Sobotka chce vládní komisi k restitucím, lidovci nikoli

Praha – Premiér Bohuslav Sobotka chce ustavit vládní tým, který by měl s církvemi jednat o snížení finančních náhrad, jež získají v rámci restitucí. Předseda vlády tak reaguje na včerejší debakl expertní komise ČSSD a ANO, která se s církvemi shodnout nedokázala a navrhla jednání ukončit. Lidovci ale ke vzniku nového týmu nevidí důvod, tím spíš, že by v něm měli sami zasednout. Shoda potom nepanuje ani mezi ČSSD a církvemi - strana má za to, že se bude dál jednat o změně restitučních zákonů, církve to ale odmítají.

Video Církevní restituce se mají řešit na vládní úrovni
video

Církevní restituce se mají řešit na vládní úrovni

Zástupci náboženských společností na úterním jednání vyjádřili přesvědčení, že se záležitost restitucí stává politickou diskusí o postavení církve ve společnosti, a měla by o ní proto jednat vláda. Diskuse o změně zákona jsou ale podle nich passé.

Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub prohlásil, že církve veškeré námitky politiků k podobě zákona vyvrátily, a podle předsedy Ekumenické rady církví Daniela Fajfra není pro snižování náhrad prostor. „Jsme přesvědčeni, že ve věci změn o majetkovém vyrovnání státu s církvemi není o čem jednat. To je uzavřená věc. Pojďme se bavit o budoucnosti, o postavení církví ve společnosti v kooperativním modelu spolupráce se státem.“

Sobotka chce o restitučních zákonech jednat

S navrhovaným vznikem vládní komise dnes souhlasil i premiér. „Chci požadavku církví vyhovět, protože preferuji dohodu. Restituce je potřeba korigovat, ale nejprve je potřeba využít všechny možnosti jednání, a pokud církve požadují jednání na vládní úrovni, jsem mu nakloněn,“ prohlásil. „Na příštím jednání koaliční rady chci navrhnout koaličním partnerům, aby vláda navrhla své zástupce.“

Za nejlepší řešení Sobotka nadále považuje takovou dohodu s církvemi, kdy se sníží výše finančních náhrad nebo odbourá inflační doložka - v rozporu se stanoviskem církví tak chce o restitučních zákonech jednat i nadále. Zároveň hodlá vymezit použití peněz tak, aby sloužily „veřejně prospěšným účelům“, zájem má i o to, aby stát získal předkupní právo na vydávaný majetek – za předpokladu, že se ho církve budou chtít v budoucnu zbavit.

Premiér akcentoval i to, že církevní nakládání s příspěvky od státu musí být plně transparentní. Církve ostatně už souhlasily s tím, že budou svá hospodaření zveřejňovat, a po změně příslušného zákona jsou ochotné se podřídit finančnímu auditu.

Alena Gajdůšková: „Debata neskončila. Zákon pro nás není akceptovatelný.“


Bělobrádek: Nevím, co si ČSSD od komise slibuje

Premiérem avizovaná vládní komise je už několikátým pokusem ČSSD najít s církvemi společnou řeč. Sobotka ještě před volbami voličům slíbil, že v případě vítězství zahájí s církvemi okamžité jednání o tom, „jak snížit rozsah finančních kompenzací, které jsou poskytovány za nevydaný majetek v rámci církevních restitucí“ (více zde).

Debatu po volbách ovšem Lidovému domu komplikovali koaliční lidovci, kteří znovuotevření restitučního tématu odmítali; věc považují za uzavřenou. Se zástupci církví tak v první chvíli jednal sám Sobotka, ještě coby premiérský aspirant, a následně vznikla expertní komise ČSSD a ANO – právě ta včera ohlásila neúspěch svého jednání.

Křesťanští demokraté se nyní staví skepticky i k avizované komisi vlády. Předseda strany Pavel Bělobrádek uvedl, že ke vzniku takového týmu nevidí důvod, natož k účasti lidovců v něm. Podle svých slov neví, co si od týmu sociální demokraté slibují. Sobotka ovšem lidovecký odpor nechápe nijak dramaticky: „Pokud se na koalici dohodneme, že vláda bude pokračovat v jednání, věřím, že KDU-ČSL bude souhlasit s tím, aby měla v komisi svého zástupce.“

Negativní postoj ke změnám restitučních zákonů zaujala i ODS a TOP 09, čili strany, které majetkové vyrovnání v uplynulém volebním období prosadily. „Buďme všichni rádi, že toto mimořádně citlivé téma jak pro církve, tak pro veřejnost bylo vyřešeno, a znovu ho neotvírejme,“ vzkázal sociální demokracii šéf ODS Petr Fiala.

CÍRKEVNÍ RESTITUCE: Zákon o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že církve dostanou nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň bude během 17 let snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.


Chrám svatého Bartoloměje v Kolíně
Zdroj: ČT24
Autor: Josef Vostárek

Zásah Poslanecké sněmovny není aktuální, říká premiér

Senátorka Alena Gajdůšková, která vedla expertní stranickou skupinu, už před včerejším jednáním uvedla, že pokud se ČSSD a ANO na změnách s církvemi nedohodnou, mohli by zdanění finančních náhrad odhlasovat poslanci. Církve takovou možnost nesou nelibě, sekretář České biskupské konference Tomáš Holub prohlásil, že sociální demokracie by v takovém případě porušila slovo „demokracie“ ve svém názvu.

Poslanecký zásah ve věci zdanění dnes nevyloučil ani Sobotka, debatu o této možnosti ovšem nepovažuje za aktuální. „Pokud jde o zrušení daňového osvobození finančních náhrad církvím, zůstává jako teoreticky a legislativně možná cesta do budoucna pro případ eventuální nedohody s církvemi. ČSSD nicméně stále upřednostňuje úpravu restitucí na základě dohody s církvemi,“ dodal. Předseda hnutí ANO, ministr financí Andrej Babiš, novinářům řekl, že by si zdanění náhrad dokázal představit. „Pro státní rozpočet by to bylo dobré, řešilo by to 13 až 14 miliard,“ podotkl.

Advokát: Zdanění restitucí? Zřejmě nelegitmní zásah

Předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr ale jakékoli úpravy odmítá. „Nejde o dar ze státní pokladny, ani o půjčku, ani o grand , ale o navrácení majetku rozkradeného státem za komunistické vlády. To přece nemůžeme nechat zdaňovat.“ Obdobně hovoří i Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí. „Byl by to špatný signál navenek a my bychom to nevítali, ale sněmovna to udělat to může. Stát je suverén.“

Podle místopředsedkyně TOP 09 Heleny Langšádlové by bylo zdanění protiústavní. Před takovým krokem varuje i advokát Milan Schagerer. „Došlo by k zásahu do legitimního očekávání smluvních stran,“ upozornil. „Zdanění by mohlo být posouzeno jako nezákonný zásah, který by fakticky snížil hodnotu finančních náhrad, na kterých se strany domluvily.“

Video Holub: O zákonu jednat nebudeme, o budoucnosti ano
video

Holub: O zákonu jednat nebudeme, o budoucnosti ano

Gajdůšková: Po zdanění srážkovou daní existují precedenty