Praha – Ministr obrany Martin Stropnický dnes předal do rukou 38 osobností osvědčení účastníků odboje a odporu proti komunismu. Obdržela ho například novinářka a chartistka Otta Bednářová, někdejší disident a polistopadový důstojník Bezpečnostní informační služby Vladimír Hučín nebo pomocník agenta francouzské tajné služby Zdislav Zima. Stropnický je ocenil za hrdinství, odvahu a nezdolnost a za to, že se zasloužili o pád komunistického režimu v Československu.
Uznání za účast v odboji obdrželo 38 lidí včetně chartistky Bednářové
„Třetí odboj spolu s bojem za samostatné Československo a s protinacistickým odbojem tvoří kontinuální řadu, na níž mohou být budoucí generace právem hrdé,“ uvedl v projevu ministr obrany. Mezi dnešní oceněné tak patří především lidé, kteří šířili protikomunistické tiskoviny, ukrývali hledané osoby nebo se aktivně zapojovali do činnosti odbojových skupin. Celkem český stát osvědčení o účasti ve třetím odboji udělil už zhruba 660 odvážných z let 1948 až 1989.
O uznání v účasti ve třetím odboji již požádalo přes 4 tisíce lidí
Za necelé tři roky platnosti zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu, který umožnil morálně i finančně ocenit bojovníky proti totalitnímu režimu v Československu, o uznání účasti ve třetím odboji požádalo na 4 170 lidí. Téměř 2 000 žádostí etická komise vyřídila, z nich 660 schválila, přes 1 000 zamítla a 250 zastavila. Z více než šesti stovek oceněných jich 68 navíc dostalo status válečného veterána, z něhož plynou další výhody. Uznaní účastníci protikomunistického odboje obdrží 100 000 korun, pozůstalí manželé poloviční částku.
„Najdou se i lidé, kteří sice nějakou protikomunistickou činnost vyvíjeli, ale velmi těžko se to po těch letech dokazuje. Ne na všechno jsou dokumenty, záznamy, svědectví,“ podotkl politický analytik Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie.
GALERIE
videogallery_473813
Mezi oceněné patří také známá redaktorka Otta Bednářová. Ta se narodila v Praze roku 1927. Po studiu na gymnáziu pracovala jako redaktorka Československého rozhlasu, kde se věnovala Vysílání pro ženy. V šedesátých letech vynikl její kritický hlas vůči tehdejšímu režimu, protestovala například proti třídícím kritériím při přijímání dětí na školy. Po událostech v srpnu 1968 se odmítla distancovat od své tvorby a živila se jako uklízečka. Stala se signatářkou Charty 77 a spoluzakládala Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Za své aktivity byla stíhána a nakonec i vězněna. Po převratu se stala spoluzakladatelkou Výboru dobré vůle Olgy Havlové. V roce 1997 ji prezident Václav Havel propůjčil Řád Tomáše Garrigue Masaryka.
Senát ke dni státnosti ocenil vědce, režiséra či biatlonisty
Ocenění Senátu při příležitosti Dne české státnosti dnes obdržel bývalý rektor ČVUT Jiří Witzany, režisér a dramatik Ladislav Smoček, psycholožka Darja Kocábová, biatlonisté Gabriela Soukalová a Ondřej Moravec a dalších 17 osobností. Ocenění je podle předsedy Senátu Milan Štěch (ČSSD) výrazem uznání těm, kteří vynikli ve svém oboru, aniž se jim za to většinou dostalo odpovídající publicity.