Za zrušení poplatku dostanou lékárny kompenzaci 700 milionů

Praha – Lékárny mají od nového roku přestat vybírat třicet korun za recept. Zatím nebylo jasné, jak jim bude stát výpadek v příjmech kompenzovat. Ministerstvo zdravotnictví se nyní s lékárníky dohodlo – pojišťovny by jim měly poslat zhruba 700 milionů korun. Resort tak vychází vstříc zejména malým lékárnám, pro které - na rozdíl od lékárenských řetězců, byl poplatek důležitou součástí jejich příjmů.

„Bude to formou speciálního výkonu - platba za výdej receptu, za jeho administraci a za edukaci pacientů. Propočet se bude ještě zpřesňovat, suma za výdej jednoho receptu se bude pohybovat kolem 12 korun,“ popsal ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).

Lékárny chtěly původně víc než zmíněných 700 milionů korun. Z poplatků totiž inkasovaly 1,8 miliardy korun ročně. Jde tak jen o částečnou kompenzaci, i tak ale tuto pomoc vítají. „Souhlasíme především proto, že je platba určena jen pro lékárny, a to výhradně,“ vysvětlil předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.

Češi platili v lékárnách za recepty šest let. Nejprve byla každá položka na receptu zpoplatněna 30 korunami, od roku 2012 se částka vztahovala na celý recept. Některé lékárny ale – v rámci konkurenčního boje – začaly poplatky pacientům kompenzovat věrnostním programem.

To se ale netýká malých lékáren, které už teď bojují o přežití. Ty si podobné věrnostní programy nemohly dovolit. „Právě snaha podpořit malé lékárny nás vedla k tomu, že kompenzace vůbec realizujeme,“ vysvětlil ministr Němeček důvod, proč resort ke kompenzacím vůbec přistoupil.

Řetězce válcují malé lékárny

Lékárnický byznys se za poslední léta změnil. Hlavně díky velkým řetězcům, které vstoupily na trh a obsadily velká nákupní centra. Klasických malých lékáren tak ubývá. „Pokud nám náklady porostou a příjmy se budou snižovat, tak do budoucna to může mít vliv na kvalitu poskytované péče v lékárenství obecně,“ varuje majitel lékárny v Mělníku Petr Krpálek. 

Řetězce mají oproti těmto lékárnám řadu výhod: disponují více penězi na marketing a díky své velikosti umí srazit ceny léků. Právě pobočky v nákupních centrech jim vydělávají nejvíc. „Za současné situace pořád můžeme v zájmu pacientů provozovat i takové projekty, které by si nezávislý lékárník dovolit nemohl, protože jsou ztrátové. Například pohotovost v Brně nebo výdejny v malých obcích,“ uvedl mluvčí lékáren Dr. Max Michal Petrov.

Fakta & čísla:

  • Lékárníci pacientům ročně vydají zhruba 70 milionů receptů.
  • Třicet korun se platí ale jen za ty, které předepisují léky alespoň částečně hrazené ze zdravotního pojištění. 
  • Na léky, které sice musí předepsat lékař, ale zákazník hradí jejích plnou cenu, se poplatek nevztahuje. Typickým příkladem je třeba antikoncepce. 
  • Češi za rok spotřebují přes 250 tun léků, ať už hrazených, či volně prodejných, v hodnotě šedesáti miliard korun.

Řada kamenných lékáren tak zaniká: buď její provozovatel jde do důchodu, nebo se vrhne na internetový byznys. Češi totiž čím dál častěji hledají první pomoc na internetu. „Důvodem může být právě únava z konkurenčního prostředí,“ naznačuje další možnost ředitel lékáren BENU Rudolf Matějka.

Poplatky v lékárnách by měli pacienti přestat platit od nového roku, stejně jako třicet korun u lékaře. Pobyt v nemocnici je zdarma už nyní – přičemž tento poplatek vadil lidem ze všeho nejméně. Příští rok tak zůstane v platnosti už jediný poplatek, a sice 90 korun za návštěvu pohotovosti.