Ty děti tam kdesi

Je to jako hledat každý den odvahu. Odvahu vyrazit do stejného dne, kde nás nečekají zvláštní překvapení, ale jen práce, kterou je třeba udělat – co možná nejlépe, jak je v našich momentálních silách. To nezní nijak překvapivě, dokud do našich uší nedolehne některá ze žádostí o pomoc, například v předsváteční době žádost o pomoc komusi neznámému kdesi v dálce. Když se spolu se žádostí o pomoc objeví znak některé z důvěryhodných organizací, jako je v Česku asi nejznámější, ale jistě ne jediný, Člověk v tísni, bývá to snazší. Je to zavedená firma, která ví, že v jejím oboru více než kde jinde platí, že nejdražší je vlastní dobrá pověst.

Když se objeví zkratka dětského fondu OSN UNICEF, ani tyto žádosti nebývají oslyšeny, protože tento fond dokáže leckdy nabídnout pomoc tak, že nad ní nemusíme příliš hloubat. Kalendáře UNICEF s dětskými kresbami vyhlížejí vkusně a jejich koupí nejen pomáháme, ale děláme radost přímo sami sobě.

Právě zmíněné případy pomoci potřebným jsou oproti jiným ve výhodě. Tou výhodou, která samozřejmě nijak nesnižuje význam takové pomoci, je jednorázovost. Český vynález, poslat pomoc prostřednictvím textové zprávy mobilem, ji navíc – nutno říci, že ku prospěchu věci – skvěle usnadnila. Co však v případech, kde jednorázová pomoc nestačí nebo by mohla být dokonce kontraproduktivní?

Kontraproduktivní humanitární pomoc? Je něco takového vůbec možné? Kupodivu ano. Stačí si představit sumu, která postačí, aby kdesi v dálce mohl jakýsi malý kdosi vyrazit tam, kam se jeho šťastnějším vrstevníkům často nechce, do školy. Ale tato suma vůbec nezaručuje, aby do té školy mohl vyrazit také zítra a rovněž pozítří a i v dalších dnech a týdnech. Stručně řečeno, těžko si představit něco horšího než naději, která se objeví, ale cobydup zmizí.

Tady je namístě jasná námitka: Kdo se rozhodne pomoci komusi kdesi v dálce, aby vyrazil do školy, bez které budou vyhlídky jeho budoucnosti temnější, bere na sebe odpovědnost nejen za ten první školní den, ale i za ty další.

To je samozřejmě odpovědnost, kterou není snadné unést, a proto ji není každý ochoten na sebe vzít. Toto břímě lze odlehčit, když si vybereme organizaci, která humanitární pomoc shromažďuje a ze sbírky dokáže průběžně financovat projekt školní výuky v místech, kde je černá tabule a bílá křída spíše vzácnou výjimkou než samozřejmým pravidlem.

Výhoda je tu zřejmá, ale je tu snad i nějaká nevýhoda či slabina? Jistě, například fakt, že v nejlepším případě víme, do které země naše pomoc zamíří. Nabízí se konkrétnější forma pomoci: adopce na dálku. Závazek i pomoc je osobnější, a to i proto, že nejen dárce ví, ke komu jeho podpora dorazí, ale i obdarovaný ví, že ten, kdo mu pomáhá, má pro něj vlastní tvář.

Vzniká tak jedinečné pouto, které dokáže ocenit jen ten, kdo ho pocítil, kdo si na něj může kdykoli vzpomenout, kdo si ho dokáže kdykoli vybavit. A to je snad vklad a zisk přinejmenším stejně cenný jako poskytnutá pomoc sama. Ty děti tam kdesi se naráz mění v lidské bytosti, jejichž osud se nás bezprostředně dotýká a my ho můžeme bezprostředně ovlivnit a potom i postupně poznávat, jak se dál rozvíjí. To už není pouze pomoc, ale také dar, který dostává ten, kdo byl na začátku dárce. To platí samozřejmě v případě, že toho, komu jsme se rozhodli pomoci, přijmeme jako živou a tedy i nedokonalou bytost. To zní možná až příliš abstraktně, ale kdo se stal rodičem, ví, o čem je tu řeč.

Adopce na dálku je výrazem odpovědnosti těch, kteří měli to štěstí, že se narodili v oné syté pětině lidstva, za ty, stejné štěstí neměli. Přijmout takovou odpovědnost znamená mít kus čehosi, co si s odpovědností tak často nespojujeme, totiž odvahu, o které byla řeč na začátku.

Aktuální díl pořadu Fenomén dnes s názvem Jsem rodič na dálku vysílá Česká televize v premiéře ve čtvrtek 20. prosince ve 22:15 na programu ČT1. Pořad vzniká za finanční podpory Evropské komise.

  • Jedenáctiletou holčičku Andiu z africké Keni si k adopci na dálku vybrala redaktorka Dobrého rána Karolína Nahodilová. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/31/3063.jpg
  • Pavel Maurer-zakladatel a vydavatel průvodce Grand restaurant autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/7/660.jpg
  • Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/31/3064.jpg