V Tokiu skončil proces s japonskými válečnými zločinci

Tokio - Sedmi tresty smrti a šestnácti doživotními tresty skončil tokijský proces s hlavními japonskými válečnými zločinci. Mezinárodní tribunál pro Dálný východ tehdy soudil v tzv. Tokijském procesu válečné zločince, císař Hirohito však zůstal nesouzen. Potrestání hlavních válečných zločinců druhé světové války měly na starost dva mezinárodní vojenské tribunály. Zatímco se v Evropě zabýval německými nacisty Norimberský proces, v japonské metropoli se rozbíhal tribunál, který vynesl rozsudky nad 25 čelnými představiteli armády a politického života Japonska.

Zdroj: State Library of Victoria Autor: U.S. Army Signals Corps

Tokijský proces začal 3. května 1946 a skončil 12. listopadu 1948, s šestiměsíčním odročením tak trval téměř dva a půl roku. Američanům se ve spolupráci s japonským dvorem podařilo uchránit císaře Hirohita od soudního přelíčení a pohnání k zodpovědnosti. Přitom se císař Hirohito, a zejména princové z císařské rodiny, prokazatelně podíleli na páchání válečných zvěrstev. Díky rozkazu amerického generála Douglase MacArthura, který byl vrchním velitelem spojeneckých vojsk v Japonsku, se však souzení vyhli.

Úmysl nepostavit před soud nejvyššího státního činitele, který tvrdošíjně prodlužoval agresivní válku, vycházel z americké snahy co nejdříve stabilizovat a demokratizovat zemi, demoralizovanou po válečné prohře. Zároveň se však stal ústředním předmětem kritiky MacArthurova poválečného konání. Na setrvání Hirohita trval také čínský vůdce Čankajšek, neboť si byl vědom císařovy úlohy v obraně před šířícím se komunismem. Naopak Sovětský svaz chtěl císaře před soud postavit.

Zřízení mezinárodního vojenského tribunálu pro Dálný východ (IMTFE) připadlo mezi MacArthurovy pravomoci z rozhodnutí moskevské porady ministrů zahraničních věcí SSSR, USA a Velké Británie z prosince 1945. K jeho výsadám náleželo i schválení jedenáctičlenné mezinárodní soudcovské poroty v čele s Australanem sirem Williamem Webbem. MacArthur měl také díky písemné směrnici z Washingtonu možnost změnit jakýkoliv uložený trest.

Jedenáct vítězných zemí (USA, SSSR, Velká Británie, Čína, Nizozemí, Francie, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Britská Indie a Filipíny) delegovalo také vlastního zástupce obžaloby, které předsedal Američan Joseph Keenan.

Budova japonského ministerstva války, ve které zasedal Mezinárodní tribunál pro Dálný východ (IMTFE).
Budova japonského ministerstva války, ve které zasedal Mezinárodní tribunál pro Dálný východ (IMTFE).

Soud se konal v samotném centru japonského militarismu - v budově ministerstva války. Obžalovací spis zahrnoval období let 1928 až 1945 a zaobíral se třemi kategoriemi zločinů: zločiny proti míru, válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti, za něž byly považovány například útok na Pearl Harbor nebo Nankingský masakr. Mezinárodní sekce obžaloby předkládala důkazní materiály po dobu téměř osmi měsíců. Kdykoliv při procesu došlo na otázku, kdo nesl ústavní a morální zodpovědnost za velení armády, vypovídající se všemožně snažili uchránit císaře a vinu za rozpoutání války svalovali na hrstku představitelů armády.

Obhajoba, tvořená 79 japonskými a 25 americkými advokáty, vystavěla svou argumentaci na leckdy absurdních tvrzeních válečné propagandy v duchu: skutečným viníkem války byly Spojené státy, které vehnaly Japonsko do situace, kdy muselo vést válku v sebeobraně. Před porotou stanulo 28 předních vojenských a politických vůdců, rozsudku se dočkalo 25 obviněných. Tři obvinění zemřeli přirozenou smrtí během procesu.

Odsouzeno bylo 4200 Japonců, 720 jich bylo popraveno

Nejvyšší trest byl uložen generálovi, bývalému premiérovi a velkému císařskému oblíbenci Hidekimu Tódžóovi. K trestu smrti bylo spolu s ním odsouzeno i šest dalších generálů (Seiširó Itagaki, Heitaró Kimura, Kendži Doihara, Iwane Macui, Akira Mutó, Kógi Hirota). Poprava byla vykonána 23. prosince 1948. 16 dalších osob bylo odsouzeno na doživotí, přičemž tři z odsouzených zemřeli v průběhu výkonu trestu a zbylých třináct bylo v roce 1955 podmínečně propuštěno. S dvacetiletým trestem odešel ministr zahraničí Šigenori Tógó a se sedmiletým další ministr zahraničí Mamoru Šigemicu.

V souvislosti s činností tribunálu byly vyšetřovány tisíce japonských občanů, obviněných z podílu na přípravě agrese. Řada vysokých důstojníků armády a námořnictva byla souzena před zvláštními tribunály v Japonsku a zemích, které se staly obětí japonského útoku. Celkem bylo z válečných zločinů usvědčeno a odsouzeno 4200 Japonců, 720 z nich bylo popraveno.

  • Soudci tokijského tribunálu (IMTFE).
    Soudci tokijského tribunálu (IMTFE). zdroj: Tante2.com
  • Tokijský tribunál pro válečné zločiny, tzv. IMTFE (The International Tribunal for Far East - Mezinárodní tribunál pro Dálný východ).
    Tokijský tribunál pro válečné zločiny, tzv. IMTFE (The International Tribunal for Far East - Mezinárodní tribunál pro Dálný východ). autor: U.S. Army Signals Corps, zdroj: State Library of Victoria