Opava odmítá nárok husitů na divadlo. Po válce ho prodali, tvrdí

Opava – Vedení opavského magistrátu odmítá restituční nárok Československé církve husitské na tamní loutkové divadlo, které je významným a funkčním centrem pro děti ve městě už více než šedesát let. Podle města nemá na seznamu majetku určeného k vrácení církvím co dělat. Husité ho prý po válce prodali městu. Zástupci církve to ale odmítají.

Magistrát říká, že má několik dokumentů, které potvrzují prodej loutkového divadla Obvodnímu národnímu výboru v padesátých letech. „Máme k dispozici mimo jiné prohlášení mezi církví a městem z roku 1955, ve kterém tato církev potvrzuje, že objekt prodala roku 1949 za 716 tisíc korun,“ uvedl náměstek primátora Opavy Daniel Žídek z ČSSD.


Církev to odmítá a trvá na tom, že k faktickému prodeji, tedy převodu peněz, nikdy nedošlo. Důkazy pro to ale nejsou. „Budova je majetek Církve československé husitské, kterou ve dvacátých letech minulého století postavili její členové,“ prohlašuje právní zástupce této církve Jiří Oswald.

Dokumenty posuzuje ministerstvo školství

Loutkové divadlo se Střediskem volného času má město jen v nájmu. Budova patří státu – Národnímu institutu pro další vzdělávání ministerstva školství. Představitelé města se několik let snaží získat objekt do svého majetku. Roku 2010 se dozvěděli, že se ocitl na seznamu majetku, který chtějí vrátit církve.

Argumenty a důkazy, které podle nich nárok zpochybňují, už posuzuje vlastník – stát. „Dokumenty, které město Opava získalo, známe, požádali jsme o další materiály,“ potvrdila mluvčí Ministerstva školství a tělovýchovy Klára Bílá. Podotkla, že postoj státu k tomuto sporu zatím není jasný.

Zástupce husitů Jiří Oswald jakékoliv pochybnosti odmítá. „Tato budova splňuje podmínky pro vydání dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, proto jsme o ni požádali,“ zopakoval.

Pro získání divadla uděláme všechno, říká město

Město rozhodně nechce o loutkové divadlo přijít, je připraveno se i soudit. Církev přitom slibuje, že by budovu opravila a pronajala městu, aby mohlo pokračovat v dosavadní činnosti pro děti. „Rádi bychom měli loutkové divadlo v našem majetku, uděláme pro to všechno. Chceme se vyhnout případnému zvyšování nájemného nebo jiným možným komplikacím vyplývajícím z nájemního vztahu,“ uvedl náměstek Žídek.

O vlastníkovi by měla rozhodnout vláda, případně soudy.

Církevní restituce

Podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat církve nemovitý majetek v hodnotě asi 75 miliard korun. Během 30 let jim pak stát ještě vyplatí 59 miliard navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let církvím snižovat až na nulu příspěvek na podporu činnosti, který dnes dosahuje asi 1,5 miliardy korun ročně. Církevní restituce loni schválil Ústavní soud.

Církve mohly do 2. ledna letošního roku vznést nároky na majetek a vyzvat vlastníky k jeho vydání. Úřady mají šest měsíců na posouzení žádostí. Pokud církev doloží vše potřebné, instituce s ní uzavře do šesti měsíců dohodu o vydání. Sporné případy budou řešit soudy a Státní pozemkový úřad.


Československá církev husitská žádá majetek za více než tři miliardy korun. Z církví je po římskokatolické ve svém nároku na druhém místě. Českobratrská církev evangelická požaduje 2,3 miliardy, pravoslavná církev 1,2 miliardy. Katolíci očekávají navrácení majetku za 47 miliard korun.