Vytunelovaný fond Vyšehrad - stín minulosti ministra Brabce

Praha - Reportéři ČT odhalili, že v jedné z firem, které se před 15 lety podílely na vyvádění peněz z Penzijního fondu Vyšehrad, působil nynější člen vlády - ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). A to v pozici předsedy dozorčí rady. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Jan Moláček.

Jméno Penzijního fondu Vyšehrad dnes už málokomu něco řekne. Byl jeden z prvních, které na přelomu tisíciletí zkrachovaly. Zhruba 7 000 klientů dostalo zpět jen zlomek svých úspor. Penzijní fond Vyšehrad původně založily odbory. Klienty verbovali ve firmách často právě jejich funkcionáři. Ze začátku úspory rostly a klienti se mohli těšit na klidné stáří. Málokdo si ale později všiml, že se odbory většinového podílu ve fondu vzdaly. Pojištěnci dál posílali každý měsíc do fondu své peníze a netušili, že kontrolu nad Vyšehradem získali podnikatelé s velmi kontroverzní pověstí. 

Klíčový zlom přichází v roce 1997. Penzijní fond Vyšehrad podepisuje smlouvu s akciovou společností s názvem Log-I-Con. Fond firmu pověřil, aby pro něj mimo jiné zajišťovala jeho investiční strategii. To znamená, že Log-I-Con spolurozhodoval, do jakých cenných papírů fond peníze svých klientů investuje.

Brabce do Log-I-Conu delegoval Unipetrol 

Peníze z Penzijního fondu Vyšehrad následovně rychle mizí. Fond například investuje miliony do akcií jiných fondů, s nimiž je personálně propojený. Jejich hodnota pak rychle klesá. V roce 2001 končí Vyšehrad v likvidaci. Klienti se pak po mnoha letech dočkají jen asi desetiny svých úspor. O přilepšení na stáří si mohou nechat jen zdát.  

O klíčových investicích mělo rozhodovat představenstvo fondu a dozorčí rada měla taková rozhodnutí kontrolovat. Jenže jak už zaznělo, fakticky za vedení fondu jeho správu vykonávala firma Log-I-Con. V roce 1997 do firmy přitom majetkově vstoupil tehdy ještě státní Unipetrol a ten do čela dozorčí rady vyslal nynějšího ministra Richarda Brabce. 

Brabec: Do čeho se investovalo, jsem neřešil 

Na své působení v této firmě si Brabec vzpomíná: „Pamatuju si, že se to týkalo určitě penzijních fondů, správy účetnictví. Já jsem v té době byl ve dvou nebo ve třech firmách, kam jsem byl delegovaný Unipetrolem.“ Ministr přitom tvrdí, že o tom, že by fond Vyšehrad investoval peníze do pochybných obchodů, nic nevěděl. 

Jan Moláček: „To znamená, že vy jste neřešil, do jakých cenných papírů ty fondy investují?“
Richard Brabec:
 „To opravdu ani náhodou.“ 

Podle ekonoma Pavla Kohouta je přitom velmi těžko představitelné, aby předseda dozorčí rady společnosti, která rozhodovala o investicích penzijního fondu, o machinacích nevěděl.

Sám Kohout upozorňuje hned na několik faktorů, které byly na první pohled v rámci fondu Vyšehrad přinejmenším podezřelé: „Za prvé je tam poměrně vysoké procento zastoupení investičních fondů, které byly poměrně riskantní. Docházelo tam k personálnímu propojení. Nebyl oddělený majetek akcionářů od majetku klientů. Druhá varovná červená kontrolka je to, že tam bylo poměrně vysoké zastoupení malých společností, které nebyly likvidní a s jejichž kurzem na trhu cenných papírů se dalo poměrně snadno manipulovat.“ 

Kohout přitom přiblížil praktiky tehdejší doby. V 90. letech bylo podle něj běžné, že správce svěřeného majetku koupil předražené akcie od jedné firmy, která byla spřátelená, a pak je prodal za nízkou cenu jiné spřátelené firmě. Rozdíl, o který klienti přišli, si ty firmy rozdělily mezi sebou. „Tohle se dělo v řadě opakovaných případů a bohužel to tehdy nebylo nijak trestné,“ říká. 

Reakce Andreje Babiše na kauzu ministra Brabce a fondu Vyšehrad:

„Já si myslím, že to nemám proč řešit. Pokud to je nějaký problém a pan Brabec něco udělal, tak předpokládám, že z toho vyvodí nějaké důsledky. Já to slyším poprvé.“ 


Log-I-Con má vazby na právníka Tomáše Nebeského 

Kromě Unipetrolu ovládaly firmu Log-I-Con i společnosti spojené s kauzou dalších vytunelovaných fondů Tercier, v nichž tisíce lidí přišly celkem o několik miliard korun. Hlavním představitelem investiční společnosti Tercier byl na začátku 90. let právník Tomáš Nebeský, který dnes patří k nejbohatším Čechům. A stopy k němu vedou i dnes. Firma Log-I-Con totiž stále existuje, dnes se ale jmenuje Credit Finance a sídlí právě na stejné adrese jako jeho advokátní kancelář. 

Reportérům ČT Nebeský v e-mailu napsal: „Dobrý den pane Moláčku, tak teď Vás asi pobavím. Já jsem si ani neuvědomil, že Log-I-Con je nyní Credit Finance. OK jasně, to stačí si udělat úplný výpis z obchodního rejstříku a je to. Nezlobte se, ale já tyto věci dohledávat nebudu. Pro moje lidi je to práce navíc a celkem k ničemu.“ 

Finanční skupina Tercier v devadesátých letech nalákala mnoho lidí, aby s ní investovali. Ti pak svoje peníze už nikdy neviděli. Dodnes přitom nikdo nebyl potrestán. O peníze se v konkurzu Tercieru přihlásilo 25 tisíc lidí, kteří celkem požadovali zpět téměř 2,5 miliardy korun.

I když v hotovosti zbylo v Tercieru pouze 28 tisíc, nakonec se podařilo dohledat a prodat majetek společnosti a věřitelé si dělili 133 milionů. Největší podíl, přes 68 milionů, získala firma CE Trading, dříve TIT Capital, která dalším věřitelům vzkázala, že k nim nemá žádné závazky. TIT Capital založil jeden z hlavních představitelů a zakladatelů skupiny Tercier, Tomáš Marten. O kauze už v minulosti Reportéři ČT točili. Více ZDE.