Asie lační po klech a nosorožčích rozích. Ruzyně funguje jako tranzit

Praha – Pražské ruzyňské letiště se stále častěji stává tranzitním místem pro pašeráky chráněných rostlin a živočichů. Za tři roky se počet zadržených lidí ztrojnásobil a jen během posledních šesti měsíců celníci zachytili dvě zásilky sloních klů. O ty je spolu s nosorožčími rohy zájem na asijském černém trhu; zdejší kultury totiž mylně věří v jejich léčebné účinky.

Zdroj: ISIFA/Thinkstock Autor: iStock/Chalabala
Video Na Ruzyni roste počet zadržených pašeráků
video

Na Ruzyni roste počet zadržených pašeráků

Sloní sirotčinec zachraňuje potomky obětí pytláků

Zatímco v roce 2010 ruzyňští celníci zaznamenali pětatřicet případů pašování vzácných rostlin a živočichů, v loňském roce jich bylo už pětadevadesát. V Praze přistály cizokrajné druhy motýlů, brouci, orchideje, papoušek ara Learův za čtyři miliony korun, ale i lodičky z hadí kůže, aniž by měli jejich držitelé potřebné doklady. Na konci loňského roku celníci zabránili vývozu dvou rohů přísně chráněného nosorožce tuponosého a za posledních šest měsíců odhalili dvě zásilky sloních klů. Pokaždé směřovaly do vietnamské Hanoje. 

Léčebné účinky jsou podle zoologů nesmysl

Převoz chráněných druhů rostlin a živočichů omezuje mezinárodní úmluva CITES, jejímž erbovním zvířetem je právě slon. Bezmála 180 signatářských států se v ní zavazuje zakázat obchod s 800 rostlinnými a živočišnými druhy (např. s tygry, mořskými želvami nebo lidoopi), u dalších 28 tisíc druhů zavádí regulaci, kdy je nutné mít pro dovoz a vývoz potřebné povolení.

V případě slonoviny a rohoviny je obchod ve většině případů zcela zakázán. Asijské kultury jim ale přikládají schopnost posílit potenci, snížit bolesti a nově i vyléčit rakovinu, ačkoli léčebné účinky nikdy nebyly vědecky prokázány. „Co do chemického složení a textury je roh nosorožce nejpodobnější kosticím velryb. Placebo efekt je zde naprosto převažující,“ uvádí zoolog Ivan Horáček z přírodovědecké fakulty UK. „Je potřeba přesvědčit konzumenty, že informace o léčebných účincích jsou nesmysl. Že rohovina je bezcenná záležitost, kterou je třeba zničit,“ dodává ředitel královédvorské zoo Přemysl Rabas.

Zabavené rohy nosorožce tuponosého
Zdroj: ČTK
Autor: Celní správa ČR

Kolik stojí kilo rohoviny? Milion

Zmíněná léčba rakoviny ovšem naopak poptávku po nosorožčích rozích od roku 2009 výrazně posílila – a s ní vyhnala i jejich cenu na černém trhu. Kilogram rohoviny se zde prodává za 60 tisíc dolarů (asi 1,2 milionu korun), kilo slonoviny potom za 2 500 dolarů (ačkoli pytlákům platí překupníci jen 100 dolarů). „Celosvětově se výnosy nelegálních obchodníků s chráněnými rostlinami nebo zvířaty dají přirovnat k výnosům z trestné činnosti ve vztahu k drogám nebo například i ke zbraním,“ podotýká mluvčí Generálního ředitelství cel Jiří Barták.

Některé africké země navíc v posledních letech u slonů snížily přísnou ochranu. V loňském roce tak pod rukama afrických pytláků zemřelo 1 100 nosorožců a 25 tisíc slonů, přičemž celá populace druhého zmíněného druhu čítá jen půl milionu zvířat. Na začátku 20. století přitom v Africe žilo až pět milionů slonů. Podle Rabase mezi lovci největších suchozemských savců planety figurují stále častěji i Češi. „Využívají kličky a možnosti odlovit na zakázku nosorožce v jižní Africe,“ podotýká.

Zoo ve Dvoře rohy spálí a dalším vzkazuje: Přidejte se

Na silný černý trh s rohovinou a slonovinou nyní reagují i zoologické zahrady. Ta ve Dvoře Králové se inspirovala Keňou, Čínou a Spojenými státy; na podzim veřejně spálí rohy nosorožců ze svého depozitáře, asi 80 kilogramů. „Zahrada spálí svoje zásoby nosorožčích rohů jako symbolickou tryznu za všechny nosorožce upytlačené v posledních letech a zároveň jako poselství, že jakékoli obchodování s nosorožčí rohovinou je nepřijatelné,“ uvádí. Totéž udělá i zoologická zahrada v Plzni a přidávají se i Angličané, Estonci, Poláci a Rusové.

Nosorožci tuponosí v Zoo Dvůr Králové
Zdroj: ČTK
Autor: David Taneček