Praha - Prezident Miloš Zeman splnil, co slíbil. Ústavnímu soudu dnes předložil návrh na zrušení zákona o státní službě. Podání zdůvodňuje procedurou přijetí i konkrétními ustanoveními. Nejvíce kritizoval paragraf o takzvaných politických náměstcích. Označil ho za přílepek, který nemá u zákona co dělat. V návrhu proto prezident doporučuje zrušení zákona jako celku, nebo některých jeho částí.
Zeman požádal Ústavní soud o zrušení služebního zákona
Zákon o státní službě 234/2014 vyšel ve čtvrtek ve Sbírce zákonů. Zeman už dříve avizoval, že jakmile se tak stane, podá ihned ústavní stížnost. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka napadá prezident samotnou proceduru, jakou byl zákon přijat. Původní novela tehdy platného služebního zákona totiž byla v průběhu dalšího legislativního procesu v Poslanecké sněmovně nahrazena zákonem o státní službě, který zároveň stávající služební zákon zrušil. Tím podle Zemana došlo k porušení základních principů legislativní činnosti stanovené jak ústavou, tak jednacím řádem sněmovny.
„Řada ustanovení zákona, na která se v návrhu odkazuje, neodpovídá ústavním požadavkům na tvorbu právních předpisů, a tedy ani hlediskům vyjádřeným v dosavadní judikatuře Ústavního soudu. Navrhuje se, aby Ústavní soud zrušil buď zákon jako celek, anebo jeho určitá ustanovení, která podle názoru prezidenta republiky nejsou ústavně konformní,“ doplnil mluvčí.
Kokrétně by Zeman chtěl zrušit například paragraf 173, který pojednává o politických náměstcích. Další paragrafy, které prezident napadá, zatím mluvčí sdělit nechtěl, pouze uvedl, že je jich více než deset. „V tuto chvíli bych to nechtěl konkretizovat, je to teprve několik desítek minut, co pan prezident předložil ústavní návrh,“ řekl České televizi. Podrobnější informace sdělí podle Ovčáčka Hrad až po té, co se s návrhem seznámí Ústavní soud.
§ 173 Náměstek člena vlády
(1) Náměstek člena vlády je zástupcem člena vlády, s výjimkou věcí, které vyhrazuje
členovi vlády zákon. Zejména je oprávněn účastnit se místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise, není-li výslovně požadována osobní účast člena vlády, nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu.
(2) Pracovní místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání správního
úřadu stupněm řízení; člen vlády může mít nejvýše 2 takové náměstky.
(3) Náměstek člena vlády je v pracovním poměru ke státu a jmenuje a odvolává jej
příslušný člen vlády; náměstek člena vlády, který není pověřen řízením ministerstva, je
zařazen v Úřadu vlády.
Návrh už k Ústavnímu soudu dorazil, spisovou značku ale dostane až v pondělí. Algoritmus pak určí soudce zpravodaje, který se bude Zemanovými argumenty zabývat a připraví návrh nálezu. „Proto se zatím Ústavní soud nebude vyjadřovat k obsahu návrhu,“ uvedla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.
Přezkoumávání zákonů je nejsložitější součástí agendy Ústavního soudu. O výsledném nálezu hlasuje plénum, tedy sbor všech 15 soudců. Návrhu mohou vyhovět zcela i částečně, případně jej odmítnout bez meritorního projednání nebo zamítnout po detailním přezkoumání. Průměrná doba rozhodnutí v plenárních věcech činí devět měsíců až rok, často soudci dokážou dospět k výsledku rychleji.
Předseda soudu Pavel Rychetský ale nedávno uvedl, že verdikt o služebním zákonu jen těžko může padnout do konce roku. Zákon má platit od 1. ledna. To, že soud nestihne rozhodnout před začátkem jeho platnosti, ale podle Ovčáčka Zemanovi nevadí: „Panu prezidentovi jde především o princip.“
Ovčáček k ústavní stížnosti prezidenta na služební zákon (zdroj: ČT24)