Kuny se přemnožily, z auta je jen tak nevystrnadíte

Praha – Myslivci letos zaznamenali až o dvacet procent víc kun než v minulé sezoně. Jde hlavně o kuny skalní, které žijí v blízkosti lidských obydlí. Za jejich větší množení může mírná zima. Blízkost této lasicovité šelmy může pěkně potrápit nervy – kuny se rády uchylují na půdy, kde se nekonečně dlouho honí a jejich šramot nenechá obyvatele spát.

„Kuny přibývají hlavně ve městech, není nic neobvyklého se setkat s kunou v centru,“ říká Lubomír Hajný z Českomoravské myslivecké jednoty. Kolik kun se v Česku nachází, není jednoduché zjistit. Kuny jsou totiž velmi pohyblivé a mají velké teritorium. Podle odhadů by jich třeba v Brně mohly být stovky. „Objevují se v půdních prostorách, průduchách, ve sklepech, navštěvují opuštěné skládky, kde je trocha klidu a těsné prostory na protahování,“ přiblížil Zdeněk Machař z brněnské záchranné stanice pro ptáky a malé savce. Jelikož je kuna aktivní hlavně v noci a ve dne vylézá jen zřídka, je těžké ji spatřit.

Kromě šramotu na půdě či pojídání vajíček kuny občas potrápí i motoristy. Rády si totiž hrají v motorech aut – což končí často překousanými kabely či zničeným polstrováním. Dokonce tam nosí části zvířat a dělají si tam pelech. „Jsou to kuní hry. Strašně rády si hrají a také rády cokoliv žužlají. Auto je jejich oblíbené místo,“ popisuje Machař.

Účinná obrana proti kunímu řádění v autech není. „Určitě je účinný repelent proti škůdcům na bázi lidského pachu, který se aplikuje v lesních porostech. Kuna nevleze do auta minimálně čtvrt roku – ale nevleze tam ani majitel,“ směje se Machař.

Odchytit kunu je téměř nadlidský výkon. Je to neobyčejně inteligentní zvíře s výborným čichem. Ve městech nemá přirozeného predátora, a tak jí hrozí jen onemocnění prašivinou nebo srážka s autem. Ochranář ale nevidí v kunách jen negativa: Jejich potravou jsou kromě vajíček myši, ale i ptáci. „V Brně jsou tisícová hejna holubů, ale na zemi uhynulého holuba nenajdete. Po setmění totiž přiběhne chlupatá odtahová služba a holub je pryč,“ vysvětluje Machař.

  • Kuna skalní se vyskytuje v Evropě, severní Asii mimo Čínu a v jižní Asii. U nás původně sídlila v skalnatých krajinách, v málo obydlených oblastech tam žije dosud. Časem si zvykla na lidská obydlí a dnes, alespoň v Evropě, žije hlavně v lidských stavbách nebo v jejích blízkosti. Nejraději se usazuje na půdách nebo ve starých stodolách.
  • Je to šelma z čeledi lasicovitých. Je aktivní především v noci a vede spíš samotářský život. Dorůstá délky až 50 cm, hmotnosti 2-3 kg, ocas může mít dlouhý až 20 cm. Má hebkou šedohnědou srst s bílou náprsenkou. Živí se vajíčky, malými hlodavci, ptáky i ovocem. Dožívá se deseti až dvanácti let. Samička je březí asi devět měsíců, pak vrhne dvě až pět mláďat. 
  • Kuna smí být lovena od 1. listopadu do posledního února, po zbytek roku je hájená. Musíte ale mít myslivecké zkoušky a povolení k lovu v dané honitbě. Zahrady, chatařské oblasti a městské půdy ovšem honitbami nejsou, a proto na nich nemůže kunu zastřelit ani myslivec.