Mládek: Energeticko-klimatický balíček prodraží náklady na celou energetiku

Praha Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka není jisté, zda závazky vyplývající z nedávno přijatého energeticko-klimatického balíčku Evropské unie zvýší do budoucnosti cenu elektřiny pro její koncové zákazníky. Ministr to prohlásil v dnešních Otázkách Václava Moravce s tím, že je ale velmi pravděpodobné, že přechod na ekologicky čistší energii přinese zvýšení nákladů na celou energetiku. Zároveň Mládek upozornil na to, že bude důležité, aby se k cílům v oblasti snížení emisí oxidu uhličitého přihlásily i nejsilnější světové ekonomiky, tedy Čína a Spojené státy.

V této souvislosti zmínil ministr zodpovědný za resort průmyslu a obchodu význam celosvětové klimatické konference, jež se uskuteční příští rok v Paříži. „Pokud by Evropa jen sama přijímala nějaké cíle a ostatní ne, tak by to mohlo poškodit evropskou ekonomiku. Věřím, že k nějakým dohodám dojde, protože ti dva klíčoví hráči (Čína a USA) na tom mají zájem,“ zdůraznil Mládek s odkazem na úspěšnou energetickou politiku Američanů v souvislosti s břidlicovým plynem a vzrůstající čínskou snahu zlepšit stav životního prostředí, jehož zhoršení je pro tuto zemi daní za dosažený hospodářský rozmach.

Znečištění ovzduší
Zdroj: ČTK/DPA
Autor: C3828 Christian Hager

Evropská unie má dlouhodobý cíl snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80 až 95 procent proti úrovni z roku 1990. Do roku 2020 byly stanoveny cíle snížení emisí o 20 procent, dosažení 20 procent „zelené“ energie a dvacetiprocentních úspor.

Zástupci Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) dokonce v nové zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) píší, že úspěšný boj s globálním oteplováním bude možná vyžadovat snížení emisí skleníkových plynů až na nulu. Odborníci tak volají po úplném konci fosilních paliv do roku 2100.


Tomáš David, generální ředitel EP Energy, vidí aktivní boj Evropské unie proti zvyšování emisí skleníkových plynů jako něco, co může mít negativní dopad na konkurenceschopnost Evropské unie, potažmo České republiky. „Je dobře, že jde v této oblasti Evropa příkladem, ale je otázkou, jestli si pak v jistém smyslu nestřílí do nohy, co se týče vlastní konkurenceschopnosti,“ řekl David.

Podle jeho mínění musí Evropa příklonem k čistým energiím počítat se značnou finanční náročností celé operace. „Rozhodnutí jít do obnovitelných zdrojů znamená zdražení celého energetického systému. Vyrobená megawatthodina v obnovitelném zdroji nepřispívá do emisí CO2, ale je mnohem dražší než z ostatních zdrojů,“ konstatoval David s poukazem na nákladnost investic do technologií výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Šest variant na stole v rámci energetické koncepce státu do roku 2040

Otázka přesné implementace zmiňovaného balíčku bude v následujících měsících předmětem řady jednání mezi členskými státy Evropské unie. Zřejmé je, že jeho hlavní body ovlivní to, jak budou vypadat státní energetické koncepce jednotlivých zemí. Na té české ministerstvo průmyslu a obchodu – v součinnosti s dalšími resorty – intenzivně pracuje. Materiál stanoví takzvaný energetický mix s rozpětím pro jednotlivé složky. „Je tam šest základních variant. My nechceme variantu plynovou, tedy přechod primárně na plynové elektrárny, ani extrémně reduktivní variantu, která sází na obnovitelné zdroje, protože je to pro Českou republiku příliš drahé,“ poznamenal ministr.

Martin Mikeska, energetický expert Hnutí DUHA: "Nové jaderné bloky se v Česku, ani jinde na světě nepostaví bez státní pomoci. Za desetiletí, kdy jsou jaderné elektrárny provozovány, dostaly od (tuzemských) vlád několikanásobně více peněz na svůj provoz než obnovitelné zdroje  a stále nejsou konkurenceschopné. Oproti tomu obnovitelné zdroje, které jsou v tuto chvíli na startu své ekonomické úspěšnosti, stále zlevňují."


Co současná vláda preferuje, je rozvoj jaderné energetiky, konkrétně se jedná o dostavbu jednoho bloku elektrárny Temelín a jednoho bloku v Dukovanech. „To, zásadní o čem diskutujeme, je, aby to nebylo příliš drahé pro poplatníka nebo spotřebitele,“ dodal Mládek.

Jaderné elektrárny – běh na dlouhou trať na trhu, jehož vývoj se těžko předpovídá

Bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko doporučuje brát v potaz jednak hledisko času a jednak ne příliš často citovaný problém nedostatku odborníků v oblasti budování a obsluhy jaderných elektráren.

„Dnes už málokdo postaví nový reaktor za méně než dest let, reálných je spíše těch patnáct, ne-li více, a ty nároky na bezpečnost a další zabezpečení stoupají. Zajímavé je také to, že momentálně máme v Evropě jediný reaktor mladší deseti let a asi jen dvanáct mladších dvaceti let z celkového počtu sto třiceti jedna, co fungují. To má za důsledek skutečnost, že infrastruktura za tím, lidé (experti v daném oboru) začínají Evropě dramaticky chybět,“ upozornil Miko, od 1. listopadu pověřený řízením Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské komise.

Video Energetická koncepce klade důraz na jádro a hnědé uhlí
video

Energetická koncepce klade důraz na jádro a hnědé uhlí

Pro Tomáše Davida je naopak tématem k zamyšlení velký nadbytek instalovaného výkonu tuzemské energetiky, díky němuž argumenty pro dostavbu Temelína ztrácejí na přesvědčivosti. „Když se podíváme na první polovinu letošního roku, z vyrobených 41 terawatt elektřiny se spotřebovalo jednatřicet. Jedna čtvrtina byla vyvezena. Tam vidím obrovský prostor,“ sdělil David.

Podle Jana Mládka ovšem není v tuto chvíli nikdo schopný predikovat, „jaké podmínky budou na trhu elektřiny řekněme mezi lety 2040–2060.“ Z tohoto pohledu se mu rozvoj jaderné energie jeví jako rozumná volba. „Je to strategická investice, která umožní České republice pokrýt její základní energetické potřeby i do budoucna,“ uzavírá ministr.