Tři roky po smrti Havla. Myšlenky zůstaly a s nimi i jeho kritici

• lj

18. 12. 201418. 12. 2014, 07:00|Zdroj: ČT24

Smuteční tryzna za Václava Havla

Zdroj: ČTK/AP/Marko Drobnjakovic

Mnohé jeho odchod nepřekvapil. Nicméně přesto, že zdravotní stav Václava Havla nebyl nijak dobrý, odešel náhle, jak tvrdí jeho manželka Dagmar. „Najednou tak nastalo prázdno, které předtím po dlouhá léta vyplňoval,“ vzpomíná bývalý tiskový mluvčí Václava Havla Michael Žantovský. Václav Havel, symbol sametové revoluce a první český prezident, zemřel před třemi lety. Smutnou zprávu tehdy jako první na Facebooku oznámil jeho bývalý osobní tajemník Vladimír Hanzel.

Okamžiky ze života i loučení (zdroj: ČT24)

Loučení s Václavem Havlem ve fotogalerii

Ačkoliv je Václav Havel už tři roky po smrti, jeho jméno ve společnosti stále žije. Ne ale vždy jen v pozitivních konotacích. Havlovým příznivcům se tak přezdívá i hanlivě jako havlisti nebo havloidi. A v rámci bilancování posledních 25 let označil Václava Havla jeho nástupce Václav Klaus za reformního komunistu a bohaté princátko z Barrandova. Podle Klause nechtěl Havel politickou demokracii standardního typu - nenáviděl politické strany a preferoval svá oblíbená hnutí; byl prý fatálním odpůrcem politického uspořádání - více čtěte zde.

Ale před třemi lety o státním pohřbu mluvil Klaus o Havlovi daleko přívětivěji, když zesnulému složil jménem ČR poslední hold. „Odešel prezident, politik, intelektuál i umělec. Odešel člověk, na kterého budeme vzpomínat s vděkem, úctou a respektem,“ uvedl tehdy a zdůraznil, že díky důslednosti jeho celoživotních postojů ale neodchází myšlenka, že svoboda je hodnotou, pro niž stojí za to přinášet oběti.

Klaus na Havlově pohřbu

„S Havlem neodchází myšlenka, že za pravdu, je-li o ní člověk přesvědčen, má smysl podstoupit zápas i s osobními riziky. Neodchází ani myšlenka, že svobodu je snadné ztratit, když o ni nedostatečně pečujeme, a že jedině demokracie umožňuje svobodný život jednotlivce.“

Děkujeme za naději, radost, světlo na konci tunelu

Odchod Václava Havla - nejvýraznějšího symbolu novodobých českých dějin - zasáhl před třemi lety statisíce českých občanů. Lidé spontánně zapalovali svíčky na místech, která si s ním spojovali. Na poslední cestu den před Štědrým dnem vyprovodila Václava Havla veřejnost i státníci z celého světa.

„Pane prezidente, za pravdu a lásku budeme bojovat…“ Tak se rozloučil s Václavem Havlem jeho někdejší kancléř Karel Schwarzenberg. Analogii Havlových myšlenek, které tehdy připomněl, lze najít i v dnešní společnosti: Jsme-li sebestřední a vnímáme-li jen svou pravdu, není daleko svár a nesnášenlivost. „Proto jeho heslo bylo pravda a láska, neboť pouze láska nás přiměje naslouchat pravdě toho druhého…,“ znělo na pohřbu prvního českého prezidenta ze Schwarzenbergových úst.

Schwarzenberg na Havlově pohřbu

„Jen láska nás přiměje naslouchat pravdě druhého, vede k pokoře. A v ní Havel předčil nás všechny. Vysmívali se mu, je to ale podstata lidského boje. Právě o lásku a pravdu nesmíme nikdy přestat bojovat. Neustaneme, můžete se na nás spolehnout.“

Dá se Havlův odkaz vložit do jedné věty?

Nedá, tvrdí katolický duchovní Tomáš Halík. Přesto se o to kdysi v Interview ČT24 pokusil. „Havlův odkaz je v životě pro druhé a v tom, že každému z nás pokládá důležitou otázku – zda chceme žít svůj život v pravdě.“ Halík vnímá Václava Havla jako unikátní politickou osobnost. Na rozdíl od ostatních politiků nejednal podle diktátu davů a ekonomických magnátů, ale upřímně se snažil o vítězství pravdy. Halík soudí, že Havel byl mužem, který vždy zůstal poslušný svému svědomí.

Vždy lidi inspiroval, aby si zvolili čestnou cestu, řekla nedávno jeho přítelkyně a bývalá šéfka americké diplomacie Madeleine Albrightová. Připomněla přitom těžká rozhodnutí, která musel učinit jako disident, a jeho jasnou podporu lidských práv v době, kdy už byl prezidentem. Sama prvnímu českému prezidentovi jednu věc vyčítá – že nezaložil vlastní politickou stranu. Připustila ale, že ale rozumí důvodům, proč tak neučinil.