Nový prezident Gruzie by měl stabilizovat zemi

Tbilisi - Po nadšení z tzv. revoluce růží, která kvůli zfalšování parlamentních voleb smetla v roce 2003 režim bývalého prezidenta Eduarda Ševardnadzeho, Gruzií opět zmítá politická krize. Důvodem nespokojenosti, která vyústila v mohutné demonstrace, je stále přetrvávající chudoba a podle opozice i nedemokratické praktiky prozápadního prezidenta Michaila Saakašviliho, který byl označován za symbol demokracie. Situaci by měly vyřešit předčasné prezidentské volby, které se budou konat v sobotu 5. ledna.

Lidé začali demonstrovat po zadržení bývalého ministra obrany Irakliho Okruašviliho, který obvinil šéfa státu z korupce a z toho, že ho vybízel k zavraždění vlivného podnikatele. Na svobodu se exministr dostal až poté, co všechna obvinění veřejně odvolal a složil vysokou kauci.

Brutální postup policie proti demonstrantům a zákaz činnosti kritických médií vyvolalo negativní reakci Západu a Saakašvili nechal po devíti dnech výjimečný stav zrušit. Následně vyhlásil na počátek ledna předčasné prezidentské volby a v souvislosti s tím na konci listopadu odstoupil, aby se mohl znovu ucházet o prezidentskou funkci.

Voleb se má zúčastnit šest kandidátů

K volbám je zaregistrováno šest kandidátů. K hlavním favoritům patří Saakašvili a hlavní kandidát opozice, kterým je dolarový milionář a podnikatel s vínem Levan Gačečiladze. Prezidentského klání se chce opět zúčastnit i gruzínský miliardář Badri Patarkacišvili. Oligarcha a spolumajitel soukromé televize Imedi, která během protestů dávala prostor opozici, přitom minulý čtvrtek ohlásil stažení své kandidatury, aby zvýšil šance hlavního opozičního kandidáta.

Na prezidenta dále kandidují šéf Strany nových práv David Gamkrelidze, předák Gruzínské strany práce (LPG) a známý obhájce chudých Šalva Natelašvili, šéf Strany budoucnosti Gija Maisašvili a bývalá politička a představitelka nevládních organizací Irina Šarišviliová-Čanturijová, vdova po politikovi Georgiji Čanturijovi, který byl v roce 1994 zavražděn.

Gruzínská opozice tvrdí, že všichni kandidáti rozhodně neměli rovné šance oslovit Gruzínce, na čemž se shoduje i část nezávislých analytiků. „Zdůrazňuje se především, že Michail Saakašvili vyhlásil předčasné prezidentské volby poměrně nečekaně, takže opozice měla minimum času na jejich přípravu. Hodně se také zmiňuje uzavření opoziční televizní stanice Imedi, která sice poté začala s velkým zpožděním vysílat, ale nyní už znovu nevysílá,“ poznamenává zpravodaj ČT Josef Pazderka.

Obecně panuje mínění, že současný prezident pravděpodobně zvítězí, ale spíše až ve druhém kole. Otázkou však je, jak silný mandát poté obhájí jeho strana v parlamentu, a jakou podporu tak Saakašvili bude mít pro prosazování dalších reforem a své politiky.

Zemi trápí chudoba

Saakašvili byl zvolen do čela státu v lednu 2004, kdy získal rekordních 96,27 procenta hlasů. Opětovně zavedl funkci premiéra, Gruzie změnila svou vlajku a prezident zahájil politiku národního usmiřování. Hrozbou pro Gruzii jsou totiž separatistické tendence autonomních republik Abcházie a Jižní Osetie, které tíhnou k Rusku. Abcházie se dokonce chystá ignorovat nadcházející prezidentské volby.

Nejvážnějším problémem v zemi je chudoba. V zemi, kde průměrná mzda činí 225 dolarů (asi 4000 korun), žije pod hranicí chudoby 45 procent obyvatel. „Během Saakašviliho vlády došlo k razantnímu zhoršení vztahu s Moskvou. Cena zemního plynu šla významně nahoru a Rusko proti Gruzii prakticky vyhlásilo ekonomické embargo,“ připomíná analytik Emil Souleimanov.

Na druhou stranu prezident zahájil rozsáhlé reformy. Do země začaly proudit zahraniční investice, které letos dosáhnou 1,5 miliardy dolarů oproti jedné miliardě v roce 2006. Příznivě se vyvíjí i HDP, který v letech 2005 a 2006 rostl tempem přes devět procent. Letos se očekává růst 14,5 procenta. Problémem je však desetiprocentní inflace a také nezaměstnanost, která v roce 2006 činila 14 procent. Kvůli liberálním ekonomickým reformám, které jsou uplatňovány od roku 2004, přišly o práci tisíce lidí.

Podle ústavy je prezident volen na pětileté období. K vítězství v prvním kole voleb musí kandidát získat nadpoloviční počet hlasů. Jestliže se nerozhodne v prvním kole, utkají se dva nejúspěšnější kandidáti v druhém kole, ve kterém stačí prostá většina hlasů.

Souběžně s prezidentskými volbami se v Gruzii uskuteční i referendum o datu parlamentních voleb a o vstupu Gruzie do NATO. Poslední parlamentní volby, které se konaly v březnu 2004, drtivě vyhrála Saakašviliho strana Národní hnutí-Demokraté.

  • Zatčení bývalého gruzínského ministra obrany Irakliho Okruašviliho autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/35/3445.jpg
  • Opoziční kandidát na post gruzínského prezidenta Levan Gačečiladze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/36/3577.jpg
  • Tbilisi, hlavní město Gruzie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/35/3481.jpg