Sovětská sonda „dobyla“ Měsíc deset let před Američany

Moskva – Sovětský kosmický program byl od samého počátku přísně utajován, vznikl ostatně jako jakýsi trpěný doplněk vývoje vojenských raket. Neúspěchy se alespoň oficiálně nepřipouštěly a veřejnost se tak zejména v 50. a 60. letech dozvěděla jen o úspěšných misích. Patřil mezi ně bezpochyby let sondy Luna 2, která z kosmodromu Bajkonur odstartovala ráno 12. září 1959. Za několik hodin se stala prvním lidským výtvorem, který dosáhl Měsíce – na jeho povrch dopadla. Američtí astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin se zde procházeli o deset let později v červenci 1969.

Ještě před Lunou 2 se o vzlet v lednu 1959 pokusila její předchůdkyně s pořadovým číslem 1. Tehdy ale nabrala příliš vysokou rychlost, kolem zemské oběžnice jen prolétla a zamířila ke Slunci. Velký odstup mezi první a druhou Lunou přitom vyvolal spekulace zda se během osmi měsíců Sověti o podobnou věc nepokusili bez úspěchu - a bez oznámení letu veřejnosti. To se také později potvrdilo. Vždyť jen necelý měsíc po „dvojce“ se do vesmíru vydala Luna 3, která na Zemi odeslala první snímky odvrácené strany Měsíce.

Vědecký účel sond

Smyslem letu první a druhé Luny ale nebyla jen propaganda a sovětské soutěžení s USA o vesmírná prvenství. Obě sondy měly na palubě Geigerův počítač pro měření radiace, magnetometr nebo zařízení pro detekci mikrometeoritů. Dokázaly, že Měsíc nemá magnetické pole ani radiační pásy. Luna 2 navíc ve třetině cesty vypustila do vesmíru oblak plynného sodíku, který bylo možné pozorovat ze Země.

Sovětské neúspěchy

Po Luně 3 Sovětům trvalo téměř čtyři roky, než ohlásili další výpravu k Měsíci. Mezitím sice měly z kosmodromu odstartovat další čtyři sondy, tři z nich ale postihla závada nosné rakety a pouze jediná z nich se dostala na oběžnou dráhu Země. Pokus z ledna 1963 byl ale také fiasko, místo letu k Měsíci sonda druhý den shořela v atmosféře. Jméno Luna 4 tak dostala až mise, která odstartovala začátkem dubna 1963 s cílem přistát na oběžnici Země.

Záměr se však nepodařil, po krátké přestávce na zemské oběžné dráze sice sonda vyrazila směrem k Měsíci, pak jí ale zradil navigační systém. Luna 4 nakonec kolem původního cíle jen proletěla, i když v relativně těsné vzdálenosti 8500 kilometrů. V atmosféře přísného utajování ale vyšel neúspěch najevo až o mnoho let později, sovětské vedení totiž v době letu tvrdilo, že cílem sondy byl právě jen blízký průlet. Přistání na Měsíci se Sovětům podařilo až v únoru 1966 díky sondě sondě Luna 9.

Měsíc se neproboří

Sovětský svaz si tak mohl připsat další dílčí vítězství nad USA v souboji o nadvládu ve vesmíru. Luna 9 vyslala na Zemi čtyři panoramatické snímky okolí, důležitým poznatkem letu bylo také zjištění, že povrch Měsíce se pod technikou neproboří. Poté ale už přebraly štafetu USA, sovětským vědcům a technikům se totiž nepodařilo dovést k úspěšnému konci projekt pilotovaného letu. Byl to proto Neil Armstrong, kdo se v červenci 1969 jako první člověk procházel po Měsíci.

  • Záběry Luny 2 z Měsíce
    Záběry Luny 2 z Měsíce zdroj: wikipedia.org
  • Stopa na Měsíci
    Stopa na Měsíci zdroj: ČTK