Ani Běhounek neposlechl vedení ČSSD a zůstává hejtmanem i poslancem

Praha – Hejtman Kraje Vysočina a poslanec Jiří Běhounek (za ČSSD) si ponechá obě funkce. Vzepřel se tak doporučení strany, aby si vybral jen jednu z funkcí. Podle usnesení ústředního výkonného výboru strany se měli hejtmani a zároveň poslanci rozhodnout do 26. dubna. Běhounek byl zvolen na kandidátce ČSSD jako nestraník. Předseda strany a premiér Bohuslav Sobotka reagoval, že je kumulace funkcí špatná.

Video Běhounek: Ponechávám si funkci hejtmana i poslance
video

Běhounek: Ponechávám si funkci hejtmana i poslance

Podle Běhounka má souběh funkcí tu výhodu, že může snadněji jednat s ministry i poslanci. „Protože není možné zříci se odměny za vykonávaný poslanecký mandát přímo ve sněmovně, převádím tyto finance na dokladovatelné podpory potřebným,“ uvedl hejtman. Podle svých slov prý i jako nečlen ČSSD vždy velmi loajálně dodržoval stanovy i rozhodnutí ústředního a krajského výkonného výboru, je ale přesvědčen, že jeho krok je naprosto správný. „Není v souladu s ústavou, pokud jsem k něčemu nucen. Navíc hejtman není ve vyjmenovaných funkcích neslučitelných s funkcí poslance,“ argumentuje Běhounek. 

Stejně jako Běhounek se rozhodl hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný, což vyvolalo kritiku i premiéra Bohuslava Sobotky. Naopak šéf Asociace krajů a jihomoravský hejtman v tomto týdnu oznámil, že se vzdává místa ve sněmovně a zůstává jen hejtmanem, stejně se rozhodl i jihočeský hejtman Jiří Zimola. Milan Chovanec se pak vzdal funkce plzeňského hejtmana, v Sobotkově vládě zastává post ministra vnitra.

Běhounek už dříve naznačoval, že by si mohl obě funkce ponechat. Už v únoru tvrdil, že má dotyčný požadavek za zástupný problém. Navíc by se místo něj do sněmovny dostal ve volbách vykroužkovaný exministr zemědělství Petr Zgarba. Toho ale řada spolustraníků kritizuje kvůli podezřelým smlouvám za externí služby pro ČD Cargo nebo nestandardním prodejům půdy v době, kdy měl jako člen Paroubkovy vlády pod dozorem tehdejší Pozemkový fond. Že by připadlo křeslo ve sněmovně právě Zgarbovi, označoval Běhounek za nepřijatelné.  

„Jsou to funkce, které by měly být zastávány na plný úvazek. Pokud někdo během dne 16–17 hodin dělá poslance, tak těžko může dělat stejně dobře hejtmana,“ domnívá se však Sobotka. „Nebudeme problémy pana Běhounka a pana Novotného v sociální demokracii ztrácet příliš času. Je to věc jejich svědomí, jejich cti, jakým způsobem se vypořádají se závazkem, který na sebe před volbami přijali vůči voličům,“ dodal premiér. 

Vedení ČSSD prakticky nemělo žádné možnosti, jak zpupné hejtmany-poslance k opuštění jednoho z postů přimět. Poslanecký mandát vzešlý z voleb zrušit nemůže a odvolat hejtmana lze pouze hlasováním krajských zastupitelstev, které vesměs za lídry krajů stojí. Záviselo tak prakticky jen na vlastním rozhodnutí hejtmanů, jak se k loňské výzvě ústředního výboru postaví.


Podle redaktora MF Dnes Jana Němce byl v případě hejtmana Běhounka náznak, že by byl ochoten rezignovat, pokud za něj nenastoupí Petr Zgarba. „Dokonce nám říkal náš zdroj, že probíhala jednání s oběma stranami – i s Petrem Zgarbou, aby se poslaneckého mandátu okamžitě vzdal. Takže tato zákulisní jednání určitě hrála svou roli.“ Neměc ve vysílání ČT24 upozorňoval, že je sice Jiří Běhounek nestraník, takže se na něj stranická usnesení technicky nevztahují. „Nicméně v barvách ČSSD kandidoval a znal ty podmínky. Strana nám voličům před volbami slíbila: tyto vysoké funkce kumulovat nebudeme.“ 

Hejtmani chtějí prosadit klouzavý mandát pro poslance

Hejtmani-poslanci už koncem března předložili k vnitrostranické diskuzi návrh, který by
zavedl klouzavý mandát pro poslance. Podle něj by byl poslanecký mandát neslučitelný nejen s funkcí hejtmana, ale i starosty nebo primátora. V takovém případě by dotyčný dočasně přišel o post poslance a na jeho místo ve sněmovně zasedl náhradník. Po uplynutí či odchodu z regionální funkce by se politik do sněmovny vrátil. Návrh se přitom týká i členů vlády. Ti
jsou totiž podle hejtmanů odpovědni sněmovně, a proto ministři v rolích poslanců prakticky hodnotí a kontrolují sebe sama.  

Strana se k tomu zatím nevyjádřila. „Já chci vidět, jestli šlo o princip kumulace funkcí, nebo jestli to vadilo pouze a jenom u hejtmanů, kteří před několika měsíci pomohli ve svých krajích a získali významné procento preferenčních hlasů,“ komentoval návrh Hašek. 

Vedle úpravy ústavy a jednacího řádu sněmovny chtějí hejtmani zrušit také dvojí platy pro poslance a senátory, kteří jsou zároveň uvolněnými členy zastupitelstev krajů a obcí. „Návrh nezavádí přísnou neslučitelnost těchto funkcí, ale zásadu, že se poskytuje jen jeden, a to vyšší plat. Tato zásada již platí pro kumulaci funkcí představitelů státu,“ píší navrhovatelé.