Věra Galatíková opustila divadlo i film

Praha - Divadelní a filmová herečka, pedagožka a český hlas Annie Girardot odešla na následky rakoviny plic právě v čase adventním. Místo léčby ale zvolila kratší, leč méně útrpný podzim života. Zůstaly po ní dvě děti a dvě vnoučata, mnoho vychovaných hereckých talentů a nezapomenutelné role, třeba v jejích oblíbených Čechovových hrách. 

První atak choroby se herečce podařilo překonat, po předloňském návratu nemoci ale odmítla chemoterapii. „Nestrávím přece poslední měsíce nebo kolik mi zbývá s hlavou v záchodové míse. A tak si bojuju tiše, uvnitř,“ řekla loni na jaře v jednom z posledních rozhovorů.

V posledním roce a půl se Galatíková alespoň dočkala vytoužených vnoučat. Nejprve se na jaře 2006 synu Ladislavovi narodil Štěpán, loni v září pak dcera Kristýna porodila dceru Rachel. Oba své potomky měla Galatíková s hereckým kolegou Ladislavem Frejem, s nímž se seznámila během prvního angažmá v pardubickém divadle. Jen málokdo ale tušil, že se za Freje provdala až v době, kdy bylo dceři sedm a synovi pět let. V té době už hrála v Praze, kam ji v roce 1967 zlákali do Činoherního klubu.

V divadle…

„Do Prahy se mi podařilo dostat, aniž bych pro to cokoli udělala. Prostě jsem po pěti letech v divadle v Pardubicích dostala nabídku do pražského Činoherního klubu,“ vzpomínala později Galatíková na velký posun v kariéře. Po pěti letech zamířila z centra Prahy do tehdejšího Divadla S. K. Neumanna v Libni, kde se opět setkala v jednom souboru s Frejem. A i v libeňském angažmá se dočkala Čechova, když ji Otomar Krejča obsadil do role Vojnicevové v Platonovovi.

Koncem 70. let pak s manželem zamířila do Městských divadel pražských, kde zůstala až do roku 1992. Z té doby je možné připomenout třeba vrchní sestru z Wassermanova Přeletu nad kukaččím hnízdem. Od roku 1993 byla v angažmá v pražském Národním divadle, hostovala ale i jinde. V roce 1994 si za roli Hekabé v Divadle Labyrint vysloužila divadelní cenu Thálie. Širokému publiku herečku ale více než divadlo přiblížila televize a film.

…i ve filmu

Už začátkem 60. let se mihla ve filmu Havrania cesta, výrazné role dostala ve Vláčilově Údolí včel či Dýmu bramborové natě, hrála i v Jasného snímku Všichni dobří rodáci či Menzelových Skřiváncích na niti. Větší prostor dostala v televizi. Kromě dabingu, za který obdržela před sedmi lety Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství, zaujala diváky třeba jako ředitelka v seriálu My všichni školou povinní. Hrála i ve Vlaku dětství a naděje nebo v řadě pohádek. V posledních letech ji diváci mohli zaznamenat třeba v Četnických humoreskách.

Věra Galatíková se narodila 19. srpna 1938 ve Zlíně, vyrostla v nedaleké Březnici a do rodného kraje se vždy ráda vracela. Vztah k divadlu nejspíš zdědila po rodičích, velkých milovnících divadla. Maminka byla dokonce talentovanou ochotnickou herečkou. Otec s matkou ale zároveň chtěli, aby jejich dcera dělala „pořádné povolání“. Vystudovala proto pedagogickou školu v Kroměříži a rok dokonce učila čtvrťáky ve Vracově u Kyjova. Touha po herectví ale byla silnější a Galatíková nakonec tajně složila přijímací zkoušky na brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění, kde absolvovala v roce 1962.