Pachové ohradníky na jihu Moravy zachraňují zvěř

Hodonín - Myslivci na jižní Moravě, kteří instalovali kolem některých silnic v kraji pachové ohradníky odpuzující zvěř, zaznamenali první úspěchy. Ohradníky mají zabránit vběhnutí zvěře do silnice. Už lemují 400 kilometrů jihomoravských silnic. Výsledky jsou lepší, než myslivci doufali - například na silnici E55 z Břeclavi na Hodonín počet sražené zvěře poklesl až o 80 procent.

Pachové ohradníky jsou vytvořeny z montážní pěny, ve které je namíchaný nástřik odpuzující zvěř pachem člověka nebo nějakého predátora, vysvětlil předseda Okresního mysliveckého spolku Hodonín Radovan Mančík. Sprejem se pěna nanáší na stromy nebo na kůly poblíž vozovky. První nástřik v pěně vydrží měsíc a půl. „Úseky vybíráme podle toho, kde máme vyhodnoceno, že došlo k nejvíce střetům se zvěří,“ dodává. Ohradníky by podle Mančíka měly odpuzovat zejména zvěř černou a spárkatou – srnčí, jelení, dančí. Ohradníky jsou napuštěny pachem šelem, která zvěř odrazují. „Po první dávce nástřiku se musí do ohradníku odpuzující látka znovu napustit a funguje další tři měsíce. Musí se samozřejmě pravidelně obnovovat,“ popsal Mančík.

Podobné zkušenosti jako hodonínští myslivci má například i Jaroslav Zelený, hospodář Mysliveckého sdružení Lhotky-Černá Hora. „U nás docházelo ke srážce se zvěří tak pětkrát do roka, letos jsme neměli žádnou.“ Ohradníky mají přitom svůj smysl i v okrajových částech Brna. Třeba přes silnici z Brna-Tuřan směrem na Dvorska se zajíci z jednoho zeleného pole na druhé vydávali v sezóně několikrát denně. „Instalace pachových ohradníků se nám v tomto úseku jednoznačně osvědčila. Z minulého roku jsem dělal soupis, na úseku dvou kilometrů bylo sraženo 90 kusů drobné zvěře, letos pouze pět,“ dodal Zdeněk Živěla, hospodář Mysliveckého sdružení Tuřany-Dvorska. Myslivci chtějí do ohradníků nadále investovat i několik tisíc ročně. A chtějí je samozřejmě rozšiřovat na další kritické úseky silnic. Finančně na ochranu silnic před zvěří přispěl i Jihomoravský kraj a ochranáři doufají, že to bude dělat i dál.

Z hlediska vegetačního období dochází ke střetu s drobnou zvěří nejčastěji brzo na jaře, kdy v okolí vozovek, vlivem teplotní inverze, raší nejdříve rostlinný pokryv a dále v létě, kdy v bezprostředním okolí silnic dozrávají semena a plody planých druhů rostlin, bylin či keřů. Z klimatického hlediska dochází nejčastěji ke střetům v období po deštích či bouřce, kdy především bažantí slepice vodí kuřátka na otevřené plochy, aby rychleji oschla. V zimním období tmavý asfaltový podklad na rozdíl od okolního prostředí přitahuje víc sluneční paprsky a jeho povrch vyřazuje víc tepla než okolní prostředí a zvěř se k němu chodí vyhřívat. Kromě toho zvěř láká i prosolené okolí silnic.


V celé republice zaznamenává Policie České republiky ročně kolem dvou set tisíc dopravních nehod, na nichž se asi pěti procenty podílejí srážky s volně žijícími živočichy. Tyto statistické ukazatele upozorňují, že v řadě honiteb, které jsou protnuty komunikacemi, vznikají výrazné ztráty na zvěři a na ostatních volně žijících živočiších, ale také je ohrožen motorista. Přitom je evidována jen zvěř po srážce, která zůstala ležet přímo na vozovce nebo v nejbližším okolí a kterou nestihli řidiči odvézt.