„Jako hejtman nemůžete dělat kroky, které se líbí všem,“ říká Petr Zimmermann

Moderátor Jan Němec přivítal v pořadu Interview ČT24 z 20. července hejtmana Plzeňského kraje Petra Zimmermanna. Rozhovor zakončil týdenní sérii profilových rozhovorů s hejtmany českých krajů. Petr Zimmermann se narodil v roce 1964, povoláním je lékař, internista – kardiolog, člen ODS od roku 1992. Byl zastupitelem města Plzně do roku 2001 i členem městské rady. V roce 2000-2004 byl hejtmanem v prvním období, v roce 2004 byl zvolen i na druhé období.

Příští rok nás čekají krajské volby. Chtěl byste být zvolen hejtmanem i potřetí?
Uvidíme, co politika přinese. Pokud bych důvěru dostal jak uvnitř ODS tak od voličů, tak proč ne?

Už loni v září se objevily v médiích hlasy, že pokud by ODS v kraji vyhrála, měl by být hejtmanem někdo jiný?
Znáte situace v politických stranách. Zájemců o jakoukoliv politickou pozici je vždy více. Je na ODS, aby vybrala, kdo povede kandidátku.

Na podzim 2006 byla bouřlivá situace uvnitř oblastního sdružení Plzeň-Slovany, kterému jste předsedal. Tehdy jste se vzdával funkce, přesto na svých oficiálních internetových stránkách máte napsáno, že jste předseda. Jak to tedy je?
Tak je to s těmi weby, že lidé, kteří se o ně starají, zapomenou občas něco vymazat. Slovanská organizace je místní sdružení ODS; vůbec jsem nečekal, že může jedno místní sdružení Českou televizi zajímat. Už nejsem jejich předsedou – vykonával jsem to asi deset let a možná byl nejvyšší čas pro změnu. Bylo to proto, že tam byla celá řada názorů a zájmů, a bylo třeba někoho nového, kdo by se pokusil zájmy zkoordinovat. Dnes předsedu této organizace dělá místopředseda Senátu Jiří Šnebenger a věřím, že se mu to podařilo.

Jak byste charakterizoval svoje postavení uvnitř ODS v dané oblasti?
Snažím se dělat svoji práci hejtmana podle svého vnitřního přesvědčení. Ne vždy se to úplně každému líbilo. V takovéto pozici ovšem nemůžete dělat kroky, které se líbí a zavděčí všem. To ostatní musí hodnotit jiní.

Cítíte za sebou stranickou podporu?
V poslední době mám pocit, že je stranická podpora opět zpátky.

Další problém, který máte, je geograficky sice na kraji Plzeňského kraje, jinak je v centru pozornosti celé České republiky. Jde o americký radar. Prohlásil jste, že jste pro radar, ale hlouběji ve vojenském prostoru - dál od měst a vesnic a že postup vlády vám připadá netaktický. Jaký postup byste od koaliční vlády ODS očekával?
Pokud jsem dobře informován, tak při některé návštěvě vládních činitelů v obcích zaznělo, že radar by měl být umístěn minimálně pět kilometrů od nejbližší vsi. Na tom něco je. Ten vojenský prostor je dostatečně velký. Česká republika má ještě další čtyři velké vojenské prostory, takže se mohlo hledat místo dál od nejbližšího trvalého osídlení, a pak by debata neměla takovou razanci.

Razanci ale stále má. Obce se bouří. Jak komunikují s krajským úřadem? Hledají u vás oporu?
Druhý den poté, co jsem byl oficiálně informován (druhý den po oznámení začátku jednání o umístění amerického radaru), jsem kontaktoval starosty, několikrát jsem se s nimi sešel.
Můj názor je ten, že radar by v České republice být měl. Z historie víme, že období míru bývají spíše výjimečnými přestávkami ve vývoji lidstva. Je zjevné, že za deset let bude mít atomové zbraně a dalekonosné rakety daleko více zemí. Zrovna tak protiraketovou obranu bude mít více zemí. To, že s tím začínají Spojené státy, které to nabízejí NATO, je jen to, že jsou první. Domnívám se, že protiraketovou obranu bude mít v budoucnosti NATO i Rusko.

Slyší na tuto argumentaci představitelé dotčených obcí?
Chápu, že když někdo bydlel na kraji Brd a měl tam vojenský prostor, v kterém byla sovětská raketová sila, v kterých možná byly rakety s jadernými hlavicemi, tak že je trochu sytý vojáků a podobných zařízení. Proto kladou otázku, jestli by to nemohlo být o tři kilometry dál. To lidsky chápu.

Oni argumentují například zdravotními riziky. Obáváte se jich také?
Kolem toho je řada mýtů. Radar bude vysílat v tenkém paprsku, takže potencionální působení je spíše teplotní. Je to zveličované a přeháněné. Kdyby radar měl tak škodlivé účinky, tak by tam asi nemohla být lidská obsluha.

Z pozice politika ODS: měl by o radaru rozhodnou parlament, nebo referendum?
Určitě parlament. Referendum je dvousečná zbraň. Představte si, že by se 2. září 1939 ve Francii nebo v Anglii hlasovalo o tom, jestli mají vyhlásit fašistickému Německu válku. Jak by to asi dopadlo?

Jsou zákonodárci s to si sehnat dost relevantních informací? Mají tu snahu?
Oni jsou především odpovědni: je možno je konkrétně volat k odpovědnosti. Kdežto u referenda – při vší úctě k hlasu lidu - platí: lidé se vždy mýlí, jednotlivci mají vždy pravdu. Politici jsou zvoleni od toho, aby unesli odpovědnost a rozhodli.

Uvažujete o privatizaci nemocnic, které máte ve správě, snad kromě domažlické a klatovské. Souhlasí to?
O tom uvažují spíše někteří novináři. My v této chvíli o tom neuvažujeme, je to otázka spíše příštího volebního období. Bohužel právní forma nemocnic a jejich vlastnictví je natolik zpolitizovaná, že se z toho vytratila jakákoli racionalita. Když se ale podíváme na ryze privátní nemocnice, které byly například prodány ve velké privatizaci, tak žádná z nich není předlužená, žádná z nich nepolykala další stamilióny daňových poplatníků a každá z nich poskytuje medicínu na úrovni, na které je. Strašení privatizací se nikde nenaplnilo.

Klasické námitky: privátní nemocnice zachovají jen lukrativní obory. Neobáváte se právě toho?
Nikde se nestalo to, že by chirurgii předělali na plastickou chirurgii. Privátní nemocnice poskytují celé spektrum péče – internu, chirurgii, gynekologii, LDN. Všechny tyto „nelukrativní“, „obyčejné“ obory pro obyčejného pacienta v těchto nemocnicích najdete. Myslím, že fungují dobře.

Vás osobně se týká privatizace rakovnické nemocnice. Máte stále podíl ve společnosti, jejíž dceřiná společnost tuto nemocnici koupila?
Mám k této společnosti stále silný vztah. Vlastnický podíl je otázka akcionářů. Akcionářská struktura se může měnit. Já sám jsem do určité míry akcionářem.

David Rath prohlásil, že je to krádež za bílého dne. Vy jste mu kontroval, že nemá jediný důkaz o zvýhodňování této firmy. Za transparentnost prodeje se postavilo středočeské hejtmanství, ale i zdravotnické odbory. Místostarosta Rakovníka Luděk Štíbr z vaší strany však upozornil, že firma získala nemocnici za 61 miliónů korun, ale účetní hodnota nemocnice a pozemků se přitom pohybuje kolem 220 miliónů. Není v tom rozpor?
Nevím. Ta střeva neznám. Vzdáleně jsem informován, že část toho tvoří jakási imaginární dobrá pověst. Nemocnice nebyla v dobrém - zejména personálním – stavu: někteří lékaři na sebe podávali různá oznámení, ředitel byl nepravomocně odsouzen. Soutěž byla transparentní, kdokoliv se mohl přihlásit a nabídnout cenu, která je realistická.

Účetní hodnota je 220 miliónů, proti tomu je 61 miliónů kupní cena a závazek investovat 30 miliónů. Přesto je to méně než polovina.
Nevím. Muselo by se to skutečně ocenit. Jsou tam velké závazky, které je třeba plnit. Je tam velká vnitřní zadluženost – do nemocnice se neinvestovalo. Těch 30 miliónů je jen na prvních devět měsíců. V dalších letech bude potřeba investovat dalších třicet miliónů atd., aby nemocnice udržela krok s dobou.

Necítíte jako střet zájmů to, že v době, kdy nevylučujete privatizaci nemocnic, máte zároveň místo ve firmě, která ve zdravotnictví podniká?
Ne. To, že jsem se v roce 1992, dávno před mým angažmá v komunální politice, pustil do podnikání v oblasti zdravotnictví, mne nemůže diskriminovat v tom, abych se neúčastnil politiky. V obou krajských volbách jsem tuto informaci veřejně sdělil – občané ji několikrát dostali do svých schránek. S tímto jsem byl zvolen. Musel byste mi říci, v čem jsem se měl dopustit nějakého ovlivňování. Já ho nevidím a myslím si, že příběh této plzeňské společnosti je spíše úspěšným příběhem.

Ve chvíli, kdy budou privatizovány nemocnice v Plzeňském kraji a kdy budete mít podíl, v některé z firem, které se budou o privatizaci ucházet, to nebude střet zájmů?
Vždy jsem si dával dobrý pozor na to, aby se firma, s kterou jsem nějak spojen, neúčastnila soutěže, u které rozhoduji. Nedojde k tomu ani v budoucnu.

V březnu jste byl nominován na Ropáka roku za odmítnutí vybudování jakékoli věterné elektrárny v Plzeňském kraji. Jste a priori proti výstavbě pár větrných elektráren?
Pokud najdeme, což jsme nenašli, v Plzeňském kraji nějakou náhorní plošinu, kde dují silné větry alespoň deset měsíců v roce, tak nejsme proti tomu. My však máme hydrometeorologické i krajinářské studie, a ty nám nedoporučují stavění větrných elektráren. Stručně řečeno, jejich energetický přínos je minimálně sporný. Navíc vhodných míst je v Plzeňském kraji málo, a pokud některá jsou, tak vždy ve významných lokalitách, jako jsou Šumava, Český les a Brdy, kde by jejich minimální přínos elektřiny nevyvážil poškození krajinného rázu. Když budu ošklivý, tak řeknu, že je to velmi dotované odvětví, a kde jsou dotace, tam je hodně zájemců postavit něco, aniž by se hledělo, co bude za pět deset let.

Berete titul Ropák roku spíše jako skvrnu, nebo ocenění?
Ocenění to není. Ten film byl skvělý. Dodávávám, že nejsme proti alternativní zdrojům energie, byť si myslím, že nás nespasí. Podporujeme však vodní elektrárny, to je tradiční součást české krajiny, náhony, mlýny, malé turbíny na vodních tocích. Zrovna tak jsme pro využití biomasy a bioplynu.

Kraj rozjíždí projekt VIRTUOS. Má jít o jakousi elektronickou komunikaci občana s krajským úřadem, později s obecními, městskými úřady, pokud se k tomu připojí. Nyní probíhá zkušební provoz. Kdy by měl začít ostrý?
Doufáme, že se to podaří někdy v první polovině příštího roku. U tohoto systému záleží, jestli se nám ho podaří propojit s budovaným systémem Ministerstva vnitra CzechPoint. Jsme v komunikaci s Ministerstvem vnitra - na stole je určitý návrh memoranda o spolupráci. Elektronizace veřejné správy je velká věc, je v tom celá řada zájmů. Budeme se snažit s ministerstvem domluvit, abychom mohli navzájem využívat některé prvky našich systémů.

Říkáte celá řada zájmů. Jakých? Privátních také?
Elektronizaci musí někdo udělat. A to budou privátní firmy. Je to velký kontrakt na mnoho let.

Mají o to zájem obecní úřady ve vašem kraji? Připojuje se někdo z nich ke zkušebnímu provozu?
Ten provoz je pilotní. Plzeň je v něm zastoupena jednou městskou částí, jsou v něm Klatovy, Nýrsko a ještě jedna obec. Počítáme s tím, že pokud bude první fáze zdařilá, mohly by se připojit další.

Co by mohl občan v ostrém provozu vašeho systému vyřídit ze svého bytu?
Například přestupkové řízení, poplatky za psy a všechny jiné poplatky. Agend bylo původně sto dvacet, nyní se postupně sužují. Je potřeba mít obě možnosti k dispozici jak tu papírovou tak elektronickou. Například pasů a občanských průkazů se stát zbavil zbytečně, byť si myslím, že spoustu věcí se dá decentralizovat, tak zrovna tato agenda mohla být výsostně státní. Státní aparát také podléhá negativním vlivům: někdo chce legalizovat svůj pobyt v České republice a nechá si vyrobit falešný pas. Myslím si, že na policii to šlo hůře než na některé obci.

Uvažoval jste někdy o vstupu do vysoké, celostátní politiky?
Když se někdo pustí do politiky, tak nemůže vylučovat to, že v ní bude nějak pokračovat. Politika je řečeno s klasikem velmi nejistý podnik. Člověk by měl dělat věci podle svého přesvědčení, aby se mohl za sebou s klidným srdcem ohlédnout. Nemělo by se tolik koukat na to, co zítra napíšou noviny, protože pak by člověk nemohl přijmout žádné zásadnější rozhodnutí. Na vaší otázku říkám, že je to možné, ale dělící čáry mezi jednotlivými vrstvami politiky nejsou tak volně prostupné, jak to na první pohled vypadá.

Jste členem zdravotnické komise ODS. Naznačil vám někdo, že byste měl do vysoké politiky vstoupit? Říkáte, že to není tak prostupné. Znamená to, že cítíte, že nemáte šanci?
Každému jeho, každý dělá to své. Poslanci dělají zákony, kraje by je dělat neměly. Ve své pozici se toho snažím držet, aby naše věci fungovaly alespoň trochu tak, jak si od nich naši občané přejí. Pokud bych nabídku do vysoké politiky dostal, tak bych ji pečlivě zvážil.

Na podzim loňského roku jste prohlásil, že by vláda měla dospět k předčasným volbám (tehdy šlo o menšinovou vládu ODS bez podpory parlamentu), dnes je situace jiná. Jak jste s ní spokojen?
V mezích možného si vede dobře. Se sto(dva) hlasy se dá velmi těžce vládnout. Na tento matematický poměr si vede velice dobře.

Jak vidíte vládu opřenou o „přeběhlíky“?
To je realita parlamentní demokracie. Podle toho, kdo odkud kam přebíhá, se pak dávají černé, nebo bílé nálepky.

Řekl jste v rámci možností. Co byste ji vytknul?
Například v oblasti životního prostředí a energetiky, což jsou potencionálně konfliktní oblasti. Když se podíváme pravdě a hospodářskému růstu do očí, tak zjistíme, že spotřeba elektřiny bude růst. Zrovna tak se mi zdá jasné, že nevydržíme s větrnými nebo malými vodními elektrárnami. Musíme proto stavět buď tepelné nebo jaderné elektrárny. Podle toho, co vím, jsme se víceméně zavázali nestavět ani jedny ani druhé, protože nebudou prolomeny těžební limity a nebudeme rozvíjet jadernou energetiku. Toto je neslučitelné. Bylo by odpovědnější hledat perspektivní cestu do budoucna. Osobně se domnívám, že bez jaderné energie se do budoucna neobejdeme a že je velmi čistá a problém odpadu řešitelný.

Co znamená konflikt, který bublá pod poličkou, mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Vy byste byl spíše za svým stranickým kolegou ministrem průmyslu Martinem Římanem, což znamená prolomení limitů, těžba uhlí, jaderné elektrárny?
Je to koaliční vláda. Pánové se musí domluvit, mají to velmi těžké. Netroufl bych si jim dělat arbitra, volám jen po větší racionalitě. Dnešní doba se vším technologickým pokrokem se vrací spíše k víře než k rozumu. Musíme chránit životní prostředí v České republice, ale zároveň nesmíme uzavírat možnost výroby elektřiny u nás. Koneckonců elektrická energie je jedna z mála, kterou můžeme vyrobit sami doma - ropu a spoustu dalších věcí musíme dovážet.

Kauza Čunek. Jak ji vidí krajský politik? Pokud byste měl krajského radního v tomtéž postavení, co byste dělal?
Snažil bych se zjistit poněkud víc z pozadí celé věci. Vláda všude na světě má přístup k veškerým informacím ve státě, bez toho by nemohla vládnout. Tony Blair zastavil vyšetřování obrovské korupční aféry v státním zájmu.

(redakčně kráceno)

Interview ČT24