EBOLA vízum nedostane

ČT24

ČT24
středa 22. října 2014 Sabina

Busking - po Evropě s kontrabasem a harmonikou

Velikost textu:

Podmanivé tóny hudebních nástrojů, nekonečná svoboda otevřených hranic, zářící oči kolemjdoucích posluchačů, tanec v ulicích. To je realita, kterou na svých cestách zažívají hudebníci a mí přátelé z francouzské pouliční kapely Les Poissons Voyageurs (Cestující ryby). Tento rok jsme se s pražskou klezmerovou kapelou Der Šenster Gob hned dvakrát vydali v jejich stopách a přidali se tak na necelé dva měsíce k poutníkům, kteří za pomoci hudebních nástrojů oživují ulice starých měst. 7 000 kilometrů, stovky smutných i veselých písní a bezpočet vůní a příběhů. Zvu vás k prvnímu vyprávění o dvou našich evropských cestách na severozápad Francie, které jsme uskutečnili v květnu a srpnu 2012.

Evropská cesta klezmerové skupiny Der Šenster Gob (Orleáns, Francie, léto 2012)
Evropská cesta klezmerové skupiny Der Šenster Gob (Orleáns, Francie, léto 2012)

Když jsme se s Cestujícími rybami loni na podzim prvně potkali, netušili jsme, jak velký obzor se před námi otevře. Kapela čítající šest lidí přijela svou obytnou dodávkou do centra Prahy a v Celetné ulici naladila své nástroje. Omráčeni jsme hleděli na jejich živé a bezprostřední vystoupení, při poslední písni už byl jejich futrál na kytaru naplněn mincemi a bankovkami rozličných měn. Cestujíce po Evropě v obytném autě vydělávají si na živobytí hraním francouzských a cikánských písní v ulicích měst. V tu chvíli jsme věděli, že pro naši skupinu hrající židovské melodie následující léto nemůže dopadnout jinak.

Otužování v pražských ulicích přineslo radost i jistotu

Díky úsilí občanského sdružení Buskerville a pražskému primátorovi Bohuslavu Svobodovi, kteří v Praze v březnu letošního roku busking legalizovali, jsme si mohli v ulicích české metropole nanečisto vyzkoušet, co hraní v ulicích obnáší. Zpočátku rozpačitý dojem na naší straně i na straně kolemjdoucích brzy nahradil skvělý pocit pramenící z překonání strachu postavit se na rušnou třídu a bezprostředně komunikovat s hloučkem lidí, který se kolem nás vždy brzy utvořil. Píseň za písní a slovo za slovem, vybudovali jsme v sobě jistotu, že teď už můžeme hrát snad kdekoliv.

"Souboj" tří pouličních kapel v pražské Celetné ulici (zleva Praguematique, Der Šenster Gob, Les Poissons Voyageurs)
"Souboj" tří pouličních kapel v pražské Celetné ulici (zleva Praguematique, Der Šenster Gob, Les Poissons Voyageurs)

Cílem naší první cesty na západ se stal festival ve vesnici Toulhouët u pobřeží Bretaně. V klidném prostředí rodinného statku se tu schází na deset kapel, v polovině z nichž hrají členové Cestujících ryb či jejich početní bratranci. Nad mapou Evropy jsme vybrali prvních patnáct měst, která se stala počátečními zastávkami na našem hudebním putování. Mezi nimi byly Norimberk, Lucemburk, Remeš, Rouen, Vannes, Quiberon, Orleáns, Dijon, Bern či Regensburg. Jejich výběr podpořilo doporučení kapel na buskerských internetových fórech a fotky historických center. Vyzbrojeni radami přátel a spolehlivým vozem české výroby jsme vyjeli tam, kde zapadá Slunce. Díky posunu v zeměpisné délce jsme si tak mohli v nejzažším bodě naší cesty, na pobřeží Bretaně, užívat jeho svit až o hodinu déle.

Prosím, vyčkejte na načtení mapy, pokud se mapa nenačte, máte vypnutý JavaScript, nebo Váš prohlížeč nepodporuje Google mapy.

"Busking je provozování jakékoliv umělecké pouliční produkce spojené s dobrovolnou odměnou kolemjdoucích. Zahrnuje celou škálu činností, může jít o hudební vystoupení, divadlení představení, mimický akt, živé sochy, malování, komické vystoupení tzv. stand-up comedy nebo třeba polykání mečů a jiné artistické kousky, dokonce třeba vytváření obřích bublin, fantazii se meze nekladou... Celé se odehrávají ve veřejném prostoru a mohou je vidět všichni a zadarmo. Buskeři mají vždy nějakou nádobu, do které mohou diváci podle uvážení dávat darem peníze nebo cokoli, co uznají za vhodné jako odměnu dobrému buskerskému představení."

(www.busking.cz)

Les Poissons Voyageurs na festivalu v Toulhouët
Les Poissons Voyageurs na festivalu v Toulhouët

Vejce a poučený McDonald

V průběhu naší cesty se spolu s krajinou a architekturou měst proměňovala i atmosféra jednotlivých městských center. V době globalizace jsou si komerčně či turisticky laděné čtvrti podobné jako vejce vejci, vnitřní části měst, které nejsou vyplněny obchody, si však svou specifickou atmosféru stále udržely. Klíčovou otázkou každého města se stala koncepce veřejného prostoru, která se v průběhu desetiletí mění s osazenstvem radnic a jejich obchodními a dopravními zájmy. Pro účely pouličního hraní se ukázaly býti ideálními staré ulice, které dokážou pojmout dostatečně velký hlouček lidí, aniž by překážel kolemjdoucím. Samozřejmě je důležitá také akustika místa - rozhodli jsme se totiž, že budeme hrát zcela bez zesilovačů a reproduktorů. Neosvědčila se větší náměstí, lidé procházejí příliš daleko a nelze tak s nimi navázat kontakt. Brzy jsme se také vyvarovali hraní v ulicích, kde jezdí auta, neboť zastavivší se obyvatelé jsou jimi pravidelně rozehnáni.

Jen málo měst na naší cestě však připomínalo stav, do kterého zastupitelé přivedli například pražské Staré Město. Disco hudba z obchodů se suvenýry v něm přehlušuje veškerý život obyvatel, včetně pouličních muzikantů, a barevné poutače a reklamy hyzdí panoramata ulic. Je tak příjemné procházet malými městy po celé Evropě, která lákají do obchodů zájemce o suvenýry překrásnými malovanými štíty, dotvářejícími malebnost uliček a nenarušujícími jejich historické zázemí. Ve starém francouzském městě Rouen byla tato pravidla dokonce nucena akceptovat i často nepříliš vzhledná fastfoodová restaurace McDonalds, jejíž krásně malovaná plechová tabulka s typickým žlutým písmenem "M" se zvolna kývala ve větru, podobna starým domovním znamením.

Saint Malo
Saint Malo

Hranice až ve Švýcarsku

Naloženi až po střechu nástroji, batohy a jídlem jsme již při po několika zastávkách zjistili, že aby se nám příjemněji cestovalo, musíme příště nechat polovinu věcí doma. Poučeni každodenním vybalováním všech věcí z kufru auta a jejich opětovným ukládáním jsme s sebou při druhé cestě vzali opravdu jen to nejnutnější. Skvělým nápadem bylo také vzít s sebou pro každého člena expedice namísto velkého batohu několik menších. Příruční zavazadla obsadila v autě prázdné sedadlo, futrál s kontrabasem našel místo na střeše, spací pytle jsme natěsnali do plastového vodáckého barelu tamtéž.

Navzdory všem složitým přípravám jsme došli k poznání, že téměř vše potřebné se dá zadarmo nebo za pár centů vyhledat v každém městě. Polovina kaváren, restaurací a knihoven nabízí internet zdarma, sprchy jsou volně k použití v městských campech či na každé pláži. Krásné místo ke spaní pak nabízí les, kde lze postavit stan a uvařit si večeři. Otevřenost hranic se pak ukázala být pro nás tak samozřejmou, že mě vůbec nenapadlo vzít si pro průjezd Švýcarskem pas.

Futrál od harmoniky
Futrál od harmoniky

Německo je začátek i konec všeho

Závěrem prvního dílu vyprávění bych se chtěl zastavit u našich cest skrze Německo. Tato země je neodmyslitelným geografickým počátkem i koncem všech našich výprav. Pocit světoběžníka sice velí nechat našeho nejbližšího západního souseda co nejdříve za zády a zamířit rovnou do exotických krajin, přesto však jako by české pouliční muzikanty tato země přímo zvala k delšímu setrvání. Překrásně upravená města, neplacené dálnice a krásná příroda nás potěšila stejně jako příznivý kurz eura. Mnoho profesionálních hudebníků, kteří si víkendovými výlety do východoněmeckých měst pravidelně přivydělávají, považuje tuto zemi za svůj oblíbený cíl. I my jsme se zde vždy alespoň v několika městech po cestě zastavili, a to nejen proto, aby se nám náklady na benzin rozdělily do více etap.

Krásným dokladem toho, jak cestování, které není svázáno programem cestovní kanceláře, někdy zcela obrátí náhoda, bylo malé městečko západně od Norimberka. Původně jsme měli namířeno do Rothenburgu ob der Tauber, města obehnaného překrásnými hradbami a s uličkami jak z románu. Buskerský bůh nám zde však nebyl nakloněn - v centru města jsme toho dne nepotkali ani živáčka. Po několika minutách hraní nás navíc přišel místní muzikant varovat, že pokud nemáme povolení, hrozí nám od policie veliká pokuta. Naložili jsme tedy nástroje zpět do auta a rozhodli jsme se putovat do prvního města, na které narazíme. Štěstí nás zavedlo do centra města Schwäbisch Hall, kde jsme potkali starší paní, jíž se naše písně líbily natolik, že nás pozvala domů na svůj statek. Za koncert pro pár sousedů nám uvařila večeři, nechala nás na půdě přenocovat a celý večer tančila a smála se. Dobří lidé se zaplaťpámbůh vyskytují ve všech koutech světa a zjeví se zejména ve chvíli, kdy to nejméně čekáte.

Kapela Der Šenster Gob ve městečku Schwäbisch Hall
Kapela Der Šenster Gob ve městečku Schwäbisch Hall

Srdce ze štrůdlu

Jak napsal přírodovědec Václav Cílek ve své knize Krajiny vnitřní a vnější, je-li pro Středoevropany důležitá nějaká hranice, pak je to oblast, kde znají jablečný štrůdl. Německo mezi tyto země patřilo, v dalším článku se však budeme pohybovat již za touto hranicí. Ač mé srdce jaktěživ leží pod horou Říp a v brských lesích, duše touží rozletět se do světa. Dej nám pámbů volné hranice jak mezi státy, tak v našich srdcích.


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.