„Plzeň má obrovský potenciál,“ říká Yvona Kreuzmannová

Dnes odpoledne se Česká republika dozví, které ze dvou měst se stane Evropským hlavním městem kultury pro rok 2015. Rozhoduje se mezi Ostravou a Plzní. K vítězství město nepotřebuje historické centrum, zásadní podmínky jsou dvě: schopnost města zužitkovat svou identitu v evropském kontextu a účast jeho obyvatel na tvorbě městské kultury. V případě vítězství město přitáhne zájem investorů i turistů a získá 1,5 milionu eur. V minulém Interview ČT24 představil soutěžní program Ostravy Čestmír Kopecký. Interview ze 7. září proto patřilo konkurenčnímu projektu města Plzně. Svou vizi představila umělecká ředitelka projektu Plzeň 2015 Yvona Kreuzmannová. Ptala se Daniela Drtinová.

Komisaři v Plzni už byli. Spadlo z vás napětí, protože víte, že v tuto chvíli už víc udělat nemůžete, nebo nervy ještě stále hrají?
Ževíc udělat nemůžeme, se každopádně říct nedá. Čeká nás zásadní fáze – prezentace a obhajoba projektu Plzně pro rok 2015. Je to hodinová palba otázek třináctičlenné poroty. Soustředit se na tuto fázi je také důležité.

Takže prezentace není předem daná, nezměnitelná. Dá se ještě i mnohé zkazit?
Půlhodina je předem daná. Samozřejmě záleží na nás, do jaké míry jsme schopni improvizovat. Celou hodinu mají porotci na to, aby se ptali na cokoliv. Chceme být proto maximálně profesionální a připravení.

Dá se na to vůbec dopředu připravit? Víte alespoň přibližně, na co se vás budou komisaři ptát?
Známe řadu kolegů, kteří absolvovali toto klání, takže se s nimi radíme a snažíme se vydedukovat, co jsou naše slabiny a co jsou naše silné stránky.
Jsme v úzkém spojení s Monsem, což je Evropské hlavní město kulturypro rok 2015, tudíž i partnerské město pro Českou republiku. Ale samozřejmě i s řadou dalších. Můj dlouholetý přítel je Laurent Dréano, který řídil Lille. Je to Robert Palmer, který dělal studii na Evropská hlavní města kultury. Několikrát zavítal do Prahy a konzultoval s námi řadu projektů.

Co přesně jste v Plzni ukázali unijním komisařům? Co chtěli vidět? Jak to probíhalo?
Příprava návštěvy komisařů byla zcela na nás. Vymysleli jsme trasu, která kombinuje to, co máme v programu – od tradičního k současnému.
Musím říct, že se nám to podařilo velmi dobře zkombinovat. Plzeň je krásné město, ale zároveň má řadu problémů, které se trošku schovávají pod pokličkou pivní pěny. Je proto důležité si uvědomit, že to není jenom radnice a nádherný prostor v centru. Ale že to jsou také brownfieldy, z nichž jedním z největších je Světovar na Slovanech. Naším cílem je zrekonstruovat ho na kulturní fabriku, obrovský nový multifunkční prostor, který bude sloužit jak komunitní práci umělců, tak plně profesionálnímu umění.

Vize se prakticky těžko ukazuje. Zajímalo by mě, jak to konkrétně vypadalo. Šli jste s komisaři městem, bavili se třeba i s lidmi? Nerozhodovalo se to od stolu?
Ne, v žádném případě. Prošli jsme centrem, setkali jsme se s politiky na radnici. Byli jsme v Muzeu loutek, které funguje teprve rok a je moc krásné, interaktivní. Prošli jsme Starou synagogou. Byli jsme v Avalonu, kde byly klauzurní práce Ústavu umění a designu, které velmi zapůsobily. Jde vlastně o budoucnost živého umění v Plzni. Pak jsme se stavili v Tylově divadle, kde probíhala mezinárodní operní soutěž. Nemohli jsme pochopitelně vynechat Plzeňský Prazdroj. A nezapomeňte, že zrovna včera se otevírala v Techmanii Entropa. Takže jsme se pochopitelně byli podívat i na to, jak se nám na centimetr vešla do tovární haly Škodovky. Nakonec jsme pokračovali do Světovaru, kde se koná Světovaření. To je strašně zajímavý festival, kterým animujeme prostory tak, jak si představujeme, že to bude vypadat za pět let.

Usilovali jste o kontroverzní obří plastiku Entropa Davida Černého právě i v souvislosti s připravovanou soutěží?
Jsem moc ráda, že to jsou nápady, které přicházejí přímo od našich partnerů. Ředitel Techmanie se pro tuto myšlenku nadchl sám. Nepochybně trochu zapůsobilo i město. Náměstkyně pro kulturu paní Marcela Krejsová je obrovský nadšenec pro všechny projekty, které otevírají nové cesty umění, a nebojí se provokativních děl.

Nechali jste do Plzně dovézt Entropu. Taky jste papeže požádali o požehnání pro město a požehnání jste dostali. Ředitel projektu Ostrava 2015 Čestmír Kopecký řekl v Interview ČT24, že moravskoslezská metropole nemusí kulturu dovážet, protože Ostrava má na rozdíl od Plzně svou vlastní kulturu. Není to nakonec největší handicap Plzně?
Myslím, že to je největší handicap Ostravy. Pokud chce být Evropským hlavním městem kultury a má pocit, že nemusí kulturu dovážet, je tam něco špatně. Plzeň má velmi silnou vlastní kulturu, má obrovský potenciál. Ale chceme-li vstoupit do Evropy, musíme se snažit komunikovat, bavit se o tématech, která Evropu zajímají, a ne se uzavřít do své lokální kultury.

Jaká je největší výhoda Plzně před Ostravou v této soutěži?
Nebudu vám těsně před finále prozrazovat všechny naše výhody. Jsem ale přesvědčená, že se nám podařilo dát dohromady velmi silný tým kompetentních lidí, kteří mají zkušenosti s mezinárodní spoluprací. To je pro komisaře velice důležitá výzva. Lidé, kteří 20 let jako já realizují v praxi mezinárodní projekty, jsou pro ně zárukou, že jsou schopni to opravdu naplnit. Že to nezůstane jenom na papíře.
Druhá věc je, že Plzeň je velmi osvícené město, které už od 90. let rozvíjí svoji kulturní politiku. Vytvořilo dokument Program rozvoje kultury až do roku 2019. Mimo jiné v něm garantuje 9 % na kulturu každý rok a různé investiční záměry. Takže v Plzni je to velmi dobře nastartováno.

Setkali se komisaři také s obyvateli Plzně? Jak se sami lidé zapojují do toho projektu, protože jedním z kritérií soutěže je právě účast místních obyvatel na tvorbě městské kultury?
Setkali se s nimi v rámci procházky městem, takže viděli nadšení lidí. Zároveň jsme ve Světovaru udělali další akci, která navazovala na odjezd komise. Byla to taková továrna nápadů, které přinášejí různé neziskovky a další organizace. Partnerů je celá řada.

Ostrava v posledních letech zaznamenala, pokud jde o kulturu, velkou dynamiku. Co byste řekla o srovnání těch dvou měst, pokud jde o kulturu? Proč by měla vyhrát Plzeň, a ne Ostrava?
Plzeň rovněž markantně prokázala, že o to stojí. Ta energie se neuvěřitelně kumuluje. To, co se děje v posledních měsících, je naprosto nevídané. Vyzývali jsme formou „zkuste si to aspoň představit“. Lidé se toho velmi ujali a sami se zapojili přímo do těch aktivit. Takže ne, že to někdo vytváří shora. Je to takzvaný „bottom-up process“, tedy participativní demokracie. Lidé si sami vymýšlejí nápady a představují si ideální vizi města.
Ale nerada porovnávám. Už jenom to, že se do soutěže přihlásila pouze tři města včetně Hradce Králové, je důkaz, že zatím tolik osvícených radnic nemáme. Vážím si každé, která se pustí do projektu, který chce prostřednictvím kultury zajistit rozvoj města.

Historie Plzně

Plzeň, původně přemyslovské hradiště. Město Nová Plzeň bylo založeno na příkaz českého krále Václava II. roku 1295 na soutoku čtyř řek: Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy. Záhy se stalo důležitým centrem obchodu na křižovatce cest do Norimberka a Řezna. V letech 1599 až 1600 zde měl dočasné sídlo římský císař a český král Rudolf II. V roce 1842 tu byl založen Měšťanský pivovar. V roce 1869 přebral tehdejší Valdštejnské strojírny Emil Škoda a položil tak základ Škodových závodů.

Stejně jako Ostravu si většina lidí i Plzeň spojí spíš s industriální metropolí, taky s pivem, ale s kulturou už méně. Není to tak? Je to předsudek?
Image města se strašně proměnila. V 80. letech to bylo šedivé industriální město. Teď se podařilo vytvořit sadové okruhy kolem centra, novou atmosféru a postupně renovovat a podporovat renovaci památek ve městě. To je velká zásluha radnice.
Na druhou stranu kulturní život je stále málo diverzifikovaný. Plzeň potřebuje takovýto zásadní impuls, aby se podařilo vytvářet zdravou konkurenci. Aby lidé měli možnost dostat se k trendům současného umění, které dnes kromě Prahy nejsou nikde dostatečně dostupné.

V rámci kandidatury město připravilo desetiletý speciální plán pro rozvoj kultury v Plzni. V jeho rámci počítá s tím, že do některých kulturních infrastruktur se teprve bude investovat. Co městu v tuto chvíli přesně chybí?
Hlavně skutečné prostory pro současné umění, ať už je to současný tanec, ale také výtvarné umění, soudobá hudba, performing art. To jsou oblasti, které mají velký potenciál. Je řada nadšenců, kteří ukazují během Festivalu divadlo a jeho nezávislé scény, že o to zájem je. To je pro nás důležitý signál.

Ve městě stále chybí některé důležité segmenty stávající kultury. Má i přesto Plzeň právo ucházet se o titul Evropské hlavní město kultury v roce 2015?
Samozřejmě. Není to o tom, co máte za kulturu dnes, ale o tom, jakou vizi vytváříte pro rok 2015 a po něm. Naší snahou je postupně dostat do města věci, které tam chybí, a umožnit pestřejší nabídku. Přilákat víc zahraničních návštěvníků a tím pádem zvednout úroveň služeb ve městě vůbec.

I když město titul nevyhraje, pokusí se rozdělané projekty dodělat, byť pomaleji. Jde o novou divadelní budovu, nové kulturní centrum na pěti hektarech bývalého areálu pivovaru Světovar. Půjde to, když chce město dát na rozvoj kultury z rozpočtu 9 %? Je to sice víc, než dává řadu měst, ale pořád to není mnoho.
Těch 9 % jsou takzvané měkké peníze na činnosti kulturních institucí a organizací. Vedle toho má město v programu rozvoje kultury i investiční projekty. Samozřejmě není jediným investorem. Například v galerii investuje kraj. Ostatně galerie je strašně potřebná investice, protože v Plzni chybí výstavní prostory moderního typu. Architektonické soutěže na galerii se zúčastnilo 93 různých ateliérů z několika zemí světa. Vítězný návrh je velmi zajímavý a dobře prostorově řeší interiéry, které jsou omezené lokací galerie.
Divadlo potřebuje technologicky dobře vybavený velký sál a zároveň i prostor experimentální. Vedle toho to bude multifunkční divadlo, které vytvoří i zázemí pro koncerty Plzeňské filharmonie. To není k zahození, protože koncertních prostor je málo. Mimochodem v Plzni byl před rokem otevřen jeden nový koncertní sál komorního typu pro 200 diváků, velmi krásný, s dokonalou akustikou.

Takže už jen to, že se město uchází o vítězství v soutěži, přitáhne investory a pomůže dokončit naplánovaný projekt?
Určitě ano, zájem investorů je stále vyšší. Řada podnikatelů a místní hospodářské komory se zapojily do vize 2015, zároveň ale slibují, že jsou ochotni investovat, i kdyby náhodou Plzeň nevyhrála.

Pokud samotná účast v soutěži městu mnohé přinese, proč do toho podle vás ostatní radnice nešly?
Docela pozdě přišlo ministerstvo kultury s oficiální výzvou. Nicméně, kdo se o kulturu zajímá, ví, že na webových stránkách Evropské komise visela Česká republika už od roku 2006.
Na druhou stranu u naše politická reprezentace ještě není zvyklá vnímat ekonomické efekty kultury. To je hrozná škoda. Podle dnešních trendů by se kultura měla zařadit mezi prioritní oblasti lisabonské strategie. Rozvoj kreativního průmyslu a vůbec kreativita je nesmírně potřebná ve všech oblastech života, zdaleka ne jen v umění jako takovém.

Plzeň 2015

Plzeň se chce světu představit jako město otevřené a kreativní. I proto přijalo kontroverzní obří plastiku Entropu Davida Černého. Ve městě se také plánuje přestavba industriálního prostoru Světovaru na centrum umělců. Do kulturní obnovy se bude investovat přes 2 miliardy korun.

Velké projekty, které jsme zmiňovali, Ostrava má Černou louku, Plzeň má Světovar, jste od sebe odkoukali? Jsou si vlastně velmi podobné.
Nejsou si podobné, vůbec se to nedá srovnávat. Buď pracujete systémem zdola, nebo realizujete nějaký architektonický záměr a pak čekáte, že se mu zpětně vdechne život.
My jsme udělali takzvanou „Urban Ideas Bakery nebo “Future City Games". To jsou metody British Councilu. Oslovovali jsme veřejnost a zjišťovali, co potřebuje jejich čtvrť. Dokonce se uskutečnila soutěž na urbanistický záměr celé čtvrti Slovany, aby Světovar zapadl do života města a předměstí. To je proces, který bude pokračovat, zdaleka to není nalinkováno.
Jasné je, že tam chceme mít muzeum designu a životního stylu ve spolupráci s Umělecko-průmyslovým muzeem v Praze. Chceme tam mít kulturní fabriku a rezidenční prostory pro umělce, aby měli kde přebývat a tvořit. Chceme tam dělat komunitní práci, edukativní programy, vytvořit prostor neprofesionálním souborům v Plzni. Právě tato multidisciplinárnost prostoru je velmi zajímavá a pro Plzeň nová.

O totéž usiluje i Ostrava na Černé louce. V čem je to tedy jiné?
Metoda je jiná. Ale i výsledek bude jiný. Nemáme tak rozsáhlý areál. Jsou vytipovány tři budovy, zbytek je městský archiv a další část areálu se dává developerům. Všichni ale musí sledovat stejný záměr.

Pokud Plzeň vyhraje, co ji čeká dál? Co připravuje přímo na rok 2015? Bude muset být připraveno velké množství kulturních projektů a programů.
Nehodláme v roce 2010 stanovit pevný program. To by nebylo úplně ideální. Vyhlásili jsme otevřenou výzvu na podávání projektů a sešlo se jich opravdu hodně. Jako ukázkové projekty jsme je zařadili do naší přihlášky.
Nicméně program roku 2015 se připravuje dlouhodobě v etapách. Máme velmi zajímavý systém, jak podpořit lokální aktéry na poli kultury a zároveň je zapojit do evropských sítí. Ale není to zdaleka jen rok 2015. Případným získáním titulu začíná pro město úplně nová etapa. Každým rokem pak musí být vidět, jak se přibližujeme k cíli.

Proč jste do projektu šla jako ředitelka mezinárodního festivalu Tanec Praha?
Mě si vybrala Plzeň. Dost dlouho jsem váhala, mám přece jenom dvě děti, vrátila jsem se do Tance Praha a děláme poměrně rozsáhlé aktivity. Nicméně po více než dvaceti letech v praxi jsem si uvědomila, že je dobré předávat zkušenosti v regionu a že si to Plzeňsko strašně zaslouží. Je to totiž velmi zajímavý kraj. Můžete využít vazby město-venkov a pracovat způsobem, který nebyl úplně obvyklý v žádném z regionů České republiky. Můžete město dostat do celoevropského a světového kontextu.

Pokud Plzeň titul získá, není přehnané očekávat, že se do města pohrnou turisté a investoři?
Je prokázáno, že každé město, které získá tento titul, má velký příliv návštěvníků (tedy pokud úplně nepromarní svou šanci). V průměru je to 20 %. Absorpční kapacita Plzeňska ale není nekonečná. Takže je to velký impuls pro podnikatele zvláště v oblasti služeb, jak nabídnout co nejlepší podmínky a ukázat, že už jsme skutečně na evropské úrovni.

Které z měst, která titul získala dříve, vám imponují?
Pro nás je zajímavé srovnání třeba s Lincem nebo s Grazem, protože to jsou podobně velká města. Velmi se mi líbí projekt Monsu už proto, že jsem frankofonní. Valoni mají také velmi podobné některé tradice, zajímají se o animovaný film, nové technologie, o propojení umění a technologií. Inspirací je řada. Lille 2004 byl úžasný projekt, Liverpool 2008 také. Marseille 2013, když jsem studovala jejich čtyři knihy, to bylo opravdu úžasné.

(redakčně kráceno)