Volba českého prezidenta může být až tříkolová

Praha - Prezidenta republiky volí poslanci a senátoři na společné schůzi. Volba se podle Ústavy koná v posledních 30 dnech volebního období úřadujícího prezidenta. Navrhovat kandidáta může skupina nejméně deseti poslanců nebo stejného počtu senátorů. Uzávěrka přihlášek je podle volebního řádu sněmovny 48 hodin před dnem volby. Prezidentem republiky se může stát občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.

Pro své zvolení musí kandidát v prvním kole získat hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců (alespoň 101 z 200) i nadpoloviční většiny všech senátorů (nejméně 41 z 81). Dělení podle komor zůstává i ve druhém kole, kdy je potřeba získat hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců a nadpoloviční většiny přítomných senátorů. V extrémním případě při minimální požadované účasti mohou budoucímu prezidentovi stačit hlasy 14 senátorů (nadpoloviční většina z třetiny, tedy 27) a 34 poslanců (nadpoloviční většina z 67). V případném třetím kole se hlasy poslanců a senátorů sčítají a zvolen je ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů všech přítomných zákonodárců (při minimální nutné účasti zákonodárců tedy 48 hlasů). 
    
Volba se koná na společné schůzi obou komor parlamentu a řídí ji předseda Poslanecké sněmovny. Pokud není zvolen prezident v prvním kole, postupují do druhého kola dva kandidáti - ten, který získal prostou většinu hlasů ve sněmovně a ten, který získal prostou většinu hlasů v Senátu. Při rovnosti hlasů v některé komoře rozhoduje součet hlasů pro dané kandidáty v obou komorách. Druhé kolo se koná do 14 dnů, a pokud není ani tehdy prezident zvolen, koná se opět to 14 dnů kolo třetí. Toho se účastní stejní kandidáti jako druhého kola. Pokud není prezident zvolen ani ve třetím kole, koná se nová volba. Její termín ale není stanoven.
 
Volba prezidenta republiky může být tajná i veřejná, volební řád je připraven na obě varianty. Naposledy se ovšem hlava státu volila veřejně v prosinci 1989, kdy byl ještě československým prezidentem zvolen Václav Havel.
    
Pokud prezident není zvolen před koncem mandátu současné hlavy státu, přejde většina prezidentských pravomocí na předsedu vlády a předsedu sněmovny. Taková situace nastala před pěti lety, kdy byl nakonec až ve třetí volbě prezidentem zvolen Václav Klaus.


 

Španělský sál Pražského hradu
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24