Buranteatr nabídl obraz sežehnutého světa

Autorská novinka Spálená země, jak ji nabídl brněnský Buranteatr, není věru radostné pokoukání.  Však také režisér Adam Doležal a herec Michal Isteník spolu sepsali syrový a surový obrázek z Divokého Západu konce devatenáctého století. Sami tvůrci avizovali žánr echt temného westernu a je pravda, že bezmála naturalistických výjevů násilí a krveprolévání si divák užije dosyta.

O co tady jde? Městečko Pulaski ve státě Tennessee je vlastně totálně prohnilým místem, které dirigují a terorem páchaným na prostitutkách udržují ve strachu tři muži. Místní fanatický farář, zkorumpovaný šerif a starosta, tedy další představitel světské moci, jsou vlastně esencí zla. Toto trio také rozpoutá masakr v rodině bratří Warlocků, jejichž farmu a pozemky ke svým spekulacím nutně potřebují. Nespravedlivě osočené bratry uvrhnou až do státní věznice v Memphisu, odkud se ovšem těmto třem sourozencům podaří uprchnout a čeká je už jenom cesta desperátů a lupičů. Ostatně tuto úlohu těmto nebožákům nejdříve vnutí média a zlovolné intriky.

Režisér Doležal se v první části tohoto temného příběhu plného drsných osudů mužů i žen snaží vykreslovat děj hyperrealistickou cestou. Na zcela prosté scéně vykryté pytlovinou v barvě jakési prérie stojí vlastně pouze dva paravány. Tyto zástěny jsou ze stejného materiálu a slouží inscenátorům k velmi jednoduchým přestavbám. Spíše než na vnější okázalost je tady důraz kladen na herectví a někteří z aktérů se vystřídají i v několika rolích, což přece jenom ve výsledku diváka i přes rozdílné kostýmování poněkud mate a znesnadňuje mu orientaci.

Spálená země
Spálená země
Více fotek
  • Spálená země autor: Pavel Nesvadba, zdroj: Buranteatr http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3160/315945.jpg
  • Spálená země autor: Pavel Nesvadba, zdroj: Buranteatr http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3160/315944.jpg
  • Spálená země autor: Pavel Nesvadba, zdroj: Buranteatr http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3160/315943.jpg

Spálená země rozehrává několik témat. Tím hlavním se tady stalo jakési divadelní pitvání mechanismů moci, bezskrupulóznosti i zaslepeného fanatismu. Je to vlastně jakési ohledávání krutosti, které plodí další a další násilí. A je jasné, že tento bludný kruh nemůže pro bratry Warlocky skončit dobře. Ostatně hraje se tady také o jakémsi rodinném prokletí, smůle lepící se na paty a stahující hrdiny ke dnu, aniž by bylo důležité, zda jsou dobří nebo ne. V tomto pohledu se jeví novinka Buranteatru jako vcelku zajímavý kousek, jehož atraktivitu zvyšuje také další paralela. Celá tato krutá inscenace, která se díky oživlým mrtvým na konci láme do jakési zvláštní duchařiny, se dá nahlížet také zcela současně. Spálenou zemi lze brát nejen jako metaforu dneška, ale přímo jako vizi dnů příštích, a ta také rozhodně není nijak radostná.     

Pihou na kráse Doležalovy inscenace je poněkud nenápaditá práce s jednoduchou scénografií, někdy také herci příliš talčí na pilu. Snaha o co největší věrohodnost a realismus se občas změní v jakousi zvláštní patetickou přepjatost. Týka se to  místy trojice bratrů Warlockových , které nazkoušeli Lukáš Rieger, Jiří Hájek a Martin Tlapák, nebo výkonu Petra Tlustého v poněkud nevděčné a do jisté míry ploché figuře Chechtavého Pepé. Divadlo nemusí vždy jen bezstarostně bavit nebo dráždit divákovu bránici. Může mít také valéry chmurné podívané, která je v tomto případě do jisté míry bezmála vizionářská.