Úrodu na Znojemsku decimuje sucho a eroze

Znojemsko – Zemědělci na jižní Moravě netrpělivě očekávají vydatné deště, které slibují meteorologové. Dosavadní suché a větrné počasí některým pěstitelům na Znojemsku úrodu cukrové řepy téměř úplně zničilo. Do nového zasetí museli investovat desítky tisíc korun navíc.

Bronislav Formánek zasel cukrovou řepu na 125 hektarů pole, sucho a větrná eroze mu původní úrodu na sto hektarech úplně zničily. „Na tomto poli jsme přišli prakticky o všechno, zůstalo nám jen asi 25 hektarů cukrovky. To pro nás znamená obrovskou škodu,“ řekl Formánek, který obratem investoval do zasetí cukrovky nové. „Na déšť teď čekáme jako na smilování. Pokud nepřijde, bude nám i nové setí k ničemu,“ uvedl farmář. 

Eroze

Půdní erozeEroze je přirozený proces rozrušování zemského povrchu, jehož příčinou je mechanické působení například větru, vody, ledu nebo sněhu. Eroze existovala vždy, na mnoha místech ji ale zvyšuje činnost člověka. Určitý stupeň přírodní eroze může být ekosystémům prospěšný, nadměrné působení však může vést k poškození ekosystému a ztrátě jeho funkčnosti.


Cukrovka je pro region důležitou plodinou. Bronislav Formánek je jen jedním z mnoha zemědělců, kteří řepu pěstují. V blízkých Hrušovanech je totiž cukrovar, který úrodu zpracovává. „Pro nás řepa znamená zhruba deset procent naší výroby,“ upřesnil farmář. Pro něj nové osetí pole cukrovkou znamená nejen náklady navíc, ale i snížený výnos a posunutou sklizeň. „Sklizeň cukrovky se posune zhruba na říjen či listopad, musíme dodržet její technologickou zralost,“ uzavřel Formánek.

Na vině je sucho i větrná eroze 

„Dlouhodobý průměr srážek na Znojemsku je 510 milimetrů. Za posledních deset let je to ale v průměru pouhých 420 milimetrů a loni to bylo ještě méně,“ popsal ředitel závodu Pomona Těšetice Ivo Pokorný. I tak podprůměrné srážky jsou navíc nerovnoměrně rozložené. „Přeháňky do 1 milimetru jsou bezvýznamné, tato voda se vesměs odpaří a pro rostliny nemá význam,“ doplnil Pokorný. 

Větrná eroze

Písečná bouřeVětrná eroze za suchého počasí z polí odnáší nejjemnější půdní částice. Vznikají tak prašné bouře, které mohou zeminu přenášet na velké vzdálenosti. Další typ větrné eroze pouze přesouvá větší částice půdy po poli. Nejsilnější erozní účinky má vítr na holých plochách. Zatímco vodní eroze poškozuje pole a působí škody na majetku, v případě větrné eroze jde především o poškozování klíčících rostlin, znečišťování ovzduší a škody způsobené navátím ornice.

Zdroj: Vodní a větrná eroze půd ČR 


Pole na Znojemsku i jinde po republice ničí kromě sucha i větrná eroze. Půda hnaná větrem při své cestě poškozuje zaseté rostliny. „Jižní Morava, konkrétně okresy Znojmo, Břeclav a Hodonín, patří v republice mezi nejohroženější, ještě spolu s lokalitami v Čechách a Polabí. Důvodem je i to, že na jižní Moravě jsou úrodné širé lány, kde může vítr nabírat rychlost,“ potvrdil odborník na erozi Tomáš Středa. 

V ohrožení jsou podle odborníků zejména obiloviny, řepka a cukrovka. „Velký problém bude také tvorba objemných krmiv pro zvířata. Firmy, které mají živočišnou výrobu, jsou závislé na sklizni vojtěšek a jetelovin. Ty jsou zdecimovány nedostatkem vody,“ řekl Pokorný.

Vodní eroze

KukuřiceVodní eroze je způsobena destrukční činností deště, který smývá uvolněné částice půdy. Odplavená zemina nejen ochuzuje pole o nejúrodnější část půdy, ale také vytváří sedimenty, které se ukládají v řekách a nádržích. Odplavené bahno také často způsobuje škody na majetku, když zaplavuje obce či silnice. Nejohroženější půdy radí odborníci zatravnit, silně ohrožená pole lze osít například vojtěškou či jetelem. Naopak nejhorší plodinou, která vodní erozi napomáhá, je kukuřice.

Zdroj: Vodní a větrná eroze půd ČR