ODS popírá, že by mělo kvůli aféře kolem ABL dojít k výměně ministra vnitra

• ČT24

2. 10. 20102. 10. 2010, 19:06|Zdroj: ČT24

Radek John

Zdroj: ČT24

Praha – Podle mluvčího ODS Tomáše Bartovského strana popírá spekulace o tom, že by jednala o výměně šéfa vnitra kvůli informacím, že bezpečnostní agentura ABL prý sledovala komunální politiky ODS v Praze 11. Ministrem vnitra je předseda Věcí veřejných (VV) Radek John. Firmu ABL vlastní rodina ministra dopravy Víta Bárty (VV). Média i někteří politici spekulují, že kauza může být součástí boje před komunálními a senátními volbami.

„Odmítáme spekulace deníků MF Dnes a Právo o tom, že vedení ODS jednalo nebo jedná o změně na postu ministra vnitra v důsledku zveřejnění informací o sledování některých komunálních politiků, za kterým údajně stojí agentura ABL. Není náhodou, že se tyto spekulace objevují dva týdny před komunálními a senátními volbami, aby účelově poškodily vztahy mezi koaličními partnery,“ informoval dnes mluvčí ODS Bartovský. Další místopředseda ODS Pavel Drobil konstatoval, že grémium ani výkonná rada ODS tuto záležitost neprojednávaly. „Čili naprosto platí stanovisko, které vám poslal pan Bartovský. To je skutečně stanovisko, v tomto okamžiku, vedení ODS. Samozřejmě každý jednotlivý člen ODS, místopředseda ODS, má právo na svůj osobní, soukromý názor. To mu nikdo nebere,“ prohlásil. Popřel, že by vedení ODS bylo v této věci nejednotné.

Premiér Petr Nečas:

„Nemá vůbec význam se teď vyjadřovat k tomu, co by bylo, kdyby bylo. To v politice neplatí. Až u toho mostu budeme, tak ho přejdeme. V tuto chvíli je nutné trvat na důsledném vyšetření celé záležitosti.“

reportáž Jana Osúcha (zdroj: ČT24)

Ministerstvo vnitra patří mezi velmi vlivné resorty a Věci veřejné od počátku koaličních vyjednávání daly hlasitě najevo, že o tento post stojí. Původně se mluvilo o současném ministru dopravy Vítu Bártovi, jeho rodina ale vlastní právě bezpečnostní agenturu ABL. Resort nakonec obsadil předseda VV Radek John. Už včera vyzvali sociální demokraté Johna i Bártu, že by měli odstoupit, pokud se vina ABL skutečně prokáže. Bezpečnostní agentura měla začátkem roku 2006 sledovat starostku Prahy 11 Martu Šorfovou s cílem ji zdiskreditovat. Vyplývá to z dokumentů o sledování, které získala MF Dnes ze zdrojů z ABL. „Ta kauza je samozřejmě nepříjemná, musí se vyšetřit, ale doporučuji neplýtvat silnými slovy,“ konstatoval zatím ministr financí Miroslav Kalousek.

Kristýna Kočí (VV):

„Přerozdělení resortů je pro nás nepřípustné. Samozřejmě žádáme tvrdě vyšetření celé kauzy. My sami sebe se ptáme, proč se ta kauza objevila dva týdny před volbami.“

Detektivové prý navíc detailně mapovali i rodinné a majetkové poměry pěti dalších politiků z Prahy 11. Mělo jít o tehdejšího zastupitele za Evropské demokraty Iva Svobodu, zástupce starostky za ČSSD Ivana Škodu a také Jana Šimůnka a zastupitele za ODS Jana Vašíčka a Dalibora Mlejnského. 

Šorfová už podala trestní oznámení kvůli neoprávněnému nakládání s osobními údaji, případ tak bude šetřit policie. Vedení ODS očekává, že bude případ jednoznačně vyšetřen. Podle premiéra Petra Nečase má Šorfová plnou podporu strany, která jí poskytla i právní servis. „Musí být jednoznačně vyšetřeno, která detektivní agentura prováděla sledování a kdo za ním stojí,“ dodal premiér. Pokud by se podle něj ukázalo, že za sledováním skutečně stojí někdo z ODS, tak by musel ze strany okamžitě odejít. 

Dokumenty o sledování jsou na hlavičkovém papíře bezpečnostní agentury ABL. Mladá fronta získala dokumenty ze zdrojů z firmy. Data jsou v elektronické podobě a digitální stopa, kterou dokumenty obsahují, prý ukazuje, že skutečně vznikly v agentuře. Podle Víta Bárty ale není dokument hodnověrný: „Dokument jsem po prostudování označil jako nevěrohodný nejenom z hlediska obsahu, ale i z hlediska identifikačních znaků, to znamená grafické podoby dokumentu a podobně. To samé potvrdili i lidé z ABL.“ Článek proto považuje za pokus o část pečlivě dávkované diskreditační kampaně a předvolebního boje. 

Sledování osob je v Česku legální. Fotit sledovaného už ne. Agentura si navíc při sledování Šorfové dokázala podle registrační značky zjistit majitele vozidla. Do databáze značek má přitom přístup jen policie. „Zde už by šlo o dva trestné činy - soukromí detektivové by se dopustili neoprávněného nakládání s osobními údaji a policisté, kteří jim data poskytli, zneužití pravomoci,“ podotkl Jiří Smejkal, soudní znalec a expert na informační technologie.