Sobotka chce pevné lhůty pro jmenování premiéra

Praha – Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) navrhne, aby prezident musel po volbách jmenovat nového předsedu vlády do 30 dnů od konání ustavující schůze sněmovny. Uvedl to v rozhovoru s ČTK. Změnit chce i jmenování bankovní rady České národní banky, kde by nově musel návrhy prezidenta posvětit Senát. O upřesnění či omezení prezidentských pravomocí se mluví delší dobu. Současný prezident Miloš Zeman však možné změny v médiích už dříve odmítl.

„Budeme chtít, aby tam byla jasná lhůta pro prezidenta republiky, kdy musí jmenovat předsedu vlády. Navrhujeme lhůtu 30 dnů po konání ustavující schůze Poslanecké sněmovny,“ řekl premiér k návrhu, který chce příští týden probrat s koaličními partnery. „Nám jde primárně o to, aby po volbách nevznikalo období, kdy tady ještě zůstává stará vláda, která nemá důvěru sněmovny,“ uvedl ministerský předseda.  

Sobotka ale počítá s tím, že by první dva pokusy na jmenování premiéra i nadále zůstaly prezidentovi. To podle něj není potřeba měnit. „To, co bychom uvítali, je pevná lhůta, možná více pevných lhůt u jednotlivých pokusů o jmenování,“ konstatoval premiér. Opoziční TOP 09 už dříve navrhovala, aby druhou možnost jmenovat premiéra měla po prezidentovi Sněmovna. Nyní patří předsedovi Sněmovny až třetí pokus. 

Koaliční partneři ČSSD se k Sobotkovu návrhu zatím stavějí opatrně, chtějí ho nejdřív prostudovat. „Budeme to teprve projednávat. Je třeba vždy posoudit, co změny udělají s vyvážeností ústavy jako celku,“ uvedla místopředsedkyně ANO a ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová. Také šéf lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek je ke změnám zdrženlivý –
neměly by prý být účelové. „Uvítal bych, kdyby se ve sněmovně vedla debata o celkové rekonstrukci našeho ústavního pořádku.“ Uvnitř KDU-ČSL se teď prý diskutuje např. o tom, jestli by ze Senátu nemohla být jakási komora regionů, jako je tomu například v Německu.

Sobotka rekordmanem: Na jmenování premiérem čekal nejdéle

Po loňských volbách jmenoval Zeman Bohuslava Sobotku (ČSSD) premiérem 83 dní po
volbách, což je nejdelší doba v historii ČR, která od hlasování občanů do jmenování ministerského předsedy uplynula. Prezident si dával na čas i se jmenováním ministrů: Netajil se kritikou vůči některým z nich a adepti také museli absolvovat osobní schůzky. Novou vládu získalo Česko až po 95 dnech od voleb. 

Další plánovaná změna se týká výběru členů rady České národní banky (ČNB), politikům vadí, že členy rady ČNB vybírá a jmenuje prezident. Miloš Zeman jmenoval nedávno novým členem rady bývalého premiéra Jiřího Ruskoka. „Do budoucna zde hrozí to, že nějaká finanční skupina podpoří konkrétního kandidáta právě proto, aby ovládla radu banky, která má vliv na celý finanční sektor,“ uvedl už dříve předseda sněmovního ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).

Video Mluvčí Hradu: Zeman sestavování vlády nijak nezdržoval
video

Mluvčí Hradu: Zeman sestavování vlády nijak nezdržoval

Zeman: Omezení pro přímo voleného prezidenta je nelogické

Miloš Zeman považuje návrhy na omezení prezidentských pravomocí za nelogické. V rozhovoru pro server Aktuálně.cz řekl, že zvažované úpravy odporují roli hlavy státu jako „krizové pojistky“. Podle Zemana z nynějších úvah o omezení pravomocí hlavy státu vyplývá strach ze silného prezidenta. „Pokládám za komické, že přímo zvolený prezident má mít užší pravomoci než prezident zvolený parlamentem. To absolutně nedává logiku,“ uvedl v souvislosti s úvahami o změnách ústavy.

Jeho mluvčí Jiří Ovčáček pak ve vysílání ČT24 upozorňoval, že v Česku celkem často končí volby patovým výsledkem. „A tam je potřeba dostatečný čas na to, aby se strany mohly dohodnout, vyjednat případnou koaliční smlouvu, a to dnešní ústava umožňuje. Ta lhůta by toto vyjednávání svázala.“ Podle Ovčáčka není nutné ústavu měnit - prezident prý vyjednávání o nové vládě ani jmenování premiéra nijak nezdržoval. Navíc prý Zeman dodržuje pravidla: „To znamená, že premiér má být zástupce vítězné strany, kterého mu strana doporučí a pan prezident také dodržuje pravidlo, že dříve, než někoho jmenuje premiérem, tak provede pověření o jednání vládě,“ dodal hradní mluvčí.

Ústavní právník Marek Antoš:

"ČSSD už v době, kdy se zaváděla přímá volba prezidenta, zdůrazňovala, že by současně s tím měly být zpřesněny některé jeho kompetence. Aby nedocházelo k tomu, že přímo volený prezident s vyšší legitimitou bude zkoušet svůj prostor přesáhnout. Čili pokud nyní premiér Sobotka přichází s tímto návrhem, tak to není jen reakce na působení prezidenta Zemana, ale spíše systémová věc, kterou sociální demokracie říkala už předtím, než byl Miloš Zeman zvolen. 

Myslím si, že nějaké zpřesnění toho, jak dochází k sestavení vlády, by rozhodně naší ústavě prospělo. Není potřeba se těch lhůt bát, 30 dní je poměrně dlouhá doba na potřebná jednání. V Evropě jsou i země, které na tato vyjednávání dávají pouze jednotky dnů."