Začal odsun sovětské armády z Afghánistánu

Kábul - Poslední sovětské vojenské operace ve válce v Afghánistánu skončily v roce 1989 odsunem sovětských vojsk, který byl zahájen 15. května 1988. Sovětská armáda vtrhla do Afghánistánu v prosinci 1979 ve snaze udržet spřátelený režim v této strategické zemi. Moskva původně počítala jen s krátkou operací, akce ale nakonec vyústila v devět let trvající krvavou válku.

Sovětská vojska do země vpadla po převratu, když Háfizulláh Amín svrhl a nechal zavraždit sovětského spojence Núra Muhammada Tarakího. Afghánským komunistům a sovětskému vedení se nelíbily politické aktivity Amína a SSSR se rozhodl pro vojenský zásah. Sověti brzy získali kontrolu nad Kábulem a nechali popravit Amína, na jehož místo Moskva dosadila lépe ovladatelného Babraka Karmala. 

Na Západě se zvedla proti sovětské invazi vlna protestů, která vyvrcholila bojkotem olympijských her v Moskvě v roce 1980 několika desítek zemí v čele s USA. Proti vládě v Kábulu a sovětské armádě zahájily boj guerilly podporované Pákistánem, Íránem a USA. Od roku 1986 se Sověti, vyčerpaní bojem, dostali do defenzivy a o rok později sovětské vedení připustilo, že povstalci získali převahu. 

K řešení bezvýchodné situace se začalo schylovat za vlády Michaila Gorbačova. Válku ukončily ženevské dohody, které v dubnu 1988 podepsali ministři zahraničí Afghánistánu, Pákistánu, SSSR a USA. V platnost vstoupily v květnu, kdy také začal odsun sovětských jednotek ze země. Válka skončila po více než devíti letech 15. února 1989, kdy Afghánistán opustil poslední sovětský voják.    

V Afghánistánu zahynulo téměř 15 000 sovětských vojáků a dalších přes 35 000 jich bylo zraněno. Na afghánské straně si válka vyžádala milion obětí, přes pět milionů lidí uprchlo do Íránu a Pákistánu.

Islámističtí bojovníci proti sovětské okupaci Afghánistánu mudžahídové
Islámističtí bojovníci proti sovětské okupaci Afghánistánu mudžahídové