ČR by se do pěti let mohla stát čistým plátcem EU

Praha - Česká republika by se do pěti let mohla stát čistým plátcem do kasy Evropské unie. V Otázkách Václava Moravce to řekl europoslanec Jan Zahradil (ODS). Přesto je podle něj pořád výhodnější ve společenství zůstat. Čas, kdy bude Česko do rozpočtu EU více přispívat než z něj dostávat, se blíží i podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Podle něj to svědčí o tom, že se Česku hospodářsky daří.

Česká republika za dobu svého členství v EU zaplatila do společné kasy přes 260 miliard korun. Mnohem více jí ale členství v unii přineslo. Na dotacích už z unie dostala téměř 440 miliard korun. Od roku 2004 tak Česká republika podle propočtů ministerstva financí na členství vydělala 180 miliard.

Podle Zahradila se nyní nicméně rychle blíží okamžik, kdy Česko začne do společné kasy více přispívat než z ní dostávat. „My jsme z nečlenských zemí eurozóny nejbohatší, jsme na nějakých 75 až 80 procentech vůči evropskému průměru,“ upozornil Zahradil. Maďarsko nebo Polsko, země, které vstoupily do unie zároveň s Českem, jsou podle něj nyní jen na nějakých 65 procentech průměru EU.

Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí (TOP 09)

„Když se dostáváme do pozice čistého plátce, to je právě úspěch členství v Evropské unii, že se nám tak hospodářsky daří.“


Důvod k obavám není pozice čistého plátce ani podle Zahradila. Pro Česko bude pořád výhodnější v unii zůstat. Nyní je podle něj ale v zájmu země trvat na tom, aby se rozpočet EU dále nenavyšoval. Čím vyšší totiž bude, tím více do něj bude muset Česká republika v budoucnu přispívat.

Prostor pro škrty vidí především ve výdajích na zemědělskou politiku EU. „Zemědělská politika je politika, která deformuje trh uvnitř celé EU i v celosvětovém měřítku,“ poznamenal. Kohezní politiku, tedy platby určené na podporu slabých regionů, by ale zachoval. Stejného názoru je i Schwarzenberg.

„My jsme se připojili ke skupině zemí, která je pro vyšší rozpočtovou odpovědnost, nicméně ne tak, že musíme všude škrtat. Obzvláště kohezní politika je pro nás velmi důležitá,“ upozornil ministr zahraničí. „Vypadali bychom poněkud divně, kdybychom byli nadšeni z kohezní politiky, dokud jsme čerpali, a najednou, když bychom měli platit pro naše sousedy, tak řekli, že je to zbytečné a máme to škrtnout,“ dodal.

Rozpočet Evropské unie za rok 2011 činil téměř 142 miliard eur. Tato částka představuje jen zhruba 1 procento hrubého domácího produktu členských států EU. Prostředky směřují zejména do chudších regionů a k méně majetným skupinám obyvatel a snaží se podporovat vznik pracovních míst a hospodářský růst v celé EU. Významný podíl nicméně na výdajích mají také zemědělské dotace.

Příjmy rozpočtu tvoří mimo jiné příspěvky států EU. Každý stát přispívá 0,73 procenta svého HDP. Další příjmy pak tvoří dovozní cla na výrobky mimo EU a do rozpočtu směřuje i část příjmů z harmonizované DPH.