Soud s Nečasovou odročen kvůli mlčenlivosti důstojníků

• ČT24

20. 11. 201420. 11. 2014, 19:26|Zdroj: ČT24

Jana Nečasová

Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Praha - Hlavní líčení v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství (VZ) soud odročil na leden 2015. Soud požaduje, aby do té doby ministerstvo obrany zbavilo vojenské důstojníky mlčenlivosti. Žalobci viní Janu Nečasovou (dříve Nagyovou) a trojici zpravodajců ze zneužití vojenské rozvědky ke sledování bývalé manželky expremiéra Petra Nečase (ODS) Radky a dvou zaměstnanců Úřadu vlády. K soudu přišli Nečasovi společně, bývalý premiér po chvilce odjel.

Manželé Nečasovi přijeli k soudu krátce před jeho zahájením, v doprovodu houfu novinářů prošli vstupní rentgenovou kontrolou a odebrali se k jednací síni. Krátce po začátku jednání pak Petr Nečas budovu opustil. Státní zástupce Rostislav Bajger začal na úvod líčení číst obžalobu, ve které čtveřici viní ze zneužití VZ. Po necelých dvou hodinách pak bylo líčení odročeno na 12.–14. ledna.

Mlčenlivost důstojníků je překážkou k jejich obhajobě

Soud později odročil jednání proto, že ministerstvo obrany zbavilo mlčenlivosti bývalé šéfy VZ Milana Kovandu a Ondreje Páleníka a jejich podřízeného, operativce Jana Pohůnka pouze v některých bodech. Jejich advokáti ale požadují, aby byli zbaveni mlčenlivosti úplně, soud proto musí počkat, až se tak stane.

Pohůnkův advokát Michal Hráský: „Klient se nemůže hájit plně jako každý jiný obžalovaný, protože ví, co nesmí uvést. A právě to, co nesmí uvést, mu může výrazně pomoci.“

Kovandův advokát Jiří Matzner: „Jakkoli je obžaloba precizně zpracována, obsahuje vnitřní rozpory…“

„Důstojníci nejsou zproštěni mlčenlivosti v takovém rozsahu, aby mohli použít materiály a argumenty, které by jim měly pomoct a na které se zproštění nevztahuje,“ uvedl advokát Nečasové Eduard Bruna. Pokud by mlčenlivosti zbaveni nebyli, došlo by podle něj ke zvláštní situaci, protože i důstojníci mají právo na obhajobu v plném rozsahu.

Nečasová už jednou uznána vinnou byla

Podle obžaloby Nečasová před dvěma lety nezákonně nařídila sledování tehdejší manželky Petra Nečase Radky a v březnu loňského roku dále dvou zaměstnanců Úřadu vlády Aleny Hegrové a Jiřího Pertla. Všem obviněným hrozí až tříletý nepodmíněný trest.

27. června uznal Obvodní soud pro Prahu 1 nepravomocným trestním příkazem Nečasovou vinnou ze zneužití Vojenského zpravodajství a udělil jí roční podmínku s odkladem na čtyři roky. Proti verdiktu soudu podala Nagyová odpor, odvolal se i státní zástupce. Soud zároveň zastavil stíhání zpravodajce Pohůnka. Případy šéfů VZ Páleníka a Kovandy postoupil k vyřešení ministerstvu obrany. To ovšem dospělo k názoru, že Páleníka potrestat nemůže, neboť již není aktivním vojákem, a proto s ním není možné vést kárné řízení. „Konečně se já a můj klient dozvíme, co je mu kladeno za vinu, protože dodneška to nikdo neví,“ řekl Páleníkův advokát Tomáš Sokol.

Zpravodajci tvrdí, že je Nagyová neúkolovala – Pohůnek prý nikdy žádný pokyn od Nagyové nedostal, Páleník uvedl, že by bez Nečasova vědomí rozkaz ke sledování Radky Nečasové nedal, a Kovanda řekl, že situaci nebral „jako nařízení Nagyové nebo Nečase, ale jako impulz od předsedy vlády ČR a vrchní ředitelky kabinetu“. „To nebylo úkolování, to byla nějaká žádost směrem k těmto představitelům obranného zpravodajství,“ argumentuje advokát Nečasové Edvard Bruna. Navíc se podle nich nejednalo o sledování, ale o „kontrasledování“ – s cílem ochránit manželku tehdejšího premiéra Radku, která byla údajně ve styku s náboženskou sektou svědků Jehovových.

Eduard Bruna: Důstojníci chtějí mít možnost plné obhajoby (zdroj: ČT24)

Podle policie se ale Nečasová na sledování domluvila s generály bez vědomí ministra obrany se záměrem nalézt inkriminující informace, které by bývalého předsedu vlády přiměly k rozvodu. Loni v březnu pak měla nechat sledovat také svého řidiče Jiřího Pertla a jeho přítelkyni a správkyni Hrzánského paláce Alenu Hegrovou. Motivem byla prý snaha zabránit, aby se spekulace o jejím vztahu s Nečasem dostaly do médií.

Právě Hegrová i Pertl policii řekli, že to byla Jana Nagyová, kdo sledování inicioval. „Řekla mi, že nechává sledovat paní (Radku) Nečasovou, aby zjistila, zda má nějakého milence, aby toto mohla sdělit premiérovi,“ uvedla Hegrová na policejním výslechu loni v červenci. Nagyová případ nikdy veřejně nekomentovala.

Nečasová je podle žalobců pojítkem mezi více případy - je obviněná také ohledně údajného uplácení poslanců funkcemi a vynášení informací z Bezpečnostní informační služby (BIS).

Tři větve kauzy Nagyová

1. Klientelistická síť

Aktéři:

• někdejší náměstek vrchního státního zástupce Rampuly Libor Grygárek
• podnikatel a letitý člen ODS Tomáš Hrdlička
• podnikatel s vazbami na exprimátora Béma Roman Janoušek
• podnikatel a monacký rezident Ivo Rittig
• bývalý úředník pražského magistrátu Jiří Toman

Prověřování uvedené pětice odstartovalo celý zásah a dovedlo vyšetřovatele k dalším dvěma větvím případu. Údajně se jedná o organizovanou zločineckou strukturu, v níž si jednotliví aktéři měli prostřednictvím klientelistických vazeb sjednávat vliv ve státních a polostátních firmách, sjednávat výhody při zadávání veřejných zakázek či legalizovat výnosy z trestné činnosti. 

2. Sledování vojenskou rozvědkou

Aktéři:

• zpravodajec Jan Pohůnek
• (bývalá) vedoucí premiérova kabinetu Jana (Nagyová) Nečasová
• (bývalý) šéf Vojenského zpravodajství Milan Kovanda
• Kovandův předchůdce v čele Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník

Jana Nečasová měla z osobních důvodů zneužít vojenské rozvědky k sledování tří osob, včetně exmanželky Petra Nečase, s nímž měla tou dobou milenecký poměr.

3. Případ tří rebelů

Aktéři:

• někdejší člen vedení ČD Roman Boček
• vedoucí premiérovy kanceláře Jana (Nagyová) Nečasová
• bývalý poslanec za ODS a člen vedení Českého aeroholdingu Ivan Fuksa
• bývalý poslanec za ODS a člen dozorčí rady Čepra Marek Šnajdr
• bývalý šéf poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř

Exposlanci Tluchoř, Fuksa a Šnajdr čelili obvinění z přijetí úplatku ve formě postů ve státních firmách, které jim měl údajně přislíbit premiér Petr Nečas výměnou za to, že se vzdají mandátů a umožní tak schválení vládního daňového balíčku. Výměnu mandátů za trafiky měla s tzv. rebely domlouvat Jana Nagyová a Roman Boček. Nejvyšší soud však rozhodl, že se na takovou politickou dohodu vztahuje poslanecká imunita.