Nový šéf SÚKL viní předchůdce z nehospodárnosti. Ten přemýšlí o žalobě

Praha – Audit ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) potvrdil řadu nevýhodných smluv, neopodstatněný nárůst počtu pracovníků, zbytečné výdaje na mzdy či pronájmy. Nestandardní licenční ujednání mohla vést k výdajům až 300 milionů korun, nevýhodný pronájem kanceláří 20 milionů. Současný ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta zrušil výběrová řízení za 47 milionů korun, další za 280 milionů korun pozastavil a dal je přezkoumat. Podle Blahuty je pod nevýhodnými smlouvami podepsán právě jeho předchůdce, který na tom nemusel nést žádný osobní zájem, ale odpovědnost leží na něm.

Současný ředitel Zdeněk Blahuta ve vedení SÚKlu nahradil Pavla Březovského, kterého v únoru odvolal ministr zdravotnictví. „Chyby, které audit odhalil, jednoznačně potvrzují správnost odvolání ředitele Březovského. Pan ředitel Blahuta mě ujistil, že podnikne i právní kroky v případech, kdy si to zjištění auditorů vyžádají,“ řekl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).  

Někdejší ministr Leoš Heger (TOP 09) ale Březovského hájí, přijde mu podivné, že při takových „hrůzách“ nepodal Blahuta trestní oznámení okamžitě. Naznačil, že výsledky auditu jsou podávány účelově. Sám Pavel Březovský označil dnešní argumenty za vykonstruované, ke každému kritizovanému bodu má důkazy o správnosti svých kroků. Zvažuje žalobu na ochranu osobnosti.

Podle auditu v kontrolovaném období únor 2012 až únor 2014 uzavíral SÚKL nevýhodné smlouvy na správu a provoz aplikací. Nápadné ve smlouvách jsou podle auditorů zejména krátké výpovědní lhůty bez udání důvodu ze strany poskytovatele. Ústav také často platil za věci, které nikdy nepřevzal.

Nevýhodné smlouvy

Zdeněk Blahuta označil z více než 100 uzavřených smluv okolo 40 smluv za rizikové, některé dokonce v „režimu poplachu“. Pod nevýhodnými smlouvami je podle něj podepsán jeho předchůdce Březovský. „Samozřejmě nelze vycházet z toho, že by se na tom osobně podílel, nicméně nesl zodpovědnost,“ prohlásil současný ředitel SÚKL.

Bývalý ředitel Pavel Březovský: „Proti všem dosavadním útokům ze strany ministerstva a současného vedení SÚKL se důrazně ohrazuji. Ministerstvo se jen za každou cenu snaží ospravedlnit nedávné čistky v ústavu a odvrátit pozornost od svých kauz. Na všechny výtky máme nezpochybnitelné důkazy o opaku a zvažujeme s kolegy podání žaloby na ochranu osobnosti.“


Nevýhodný pronájem kanceláří za 20 milionů na pět let souvisí zas podle auditu s neodůvodněným nárůstem pracovních úvazků. „Chci na tomto místě poznamenat, že v období únor 2012 – únor 2014 došlo k nárůstu úvazků z 325 na 468, což představuje 143 úvazky navíc,“ poznamenal Blahuta. Reálně podle něj vzrostl počet pracovníků asi o 66 lidí, aniž by přiměřeně tomu narostl také objem práce.

Nárůst pracovníků ale pro ČT někdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) vysvětluje mimo jiné tím, že za působení Martina Beneše v čele ústavu (2007–2012) z něj odešla celá řada lidí a některé odborné činnosti byly zajišťovány externě. To také podle Hegera bylo předmětem kritiky, odbornou práci měl totiž dělat ústav sám. Proto narostl počet pracovníků, aby se odborná práce znovu dělala z kapacit instituce samotné. Interpretaci Blahuty a Němečka označil tedy Heger za účelovou.

Kanceláře za půl milionu

S nárůstem pracovníků vzrostly také náklady na pronájem nebytových prostor a další náklady na počítače a techniku. „Zde byla vyčíslena škoda v řádu kolem 33 milionů korun. Zdá se mi to jako zcela ilustrativní příklad hospodaření s veřejnými prostředky přesně tak, jak by se to nemělo dít,“ prohlásil současný šéf ústavu.

Video Události: Audity odhalily chyby v hospodaření
video

Události: Audity odhalily chyby v hospodaření

Radiožurnál s odvoláním na výsledky auditu ještě před oficiální tiskovou konferencí přišel se zjištěním, že v nově zrekonstruované budově SÚKL mělo vybavení jedné kanceláře dosáhnout až půlmilionových nákladů. Blahuta tuto „perličku“ potvrdil: „Ty kanceláře byly velmi pěkné, tedy ty návrhy.“ Blahuta zakázku zrušil a případ teď skončil u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Heger: Březovského znám jako poctivého člověka, předložené „hrůzy“ jsou podivné

Někdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) se Březovského zastal, před nástupem do čela SÚKL ho znal jako zkušeného úředníka na ministerstvu zdravotnictví už z éry sociální demokracie. Heger sám ho charakterizoval jako člověka šetrného a pořádného. Otevřeně zpochybnil postup Zdeňka Blahuty. „Jestliže jsou tam opravdu takové hrůzy, o kterých slyším, v řádu stamilionů a platby za nepřevzaté a neprovedené věci, pak nechápu, proč okamžitě pan ředitel Blahuta nepodá trestní oznámení. To je velmi zvláštní,“ prohlásil někdejší první muž resortu pro ČT.

Heger vypsal konkurz na nového ředitele SÚKL v roce 2012 v důsledku toho, že shledal nepořádek ve vedení ústavu za éry ředitele Martina Beneše. Výběrové řízení vyhrál právě Pavel Březovský, kterého nyní odvolal ministr Němeček a nahradil Blahutou. „Je to celé zvláštní už proto, že o panu Blahutovi je známo, že má, nebo v minulosti měl dobré vztahy a vysoké funkce za ředitele Beneše. Dává to dohromady věc, která by měla být opravdu došetřena,“ uvedl Heger.

Přehled ředitelů SÚKL od roku 1993:

  • Jan Mikeska (1993–1994)
  • Milan Šmíd (1994–2006)
  • Michal Sojka (červenec–září 2006)
  • Jitka Šabartová (září–prosinec 2006)
  • Martin Beneš (2007–2012)
  • Pavel Březovský (2012–2014)
  • Zdeněk Blahuta (od 2014).