Trolejbusy se rozjely do Brna

Brno – Trolejbus je na brněnských předměstích běžná věc – ačkoli poměrně nová. Moravská metropole, která měla jako první město v dnešním Česku tramvaje, zavedla trolejbusy v roce 1949. V té době již jezdily tyto dopravní prostředky například v Českých Budějovicích, Jihlavě, Praze nebo Plzni – v Budějovicích byly tehdy trolejbusy v provozu již přes dvě desetiletí. Brno se připravovalo na zavedení trolejbusů velmi dlouho – od konce 30. let. Všechny plány ale narušila válka. První trolejbus – typu Škoda 6Tr – tak vyrazil 30. června 1949 od brněnského hlavního nádraží do Slatiny.

Jelikož má Brno rozvinutou tramvajovou síť, jsou trolejbusy používány jako spojení centra s okrajovými částmi města. Snad i proto se v 60. letech uvažovalo o jejich zrušení a nahrazení autobusovými linkami. Tomu se podařilo zabránit a Brno je dnes jediným městem, kde trolejbusy netvoří páteř systému MHD.

K první trati z centra města do Slatiny přibyla na podzim téhož roku další trasa do Králova Pole. Smršť otevírání trolejbusových tratí v Brně v roce 1949 uzavřelo zprovoznění trasy z Komárova do Tuřan. Na dalších pět let tak byl rozvoj brněnské trolejbusové sítě dokončen, kromě tří veřejných tratí již tehdy samozřejmě existovaly také manipulační trati, po kterých se dostávaly trolejbusy z vozovny na svoji trasu.


Samotné „ubytování“ trolejbusů ovšem nebylo jednoduché. Zprvu parkovaly v tramvajové vozovně Husovice, až od roku 1958 měl dopravní podnik k dispozici zázemí vytvořené přímo pro trolejbusy v nové královopolské vozovně. V 50. letech došlo také k dalšímu rozvoji trolejbusové sítě, kromě manipulačních tratí do nové vozovny byla prodloužena slatinská trať až za město do Šlapanic.

Šedesátá léta trolejbusům příliš nepřála – linka z Komárova do Tuřan byla v roce 1967 zrušena, vozidla byla vystěhována z královopolské vozovny zpět do Husovic a podobně jako v dalších městech se uvažovalo o celkovém nahrazení trolejbusů autobusy.

Sedmé desetiletí minulého století přineslo brněnským trolejbusům dva nové impulzy. Jedním z nich byla stavba panelových sídlišť, dalším ropná krize. Právě na sídliště vedly nové trasy, až do roku 1988 neustále přibývaly nové úseky. Postupně vzniklo pět větví, které byly propojeny manipulačními tratěmi.

Devadesátá léta přinesla racionalizaci celkového provozu. Málo využívané tratě byly uzavřeny, jiné naopak prodlouženy. S prodlužováním trolejbusových tratí se dle brněnského dopravního podniku počítá i do budoucna, vše ale záleží na financích. Nové trasy by mohly vzniknout po přesunutí hlavního nádraží. K nim by podle současných plánů měly trolejbusy jezdit místo tramvají.

Od roku 1997 mají brněnské trolejbusy také moderní vozovnu v Komíně. Tam, v Husovicích a také na odstavné ploše ve Slatině je udržováno 149 vozidel typů Škoda 14Tr, 15Tr, 21Tr, 22Tr a 25Tr. Většina trolejbusů 14Tr a všechny 15Tr z 80. let prošly na přelomu století modernizací. Vozidla jezdí na třinácti linkách, celá trolejbusová síť v Brně měří 50 kilometrů.

Trolejbusy se v současnosti v Česku mohou cestující svézt také v Českých Budějovicích, Opavě, Ostravě, Pardubicích i Hradci Králové, Jihlavě, Zlíně, Chomutově, Ústí nad Labem, Plzni a Mariánských Lázních.

Brněnské trolejbusy
Brněnské trolejbusy
Více fotek
  • Brněnské trolejbusy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1019/101848.jpg
  • Brněnský trolejbus autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1019/101849.jpg
  • Brněnské trolejbusy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1019/101850.jpg
  • Vozovna Komín autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1019/101852.jpg