Pravicoví extremisté neslibují jen spořádaný život bílé rasy, ale hlásí se i k Hitlerově odkazu

Praha - K nejtvrdší pravici se v Česku hlásí tři až pět tisíc lidí. Slyší na hesla typu: Silný vůdce, silný stát, jedna rasa a běda tomu, kdo nebude poslouchat. V poslední době se především v souvislosti s událostmi 17. listopadu v Litvínově skloňuje Dělnická strana a její předseda Tomáš Vandas, která patří mezi ultrapravicová uskupení. Právě militantní pravice umí vyhmátnout citlivé téma a zahrát si na novodobé mesiáše. Nicméně osoby, které se k ní hlásí či s ní sympatizují, neslibují jen líbivé recepty na spořádaný život bílé rasy, ale hlásí se i k odkazu Adolfa Hitlera.

Současný předseda Dělnické strany Tomáš Vandas patřil mezi příznivce kontroverzního politika Miroslava Sládka, dokonce byl jeho tajemníkem. Dnes stojí v čele extremistické politické strany, kterou před čtyřmi lety volilo jen necelých 3 400 lidí, avšak letos jich bylo skoro 29 tisíc. Jedním z hlavních témat, na která jejich voliči slyší, jsou problémy s tzv. nepřizpůsobivými občany.

„Dělnické straně stoupají preference, protože ona skvěle zvládla svoje PR a dokázala využít toho potenciálu nacistického hnutí a potenciálu nerozhodnutých voličů, kteří dříve volili pravděpodobně Sládkovy republikány. Pojmenovala problémy, které dlouhodobě trápí obyčejné občany a zejména lidi, kteří žijí v blízkosti těch vyloučených lokalit,“ vysvětlila pro pořad 168 hodin právnička Klára Kalibová z organizace Tolerance a občanská společnost.

Mezi extremisty se v Litvínově objevil i Marián Kotleba, který byl donedávna vůdcem extremistického sdružení Slovenská pospolitost. Tato organizace, kterou před devíti dny rozpustilo slovenské ministerstvo vnitra, se vracela k odkazu profašistického prezidenta Tisa.

Česká ultrapravice si vedle Romů bere na mušku například bezdomovce nebo přistěhovalce.

Tomáš Vandas

0„Ministryně české vlády, jakási Džamila, o které ani nevíme, odkud přišla, které nerozumíme, protože neumí česky… kdyby premiér Topolánek skutečně řádně vykonával svoji funkci, musel by tuto nekompetentní kreaturu okamžitě odvolat.“


Mezi další řečníky litvínovského mítinku Dělnické strany patří Jiří Bunda. Právě on oficiálně zorganizoval následný pochod na Janov. Když při něm neonacisté napadli aktivistu Ondřeje Cakla za přihlížení policie, své druhy povzbuzoval.

Vandas se od pochodu na Janov distancuje 

Šéf Dělnické strany Vandas se od organizování pochodu na Janov distancuje. Stejně tak i od toho, že mnozí sympatizanti strany staví na odkazu Adolfa Hitlera a Třetí říše. „Pokud se někdo takový najde a hlásí se k odkazu Adolfa Hitlera, tak je na orgánech činných v trestním řízení, aby takové jednání zcela jednoznačně postihly a vyšetřovaly,“ vysvětlil Vandas svůj postoj s tím, že odmítá jakékoliv porušování zákonů této země.

Přesto se na litvínovském mítinku objevila například Michaela Dupová z ženské neonacistické skupiny Resistence Women Unity. A na internetu její organizace například velebí manželku jednoho s důstojníků SS a říšskou vůdkyni žen Gertrudu Scholtzovou, která často navštěvovala koncentrační tábory.

Dělnická strana

- registrována 22. ledna 2003, založili jí bývalí členové republikánských stran spojených s osobou Miroslava Sládka.
- na kandidátce pro letošní krajské volby na Vysočině figuroval Erik Sedláček, před nedávnem nepravomocně odsouzený k tříletému pobytu ve vězení za trestný čin podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačování práv a svobod člověka.
- ve svém programu mimo jiné požaduje vystoupení z EU a z NATO. Dále navrhuje zrušení všech podpor pro přistěhovalce a zákaz homosexuálních sňatků. Chce také zavést určování národnosti obyvatel a jejího potvrzení do rodného listu a občanského průkazu.