zamrazení dochází k rozpadu,“ varoval ředitel reprodukční kliniky Rumpík.

Největší tuzemská kryobanka je v Brně. Loni na podzim ji otevřela soukromá klinika. Umí zmrazit nejen spermie, ale i embrya a vajíčka. Systém kryobanky je plně automatizovaný, což má vyloučit případnou lidskou chybu či poškození vzorků. Podobná automatizovaná kryobanka je kromě Brna i v Praze, má však menší kapacitu.

V největší kryobance v Česku lze uložit až 20 tisíc vzorků, které jsou zmrazeny na minus 196 stupňů Celsia. Reprodukční buňky tak mají vydržet až desítky let.


Vědci donedávna bojovali s tím, jak úspěšně zmrazit ženská vajíčka. Lépe se totiž uchovávají spermie nebo embrya, jež obsahují méně vody. Ledové krystalky mohou vzorek poškodit. Dnes už však lékaři umí zmrazit i ženská vajíčka, která lékaři považují za poměrně kvalitní zhruba do 35 let věku ženy.

Řada lidí dnes plánuje rodinu až v pozdějším věku, jiní chtějí mít dítě i z druhého manželství, které opět přichází později. Právě takoví pak často přistupují k tomu, že si nechají své reprodukční buňky zmrazit pro budoucnost.

S mimotělním oplodněním párům, které chtějí mít dítě, ale nedaří se jim to přirozenou cestou, pomáhají na čtyři desítky pracovišť po celé republice. Dvojic postižených neplodností přitom stále přibývá. Podle lékařů má v Česku s početím problém každý čtvrtý pár.

Počet dětí ze zkumavky narůstá. V 80. letech se jich metodou umělého oplodnění narodila desítka, v roce 2012 to bylo pět tisíc. Za deset až dvacet let by takto mohlo být počato až 50 procent dětí.


Lékaři například doporučují mužům, kteří vykonávají riziková povolání, aby si nechali v mladém věku zmrazit spermie. Před 15 lety problém neschopnosti oplodnit partnerku řešila přibližně pětina českých mužů, dnes se počet takto postižených mužů rozšířil na 60 procent mužské populace.