Každá vločka sněhu má jedinečný tvar

Praha – Příchod sněhu budí většinou nadšení, někdy obavu i rozmrzelost. Málokdo už ví, že sněhové vločky mají různé tvary. V podstatě platí, že nenajdeme dvě totožné, vždycky se budou v nějaké drobnosti lišit.

„Sníh vzniká desublimací vodní páry pravděpodobně v oblacích. To znamená, že se z vodní páry stane rovnou ledový krystal. Chybí tedy kapalná fáze,“ popisuje Jiří Pavlásek z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Pro zajímavost dodává, že většina dešťových kapek se rodí právě jako krystal v nízkých teplotách atmosféry. Než však klesne k zemi, ohřeje se a dopadá jako voda.

Každá vločka má unikátní tvar. „Mohou být velice podobné, ale v nějakých drobných detailech se nakonec budou lišit. To je příroda,“ podotýká Jiří Pavlásek. Šesterečná struktura sněhových vloček, která jim dodává na pohled fascinující vzhled, vězí ve tvaru molekuly vody. Ta je asymetrická, a pokud vytváří ledový krystal, má ve svém základu tvar šestiúhelníku. Na každém jeho vrcholu je jeden kyslík, přibližuje Jiří Pavlásek.

Bohatě rozvětvené ledové krystaly třeba vznikají ve velmi úzkém rozmezí teplot. „Vysoko v oblacích někde kolem -15 stupňů Celsia, plus minus 2 stupně, při dostatečném množství vodních par. Pokud je par méně vznikají spíše plošné útvary,“ vysvětluje odborník na sníh.

Studium sněhových vloček probíhá už od 30. let 20. století, kdy se vědci pokoušeli sestrojit speciální fotoaparáty, které pak používali venku. Dnes se dají vločky pozorovat i v upravených laboratořích. „Vločky jsou krásné všechny. Postupně svůj tvar mění, dokud úplně neroztají,“ uzavírá své povídání Jiří Pavlásek.

Když nepadá přírodní, padá pro potěchu lyžařů z technických děl

Pouze s přírodním sněhem by si nevystačila lyžařská střediska. Vyrábějí si tedy technický, umělý sníh. „Přichází zimy, kdy se nemůžeme spolehnout na přírodní sníh,“ konstatuje Čeněk Jílek, ředitel skiareálu ve Špindlerově Mlýně. Tady do technického zasněžování investovali 70 milionů korun. Vyměnili děla vrtulová za konstrukčně nejmodernější děla tyčová, takzvané sprchy. Ta umožňují stejné množství vody rovnoměrně rozprostřít po sjezdovce, není tedy nutné poté tolik sníh rozhrnovat do souvislé vrstvy.

Technický sníh vzniká z vody, která se mění díky stlačenému vzduchu v krystaly. Rozdíl spočívá v tom, že přírodní sníh padá z několikakilometrové výšky. „Trvá mu minuty, než vykrystalizuje. Technický sníh má několik málo sekund, než dopadne na zem,“ stručně shrnuje snowmaster Jiří Čermák.