Praha - Chaty a chalupy neslouží Čechům už jen k rekreaci. Lidé z měst se do nich stěhují nejen na víkendy, ale i natrvalo. Zajímají se proto o místa, která byla ještě před deseti lety neatraktivní - například v okolí největších měst. Příležitostné chalupáře pak lákají hlavně Krkonoše a jižní Čechy. A ceny tamních nemovitostí tomu odpovídají - za poslední čtyři roky se zvedly až o čtvrtinu.
Chaty a chalupy jako český fenomén
Chataření a chalupaření v Česku (zdroj: ČT24)
Ještě před čtyřmi lety byla menší zděná chata v jižních Čechách na prodej za necelých devět set tisíc korun. Teď je to v průměru o 170 tisíc víc. A ceny rekreačních chat a chalup šplhají vzhůru i v jiných regionech.
- V roce 1970 bylo v Česku 25 tisíc chalup, dnes je podle odhadů odborníků rekreačních objektů až 400 tisíc.
Řada historických budov tak díky fenoménu chalupaření přežila dodnes. Tím se může pochlubit například obec Úterý v západních Čechách. Dnes žije v Úterý necelých 300 obyvatel, téměř polovina zdejších domů slouží k rekreaci. „Chalupáři Úterý zachránili. To, co stojí na náměstí, by už asi leželo, nebýt chalupářů,“ říká Petr Strádal z Občanského sdružení BART. Místní si tak nové sousedy chválí - třeba i kvůli tomu, že jsou díky nim v obci lepší služby.
Chalupaření
Lidé kupují chaty „na důchod“
Kvůli malé nabídce kvalitních chat a chalup lidé kupují i pozemky a rekreační domky si začínají po letech opět stavět. Na rozdíl od 70. let si ale svoji chatu nechávají často postavit profesionálně a na klíč.
Takovou si nedávno na Vysočině pořídila i paní Ivana s manželem. Dvě patra kompletně ve dřevě, základ kamenný – nadstandardní chalupa a pohodlné zázemí na důchod. „Manžel má pořád potřebu něco přestavovat a budovat. Toto místo už jsme plánovali s tím, že tady opravdu budeme trvale,“ plánuje.
GALERIE
Češi stále častěji volí chalupy jako bydlení na důchod zdroj: ČT24
Češi přitom nejsou jediným národem, který ve volném čase a později na důchod utíká za město do vlastního. Prim hrají Švédové, kde chatu nebo chalupu vlastní zhruba čtvrtina domácností. V Norsku je to 16 procent, Češi pak obsadili s 13 procenty třetí příčku. Podle realitních makléřů se ale jejich počet bude zvyšovat.