Praha – Nejenom protestovat, ale i odvolat prezidenta republiky Miloše Zemana by chtěl literární historik z Univerzity Karlovy Martin C. Putna. V Interview ČT24 prezidenta ostře kritizoval, pískot a házení vajíček při jeho projevu 17. listopadu na Albertově považuje za projev zoufalství. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima je však přesvědčen, že šlo o přehnaný projev rozvášněného davu a protesty proti prezidentovi mohou mít mnohem kultivovanější podobu.
Odvolejte prezidenta, vyzývá Putna politiky
Martin C. Putna v Interview: Zeman musí být odvolán (zdroj: ČT24)
„Transparenty 'Miloši, běž pryč', ukrajinská vlajka? Jsem pro. Ale vajíčka mně přišla za hranou,“ řekl v Interview ČT24 rektor Zima, který přirovnal pondělní události k protestům, které na Albertově proběhly či začaly v letech 1939 a především 1989. „Pískalo se, protestovalo se, ale myslím, že vajíčka k tomu nepatří,“ dodal Tomáš Zima.
Tomáš Zima jako organizátor albertovské slavnosti, při které byla odhalena pamětní deska, čelil kritice i kvůli výběru pozvaných představitelů někdejších studentů – vystoupili dlouholetý poslanec za ODS Jan Vidím a také předseda ČSTV a porevoluční poslanec za KSČ a KSČM Miroslav Jansta. Rektor je však přesvědčen, že jde o vhodný průřez studentskými představiteli. „Jeden reprezentoval křídlo v Socialistickém svazu mládeže a byl učitelem Právnické fakulty UK a byl ve skupině, která jednala o tom, aby byla demonstrace povolena. Z druhé strany si dobře pamatuji, že Honza Vidím patřil k nejradikálnějším vůdcům před 17. listopadem. A jsou to představitelé i dvou názorových proudů po revoluci,“ uvedl Tomáš Zima.
Prezident Miloš Zeman před rozbouřeným davem na pražském Albertově
Přehnanou reakcí mohlo být vrhání potravin na pódium, kde stáli kromě Miloše Zemana a rektora Zimy také prezidenti dalších čtyř středoevropských zemí a dva z někdejších studentských představitelů, i podle Martina C. Putny. Je však přesvědčen, že šlo o „projev zoufalství“ v situaci, kdy nejsou ostatní politici ochotni se prezidentovi postavit. „To je výsledek zoufalství a smutku lidí, kteří vidí, jak je tady někdo, kdo se tváří, že stojí nad zákony, dobrými mravy, zvyklostmi, tradicemi, kdo může všechno – kdo se chová, jako by byl car,“ řekl. Zdůraznil přitom, že zatímco Zemana dav na Albertově vypískal, další čtyři prezidenty – Joachima Gaucka, Bronislawa Komorowského, Andreje Kisku a Jánose Ádera „naopak velmi láskyplně vyslechl“.
Putna vyzval politiky, aby uvažovali o žalobě
Putna, který Zemana kritizoval již po jeho prezidentské předvolební kampani, však považuje vrhání vajíček za „pseudoproblém“, kterým se prezident snaží překrýt své proruské výroky či podporu čínského režimu. „Masakr na Národní třídě se mu nezdál dost masakrózním. Proč tedy nezmínil masakr na Tchien-an-men?“ podotkl host Interview ČT24. Nejlepším postupem by podle něj bylo odvolání Miloše Zemana z funkce, resp. podání žaloby k Ústavnímu soudu pro velezradu. „Ptám se demokratických politiků této země, jestli míra přešlapů pana prezidenta nepřekročila práh, za kterým by bylo možno uvažovat o žalobě,“ prohlásil Martin C. Putna.
Prezident může být zbaven funkce Ústavním soudem, pokud ten shledá, že se hlava státu dopustila velezrady. Jde o čin definovaný jako útok na svrchovanost a celistvost republiky nebo na její demokratický řád. Žalobu na prezidenta podává Senát. Loni v zimě podali takto senátoři žalobu na Václava Klause v souvislosti s amnestií. Protože ale Klausovi vzápětí skončil mandát, soud se žalobou vůbec nezabýval.
Ústavní soud
Osvětim jako Zemanovo rukojmí?
Hrad tento týden oznámil, že na setkání politiků, které proběhne příští rok u příležitosti 70. výročí osvobození vyhlazovacích táborů v Osvětimi Rudou armádou, pozval ruského prezidenta Vladimira Putina. Ačkoli byl Putin i na letošní červnové vzpomínce na 70 let od vylodění Spojenců v Normandii, podle Martina C. Putny je aktuální pozvání Vladimira Putina krajně nevhodné. „To, co dělá pan Zeman v tomto případě, to je braní si rukojmích. Stejně jako si na Albertov vzal čtyři středoevropské prezidenty, aby se řeklo 'oni nepískali na mě, oni pískali na středoevropské prezidenty'. Nyní je to ještě nechutnější, protože si berou jako rukojmí Osvětim. Kdo může říct, že je proti uctění památky Osvětimi,“ ptá se Putna.
Podporu Ruska považuje literární historik za projev slavjanofilství, které má v českých zemích tradici od 19. století. Upozornil přitom, že však nikdy nešlo o výhradní myšlenkový proud: „Máme tady tradici rozumného, kritického zabývání se Ruskem, které začíná Karel Havlíček Borovský svými Obrazy z Rus, pokračuje Tomáš Garrigue Masaryk dílem Rusko a Evropa a završuje Václav Černý dílem Vývoj a zločiny panslavismu. To jsou díla, která by si každý měl přečíst.“