Řecku se s dluhy musí pomoci výrazně víc, říká důvěrná studie MMF

Washington – Škody, které řecká ekonomika a banky utrpěly od doby, co vláda kvůli masovému výběru vkladů zavřela banky a zavedla omezení na pohyb kapitálu, zřejmě povedou k nutnosti výraznějšího zmírnění dluhové zátěže země. Alespoň takový je závěr důvěrné studie Mezinárodního měnového fondu (MMF), kterou má k dispozici agentura Reuters. Fond, podobně jako o víkendu Evropská komise, doporučil výrazně prodloužit období, po které Řecko nebude eurozóně splácet dluhy.

„Dramatické zhoršení udržitelnosti (řeckého) dluhu ukazuje na potřebu zmírnění dluhové zátěže v rozsahu, který bude muset výrazně překonat to, co se dosud zvažovalo a co navrhuje ESM (Evropský stabilizační mechanismus),“ píše se ve studii, kterou podle Reuters odeslal MMF členským zemí eurozóny poté, co předběžně souhlasily s třetím záchranným programem pro Řecko. Šéfka MMF Christine Lagardeová a další účastníci víkendových jednání v Bruselu o obsahu studie podle Reuters věděli ještě před konečnou dohodou.

  • Primární rozpočet řecké vlády vykázal za první pololetí díky prudkému poklesu výdajů nečekaný přebytek 1,87 miliardy eur (50,6 miliardy korun). Vláda přitom v tomto rozpočtu - který nezahrnuje obsluhu dluhu, hospodaření systému sociálního zabezpečení a rozpočty místních samospráv - plánovala deficit 1,24 miliardy eur.

Evropské země by podle studie měly Řecku poskytnout třicetiletý odklad povinností spojených se splácením všech evropských dluhů a radikálně prodloužit dobu splatnosti půjček, nebo by měly každoročně provádět přímé převody peněz do řeckého rozpočtu. Další variantou je pak přistoupit na výrazné seškrtání řeckých dluhů. Reuters nicméně neuvádí, zda studie navrhuje i restrukturalizaci dluhů, které má Řecko vůči MMF - tyto dluhy dosahují zhruba 20 miliard eur.

Šéfka IMF Lagardeová s řeckým ministrem financí Tsakalotosem
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

MMF ale není v tomto názoru rozhodně sám, protože i Evropská komise připravila dokument pro krizové víkendové zasedání euroskupiny, ve kterém uvádí, že udržitelnost dluhu Řecka se v poslední době podstatně zhoršila a bude zřejmě nutné ji obnovit odkladem splátek. 

Tsiprasova vláda posunula Řecko zpět

Přitom ještě loni v dubnu označila komise řecký dluh za udržitelný. Na začátku roku se ale vlády ujala krajně levicová vláda pod vedením premiéra Alexise Tsiprase, která zastavila všechny rozběhnuté reformy. V posledních týdnech se pak neschopnost splácet dluh ještě prohloubila v důsledku neuhrazení splátky MMF, vypršení záchranného programu a zavedenému omezení pohybu kapitálu. Komise proto navrhla „velmi podstatnou reprofilaci“, tedy výrazné prodloužení termínů splatnosti, další odklad splatnosti úroků a jistiny a poskytnutí co nejvýhodnějších úrokových sazeb.

Eurozóna v pondělním prohlášení ze summitu uvedla, že „je připravena v případě potřeby zvážit možná další opatření“, která zajistí, aby výdaje Řecka na obsluhu dluhu zůstaly udržitelné. Zmínila se o možnosti prodloužení splatnosti i prodloužení období, ve kterém Řecko nebude muset nic platit ani po roce 2022. Dosud platilo, že toto období skončí právě v roce 2022. Summit ale zdůraznil, že snížení nominální hodnoty dluhu Řecka nepřichází v úvahu.

  • "Problém je, že udržitelnost řeckého dluhu je politicky velmi senzitivní téma. Budeme mít na konci tohoto roku a na začátku toho dalšího volby ve Španělsku, Portugalsku, Irsku, a samozřejmě současné vlády netouží mít takovéto politické břímě na krku," uvedl ekonom Moody's Analytics Kamil Kovář.
Řecké dluhy a věřitelé
Zdroj: ČT24

V současnosti dluží Řecko asi 320 miliard eur (8,7 bilionu korun), což je zhruba 175 procent hrubého domácího produktu země. V poměru k HDP se jedná o druhý nejvyšší dluh na světě (nejvyšší má Japonsko). Většinu řeckého dluhu drží veřejný sektor – země eurozóny, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond. Ještě nedávno věřitelé předpokládali, že řecký dluh k poměru HDP začne klesat už příští rok. Nyní ale MMF předpověděl, že kvůli současnému ekonomickému chaosu v zemi se bude ještě dva roky zvyšovat a dosáhne až 200 procent HDP.

V následujících týdnech by mělo Řecko uhradit Evropské centrální bance 3,5 miliardy eur (20. července) a 3,2 miliardy eur (20. srpna). Atény vedle toho stále ještě nesplatily 1,5 miliardy eur, které měly do konce června poslat Mezinárodnímu měnovému fondu.

Řekové potřebují peníze hned

Brusel sice Řecku na mimořádném summitu posvětil možnost požádat o třetí záchranný balíček, ale tato jednání se budou moci rozjet až poté, co řecký parlament přijme první část reforem, které se týkají mimo jiné daní a penzijního systému. Do doby, než tato jednání skončí, má pomoci Řecko udržet finančně nad vodou krátkodobá půjčka. Na krytí závazků a otevření bank bude země na několik týdnů potřebovat zřejmě kolem dvanácti miliard eur (325 miliard korun).

Třetí balík pomoci Řecku v otázkách a odpovědích

A právě v souvislosti s touto krátkodobou půjčkou se dostal na pořad dne Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM), za nějž nesou odpovědnost všechny země osmadvacítky, tedy včetně České republiky, která by za půjčky ručila v rozsahu 1,13 procenta. Čeští politici sice dali Bruselu prostřednictvím ministra financí Andreje Babiše (ANO) jasně najevo, že takovou možnost odmítají, ale podle posledního vývoje budou zřejmě přehlasováni