Kozlík kočáru biskupa Troyera zdobí původní zlatem vyšívaný přehoz

Čechy pod Kosířem - Kočár olomouckého biskupa Troyera z poloviny 18.století v muzeu historických kočárů v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku je konečně úplně kompletní. Při rekonstrukci arcibiskupského paláce se totiž našel původní barokní zlatě vyšívaný přehoz přes kozlík tedy sedlo pro kočího.

Zašlý, špinavý a zarostlý plísní, tak se našel 260 let starý přehoz z rudého hedvábného sametu. Přes osmdesát let o něm nikdo nic nevěděl, teď po půl roce pečlivé restaurátorské práce je unikát nevyčíslitelné historické hodnoty zpět na svém místě. Tedy na kozlíku kočáru Zlatá karosa, ve kterém se nechal vozit olomoucký biskup Troyer.

„Našel se ve staré skříni a nikdo nejprve nevěděl odkud pochází. Výšivka na kozlíku ale nádherně souhlasila s výšivkou, která je přímo v kočáře Zlatá karosa, takže bylo stoprocentně jasné, že patří k sobě,“ popsal ředitel muzea historických kočárů Václav Obr. Více než půl kilogramem zlatých nití vyšívaný barokní přehoz byl posledním původním detailem, který kočáru chyběl.

Ředitel muzea kočárů a restaurátor Václav Obr o objevu zlatem vyšívaného přehozu (zdroj: ČT24)

Samotným kočárem se nechal vozit olomoucký biskup Troyer, který ho zakoupil v roce 1746 už jako „ojetinu“ z Francie a několik let si ho nechal opravovat a zdobit. „Historická hodnota kočáru i kozlíku je nevyčíslitelná, pokud bychom měli dělat repliku kozlíku, cena by se vyšplhala minimálně na půl milionu korun,“ doplnil Obr.

Jako nový vypadá i historický kočár z pivovaru nebo zámku Buchlov

Doslova z mrtvých vstal také kočár Fejeton Tabatier, kterým ještě před sto dvaceti lety jezdil správce popovického pivovaru. „Kočár jsme našli zdevastovaný v nedalekém gruntu u rodiny, jejíž předci byli podílníky v Popovickém pivovaru,“ vysvětlil ředitel muzea kočárů.  Restaurátorské práce trvaly rok a tři měsíce. Byly používány přírodní materiály jako hovězí kůže, sedačky se vycpávaly koňskými žíněmi a mořskou sušenou řasou. Kočár je dnes plně funkční. Díky úložným prostorům a sklopné sedačce ho na konci 19.století využívali hlavně lékaři k cestám za pacienty.

Nejnovějším exponátem v muzeu historických kočárů a současně jedním z nejstarších je kočár Kaleš z roku 1850. „Jméno stavitele ale neznáme. V době, kdy vznikl, ještě nebylo pravidlem, že autoři všívali své značky do čalounění, jako tomu bylo o padesát let později,“ doplnil Obr. Variabilní elegantní černý kočár sloužil rodu Berktoldů z Buchlova k projížďkám po svém panství.