Sexuální výchova pod taktovkou studentů

Praha – Sexuální výchova na školách je tématem, které o sobě čas od času dá důrazně vědět. Zatímco před třiceti lety se děti učily z kreslených knížek, nyní v publikacích mohou narazit na fotky reálných aktů. Dnes místo učitelů navíc před školáky s citlivými tématy předstupují sami studenti. Odborníci se neshodují, jak velké pozornosti by se této problematice mělo na základních školách dostávat.

Nový způsob výuky - zapojili se studenti i celé organizace

Napětí ohledně sexuální výchovy se podařilo odlehčit několika studentům, kteří se výuky ujali dobrovolně. Díky svému věku jsou dětem bližší a atmosféra je tak příjemnější. Varují především před nechtěným otěhotněním či pohlavními chorobami. Počet náctiletých vzdělavatelů rok od roku roste – i oni ale musí projít školením, aby mohli předávat zkušenosti dál. I v tomto případě se ale naráží na odpor.

Přednášející student Felix Strouhal

"Nemůžeme očekávat od mladých lidí, že budou se sexem čekat až do manželství. Všichni to tak určitě mít nebudou. V ČR pouze 3 procenta lidí mají za život jen jednoho sexuálního partnera, ti ostatní jich mají víc a někdy v průběhu života se vystaví riziku nějakého nebezpečí. Je důležité, aby o tom nebezpečí byli informováni."


Čtyřicet procent informací o sexu se mladí dozvídají od svých vrstevníků nebo z internetu. A to navzdory sexuální výchově ve škole. I proto se objevil dobrovolnický projekt Netopeer. Mladí lidé se při speciálním kurzu dozvědí potřebné informace. Navíc se ale naučí, jak správně šířit osvětu mezi spolužáky.

„Máme poměrně širokou členskou základnu, co se týká odborností. Přes právníky, gynekology, sexuology, psychology, vyučující,“ potvrdila Tereza Sadková ze Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu.

Školení se ročně zúčastní zhruba 60 nových náctiletých. Ti pak sami školí zhruba čtyři tisíce dalších mladých lidí. Za cíl si klade naučit mladé, jak se chránit nejenom před nechtěným početím, ale i před pohlavními chorobami.

Po absolvování kurzu náctiletí získávají osvědčení a mohou uspořádat besedu na svých kmenových školách a učilištích. Pokud se chtějí stát plnohodnotným Netopeerem, následují pokročilé semináře. Po nich už mohou přednášet i na jiných školách včetně základních.

Sexuální výchova na školách - nechat na vůli rodičů?

Ve školách by se oblasti dospívání a sexualitě měla věnovat dostatečná pozornost. Nicméně jakým způsobem by se měla tato látka vysvětlovat, na tom se i odborníci nedokážou shodnout.

Podle psycholožky Václavy Masákové je ideální, když školy berou sexuální výchovu jako průřezové téma – nemusí se objevit jako samostatný školní předmět, nicméně vyučující by ji neměli opomenout. Vhodné je proto tuto problematiku rozdělit do více předmětů. Zrušení této výuky by bylo podle Masákové kontraproduktivní a šlo by proti koncepci výchovy.

Konzervativnější rodiče mají jasno, sexuální výchova by neměla být povinná pro všechny. Měla by být na dobrovolné bázi, neboť někdy prý může narušit psychický vývoj dítěte. Tento názor podporuje Anna Brychtová z Výboru na obranu rodičovských práv s tím, že řada rodičů umí svým ratolestem sexuální život objasnit. Těm, kterým je tento způsob nepříjemný či jej nezvládnou, bude sloužit výuka ve škole. Podle psychologa Petra Weisse je nicméně získání informací od rodičů nedostatečné – mnohdy jsou tak zdrojem informací vrstevníci. Psychologové jsou ohledně svobodného rozhodnutí rodičů o účasti dítěte na výuce poměrně benevolentní.