Zákon má omezit kapacitu Klokánků, ty protestují

Brno - Zařízení, která poskytují okamžitou pomoc ohroženým dětem, takzvané Klokánky, bijí na poplach. Navrhovaná novela zákona má podle Fondu ohrožených dětí za úkol Klokánky zlikvidovat. Ministerstvo chce totiž jejich kapacity omezit na 24 míst. To by znamenalo, že by v Klokánku mohlo zůstat pouze každé dvacáté dítě. Podle ministerských úředníků doba velkokapacitních ústavů v Česku skončila. Dostatek pěstounských rodin v Česku ale není.

Teta budí děti, společně snídají, vypravuje je do školy. Tak vypadá všední ráno v brněnském Klokánku. Klokánky simulují běžný rodinný život, takový, který většina místních dětí neměla šanci zažít. „Snažíme se dětem nahradit jejich rodinu, která momentálně z nějakých důvodů nefunguje,“ popsala jedna z tet z brněnského Klokánku Daniela Maňáková. 

V každém bytě bydlí 3 až 4 děti. Starají se o ně dvě tety, které se u nich střídají po týdnu a tráví s dětmi veškerý volný čas včetně Vánoc a svátků. Klokánky dnes poskytují azyl asi pěti stovkám dětí. Podle nového zákona by se tento počet měl smrsknout na pouhých čtyřiadvacet. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak chce změnit stávající systém péče o ohrožené děti. „Chceme skutečně individuální přístup a chceme, aby zařízení velmi intenzivně pracovala s rodinami. Dítě by se mělo co nejrychleji vrátit do původní rodiny nebo nalézt rodinu náhradní,“ objasnil záměr ministerstva ředitel odboru rodiny a dávkového systému Miloslav Macela. 

Fond ohrožených dětí ale namítá, že v Česku zatím není dostatek pěstounských rodin, které by roli zařízení, jako je Klokánek, přebraly. „Jsem z té novely v šoku, protože jiná náhrada rodinné péče tady zatím není. Až bude dostatek přechodných pěstounských rodin, což se obávám, že bude trvat hodně dlouho, pak se můžou dělat takové revoluční kroky,“ uvedla ředitelka fondu Marie Vodičková. 

„My s úsměvem říkáme, že přetřeme půl domu na jinou barvu, uděláme dva vchody a budeme mít dva Klokánky po 5 až 6 bytech,“ řekl psychoterapeut Igor Nosál. Tak jednoduché to ale není. Spolu s novelou by se každý domov musel stát samostatným zařízením. Přeregistrování by z Klokánků de facto udělalo dětské domovy, které podléhají úplně jiným pravidlům a normám než krizová péče. Například tety, které se v Klokáncích o děti starají, by museli nahradit pedagogové a zdravotní sestry. 

Podle dětských psychologů je novela zákona plná striktních lhůt a termínů. Přitom právě ohrožené děti potřebují nejvíce individuální přístup. Už dnes většina dětí odchází z Klokánku do tří měsíců. Ty, které nyní zůstávají víc než rok, by v budoucnu čekalo stěhování do anonymnějších dětských domovů a ústavní péče.