Digitalizované archivy bezpečnostních složek jsou plné chyb

Praha/Brno - Digitalizované materiály Archivu bezpečnostních složek (ABS) jsou plné chyb. V některých fondech byly namátkovou kontrolou zjištěny chyby i ve více než polovině digitálních reprodukcí. K nejzávažnějším nedostatkům patří chybějící části svazků, kopie jsou špatně čitelné, chybí naskenované fotografie. Uvádí to zpráva o kontrole, kterou dnes projednala Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Rada rozhodla o ustanovení komise, která by měla současnou situaci zanalyzovat a navrhnout řešení.

ABS spadá pod ústav, který digitalizaci provádí. Vedení ústavu odhaduje náklady na digitalizaci na 50 milionů korun jen na mzdách. Přesný výpočet, který by zahrnoval i odpisy techniky, není k dispozici.

Ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra ale v Událostech, komentářích odmítl interpretaci, že je polovina digitalizovaných materiálů chybových. „Nemůžeme hovořit v absolutních číslech. Zprávu nechci bagatelizovat, ale rozhodně bych z ní nevyvozoval takto závažné soudy… Jde o systémovou chybu a nechtěl bych z toho vinit lidi, kteří stojí u skeneru,“ prohlásil Hazdra. „Věřím, že ta chyba je řesitelná,“ dodal. 

Komisi, která by měla navrhnout řešení, určí Hazdra během příštího týdne. Jejími členy budou zástupci ABS i ÚSTR. „Do pěti týdnů bych chtěl mít od komise na stole analýzu, která rozebere stávající nastavený systém práce, odhalí jeho chyby a navrhne opatření, díky kterým se v budoucnu vyhneme podobným situacím,“ uvedl Hazdra.

Rada se shodla na tom, že komise musí předložit nápravný mechanismus, aby mohla digitalizace pokračovat a nabídla co nejspolehlivější dokumenty. Jejím úkolem je zároveň zjistit způsob, jak zkontrolovat už zdigitalizované materiály tak, aby byly použitelné pro badatele. Naskenovaných stránek je zatím přes 30 milionů.

Digitalizace měla bádání zlepšit, chybami dojde k opaku

Po zjištěných chybách hrozí to, že badatelům nebude moci být předkládána jen elektronická verze archivu, neboť by tak archiv mohl podat zkreslené informace. Digitalizace, která by měla zlepšit přístup badatelům ke zdrojům informací o době nesvobody, tak paradoxně může bádání ztížit.

Nedostatky v digitalizovaném materiálu by mohly vést třeba k tomu, že u svazku vedeného Státní bezpečností by bylo digitalizováno vše kromě vázacího aktu, který dotyčného usvědčuje z vědomé spolupráce s tajnou policií. Badatelům se v archivu předkládá jen digitalizovaný materiál - podle archivního zákona jakmile má jakýkoli archiv kopie, neměl by předkládat originály.

Ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková proto bude pravděpodobně žádat výjimku z archivního zákona, aby ABS mohl vedle digitalizovaných materiálů nabízet zájemcům i originální papírové archiválie. Pokud ji dostane, všichni, kteří dostanou od archivu digitalizáty, budou upozorněni na jejich možný nesoulad s originálem, a pokud si to budou přát, archiv jim předloží i originál.

V jednotlivých fondech, jak byly digitalizovány v různé době, je procento chyb různé. Z namátkově kontrolovaných 23 digitálních reprodukcí svazků I. správy SNB, tedy hlavní správy rozvědky, byly chyby ve 13 případech. Z toho u osmi, tedy ve třetině z nich, byly závažné, což je třeba větší množství nenaskenovaných stran či zmatečné řazení znemožňující interpretaci svazku. U fondu vyšetřovacích spisů se kontrolovalo 23 souborů digitálních reprodukcí, z toho v 18 případech byly nalezeny chyby, z nichž ve 12 případech závažné, tedy ve více než polovině. „Takové množství chyb je, i pokud vezmeme v potaz množství kontrolovaných archiválií, extrémně vysoké,“ uvádí zpráva.

Ke kontrole nikdy předtím nedošlo

Digitalizace trvá několik let, zatím se ale nikdy nekontrovala - archiv je podřízen ÚSTR a pravděpodobně si ředitelé archivu netroufli kontrolovat práci ústavu. Archiv doručí ústavu archiválie, ÚSTR je zdigitalizuje a archiv poté výsledek předkládá badatelům.

„Celková kontrola digitálních reprodukcí archiválií by byla natolik časově, personálně a finančně náročná, že ji nelze dodatečně v úplnosti provést,“ uzavírá zprávu první zástupce ředitele ABS Petr Zeman. Jediným řešením podle něj bude u minimálně části digitalizovaných archiválií nová digitalizace s jasně danými pravidly.

ABS spravuje archivní fondy a sbírky bezpečnostních složek, Komunistické strany Československa a organizací Národní fronty působících v těchto složkách z doby mezi lety 1948 a 1990.