Bojar: Na počátku kauzy Diag Human byl pochybný konkurz

Praha – Kauza Diag Human má za sebou další kapitolu, přezkumné řízení. Obě strany sporu – český stát a firma Diag Human – se neshodly na tom, jaký je její výsledek, rozpory se ale objevují i v tom, jak začala. Martin Bojar, který jako národní ministr zdravotnictví stál na začátku, řekl v Interview ČT24, že kořeny jsou hlubší. Firma, ze které se stala dnešní Diag Human, se podle něj pokusila před 24 lety zmanipulovat výběrové řízení. Dopis považovaný za rozbušku sporu o miliardy byl pak pouze zástěrkou.

„Výbor odborníků Ministerstva zdravotnictví České republiky pečlivě posoudil všechny předložené projekty a bohužel rozhodl ve prospěch jiných společností než Vaší. Jedním z důvodů byla i pochybnost o solidnosti Conneco a.s.,“ stálo v dopisu, který poslalo v březnu 1992 ministerstvo zdravotnictví společnosti Novo Nordisk, která neuspěla v soutěži na zpracování krevní plazmy z Česka. Zmíněná „pochybnost o solidnosti“ firmu, která měla obchod zprostředkovat, podle jejího vlastníka Josefa Šťávy poškodila, od roku 1996 se snaží získat od státu odškodnění.

Sporný dopis ministra zdravotnictví Martina Bojara firmě Novo Nordisk
Zdroj: ČT24

Martin Bojar, který jako ministr zdravotnictví dopis podepsal, však míní, že problém vznikl již dříve, a to když v létě 1990 na radu tehdejšího ředitele Ústavu hematologie a krevní transfuze Jana Neuwirta zrušil výběrové řízení na zpracovatele krevní plazmy. Konkurz, za jehož vítěze ministerstvo původně určilo firmy Conneco (později přejmenovanou na Diag Human) a Novo Nordisk, byl podle exministra podezřelý. „Tím, že jsem konkurz zrušil a vypsal nový, jsem zřejmě narušil něco, co mělo bez problému zajistit firmě Conneco odběr plazmy bezplatných českých dárců a firmě Novo Nordisk její přísun,“ řekl Martin Bojar v Interview ČT24.

Dánská společnost chtěla vysvětlení, tak vznikl dopis

Jedna z největších vad na tehdejší soutěži spočívala podle Bojara v tom, že ji mělo vyhrát sdružení firem, z čehož jednu (Conneco) považoval za zprostředkovatelskou. To přitom bylo v rozporu s mezinárodními doporučeními, protože v tom případě by šlo o eticky problematický obchod s darovanou krví. „Dodnes věřím tomu, že se nemůže prodávat krev a orgány lidí, kteří je dávají v dobré víře, že tím někomu pomohou. Že se z toho má stát předmět obchodu, který někdo vyčíslí jako ztrátu jedenácti, dvanácti, osmi milionů korun,“ uvedl exministr Bojar. Ministerstvo potom vypsalo nový konkurz, ve kterém již Conneco a Novo Nordisk neuspěly. Dánská společnost si potom vyžádala vysvětlení, kterým se stal onen problematický dopis.

Kalvoda v zastupování Diag Human problém nevidí

V souvislosti s vleklým sporem státu s Diag Human kritizoval exministr Bojar jiného exministra – bývalého šéfa resortu spravedlnosti a místopředsedu vlády Jana Kalvodu. Ten je dnes právním zástupcem Diag Human. Ten však odmítá, že by se choval neeticky nebo mohl zneužít informace, se kterými přišel do styku během působení ve vládě. „Zastoupení této kauzy jsem přijal sedm let poté, co jsem opustil vládní a politické funkce – tudíž jsem těžko mohl mít informace, které by klienta zvýhodnily. Stát, který jsme se my oba kdysi zavázali hájit nebo mu něco slibovali, dokonce uváděli v život jeho právní řád, není stát, který toleruje státní korupci jako v kauze Diag Human, není stát, který posílá na svého rovného civilního protivníka při výkonu práva na soudní ochranu policii, která jej přepadá a bere mu důkazy ve sporu. Už vůbec to není stát, který odmítá přiznat chybu, ačkoli byl před dvanácti lety pravomocně odsouzen,“ řekl Kalvoda na Bojarovy výtky.


Dopis pro Novo Nordisk, který Martin Bojar podepsal, podle něj sepsali úředníci z odboru farmacie a právníci ministerstva ho ujistili, že není závadný. Dnes připouští, že byla chyba ponechat v něm pasáž o „pochybnosti o solidnosti“, přesto považuje důsledky za přehnané. „Byl to interní dopis, který byl vyžádaný jednou firmou, nebyl nikdy určen ke zveřejnění. Říkat, že jsem snížil někoho důvěryhodnost, mně připadá ne úplně korektní,“ podotkl muž, který stál na počátku vleklého sporu. Dodal, že o solidnosti tehdejšího Conneca má pochybnosti dodnes. „Zástupci firmy byli opakovaně spojováni s určitými kauzami – ať to byl vývoz hypnotika do Afriky, vývoz nelicencovaných léků na Balkán, vývoz plazmy bez licence,“ řekl Bojar. Podle něj se „podařilo prokázat, že se ta firma nechovala korektně“.

Martin Bojar:

„Já jsem odpovědný za to, že jsem podepsal dopis, který mi přinesli právníci, kteří mi řekli, že je věcně i právně v pořádku. (…) Udělal bych jednu věc jinak. Nebyla by tam věta o tom, že máme pochybnosti o důvěryhodnosti firmy Coneco“


Diag Human podala první žalobu před 18 lety

Diag Human požaduje po Česku za zmařený obchod s krevní plazmou 11 miliard korun. V roce 1996 podala firma žalobu, poté však stát prostřednictvím pera tehdejšího ministra zdravotnictví Jana Stráského souhlasil s arbitráží. Již v roce 2002 určil rozhodčí senát, že má stát firmě zaplatit 326 milionů korun za poškození dobrého jména, což se tehdy také stalo. Diag Human tvrdí, že má nárok na řádově vyšší odškodnění – které odvozuje od výše odhadovaného zisku z obchodu s plazmou – a dokládá to nálezem z roku 2008, který firmě požadovaných 11 miliard přiznal. V minulých dnech skončilo přezkumné řízení. Zatímco ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček je přesvědčen, že stát zbavilo veškerých nároků, právní zástupce Diag Human Jan Kalvoda naopak tvrdí, že rozhodnutí z roku 2008 nebylo zrušeno, a tak stát musí miliardy zaplatit.