Scénáře o vyprázdnění demokracie jsou zbytečně černé, míní akademici

Praha – Politika se propojuje s byznysem a hrozí nám vyprázdnění demokracie pod vlivem privátních stran. Těmito kritickými slovy hodnotil v uplynulých dnech polistopadový vývoj český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Osobnosti akademické sféry ale upozorňují, že se nejedná o typicky český fenomén – s podobnými problémy se potýkají i další země. Česká demokracie navíc podle nich není ve stavu, že by se řítila do propasti – hlasováním ve volbách mohou lidé stále uspořádání státu ovlivňovat.

„Hrozí nám vyprázdnění demokracie, které jsme se tehdy na náměstích dovolávali. Mohou z toho snadněji těžit populisté a oligarchové, a to v prostředí, kde dnes se organizují privátní politické strany. Najímají politické kandidáty bez jakéhokoliv demokratického principu,“ prohlásil včera Sobotka v projevu k 25. výročí listopadových událostí (celá zpráva).

O den dříve se zase nechal slyšet, že Česku hrozí vyprázdnění demokracie a rozklad parlamentního systému, protože občané nemají zájem o účast na politice (čtěte víc).

Právník a sociolog Jiří Přibáň ve speciálním vydání Otázek Václava Moravce, vysílaném z Bratislavy společně s pořadem slovenské RTVS O 5 minút 12, připomněl, že tento problém se netýká jenom České republiky. „V každé politice, v demokratické i kterékoliv jiné, máte vždy to, co se děje na scéně, a to, co se děje za scénou. Já bych se ani tolik nebál o privatizaci demokracie, já bych se bál o privatizaci státu. Ve střední Evropě nám dnes hrozí to, že stát je slabý a nedokáže odolat tlaku toho soukromého – ať tomu říkáme oligarchie nebo podnikatelský populismus,“ poznamenal Přibáň.

Ani novinář Martin M. Šimečka si nemyslí, že Češi jsou ve svém zklamání z propojování byznysu a politiky sami. „Budovali jsme demokracii v době, kdy i ve světě začal být problém s oligarchickými systémy,“ upozornil Šimečka, podle něhož získaly silné finanční skupiny velký vliv na rozhodování v celém světě. Považuje to za důsledek ekonomické globalizace.

Diskuse o propojování politických a finančních zájmů se vede i na Slovensku – rozpoutala ji zejména korupční aféra známá jako Gorila. Ta uvrhla podezření na finanční skupinu Penta, jež měla podplácet slovenské politiky a vysoké státní úředníky výměnou za vliv na privatizaci a fungování některých podniků. Penta to dlouhodobě odmítá.

Socioložka Oľga Gyarfášová z Univerzity Komenského v Bratislavě připomněla, že u našich východních sousedů se v tomto kontextu používá spíše termín „oligarchická demokracie“. „Spočívá v tom, že politici jsou nějakým způsobem ovládáni oligarchy a finančními skupinami,“ vysvětlila Gyarfášová.

Demokracie nikdy nebude „hotová“

Podle ekonoma Zdeňka Kudrny česká a slovenská demokracie na „technické úrovni“ funguje dobře – existují volby a konají se v pravidelných intervalech. „To, co moc nefunguje, je ta druhá úroveň demokracie, ve které se vyvažují různé vlivy – politické, ekonomické, mediální, soudní. Tam je jakási dlouhodobá nerovnováha,“ míní Kudrna.

Přesto ale nejsou podle něj současné poměry konsolidovány natolik, aby vedly k nějakému černému scénáři. Prostřednictvím voleb mají lidé stále možnost uspořádání státu ovlivňovat. Podobně hovořil i Přibáň. „Demokracie není stav, demokracie je proces,“ řekl s tím, že jako taková nikdy nedospěje do konečného, hotového, ideálního tvaru.

S tím souhlasí i Šimečka. „Demokracie je na rozdíl od autoritářských forem vlády jediný systém, který se může změnit zevnitř, aniž by se zcela rozpadl,“ soudí publicista. Naději prý dávají například výsledky včerejších komunálních voleb na Slovensku – v některých obcích lidé vyprovodili dlouho sloužící politiky a zvolili nezávislé kandidáty či aktivisty (více zde).