„Divák musí v novém logu poznat Českou televizi,“ říká Aleš Najbrt

Podoba nového loga, které Česká televize začne používat od podzimu tohoto roku, navazuje na jeho prapůvodní vzhled. A přestože v době LCD obrazovek zachovává oblý tvar elektronkových televizí, posunuje ho do současnosti, tak aby vyhovělo požadavkům moderní televizní vizualizace. Logo pochází z dílny Studia Najbrt, s jehož spoluzakladatelem, grafickým designérem Alešem Najbrtem hovořila v Profilu ze 17. května Patricie Strouhalová.

Jak bylo složité ke konečné podobě korporátního loga České televize?
Bylo to poměrně složité a také jsme měli poměrně úzké mantinely. Museli jsme se řídit stávajícím logem České televize, vyjít z něho a nějakým způsobem ho posunout, aby sloužilo dobře jak na obrazovce, tak v tisku. Aby to byl dobrý základ pro vytváření znělek a vizuality České televize vůbec.

Jak byste zhodnotil dosavadní historická loga?
První logo z roku 1963 je myslím velmi dobré. Postupem času se to ale ne úplně dobře dařilo a třeba ta poslední verze není úplně ideální. A to proto, že má jen červeno-bílou verzi, takže když ho použijete na bílém pozadí, bílá není vidět a musíte použít černý okraj, což způsobuje potíže. Ale to jsou spíše technické záležitosti.

V jednom rozhovoru jste řekl, že jste prozkoumali mnoho různých cest. To jste museli zkoumat i historická loga. Je něco co vás tam inspirovalo?
Od začátku jsme chtěli, aby divák Českou televizi v té značce pořád poznával. A zároveň jsme chtěli, aby logo sloužilo současnosti. Původní tvar nás inspiroval svou určitou příjemností. Zkoušeli jsme také vyjít z toho, že dnešní televizní obrazovky jsou hranaté (nejsou zaoblené, jako je to původní, ale i naše logo). To se ale ukázalo jako naprosto nevhodná cesta. A takových slepých uliček bylo víc.

Logo ČT
Logo ČT

Logo obsahuje i speciální písmo, proč? Vznikalo písmo speciálně pro nové logo?
Když jsme tvořili novu značku, objevila se tato potřeba. Snažili jsme se vytvořit písmo, které bude působit relativně moderně a příliš rychle nezestárne, bude příjemné pro diváka a hlavně dobře čitelné na obrazovce. Navíc je důležité, že velmi dobře funguje dohromady s tím symbolem.

Jak se dnes vlastně pracuje s výtvarnými prvky ve firemním designu?
Možné je úplně všechno. Dnes jsou tisíce designérů a každý z nich vychází z úplně jiných východisek, každý má jinou vizuální zkušenost, jiné znalosti, jiné informace. V designu je to podobné jako v módě – reaguje se na to, co bylo před pěti lety, a vytváří něco nového.

Jak je pro vás důležité vytvářet něco nového, posouvat původní myšlenku, pracovat s časovým posunem? Všechno už totiž bylo jednou navrženo…
Pro mě je vždy důležité téma, obsah. Na začátku si neříkám, že chci, aby to vypadalo tak a tak. Přemýšlím o tom, pro co to dělám, komu to bude sloužit, jaké vyznění by ta věc měla mít, a o dalších souvislostech. A druhá věc je současná vizualita, to že vznikají nové věci. Přichází nová generace lidí, kteří mají svou zkušenost, na něco reagují a velmi přirozeně přichází s něčím, co je z jejich pohledu nové. A i když to úplně nové není, vždy je to trochu jinak a má to nové souvislosti, nové zasazení do kontextu.

Je důležitý rukopis autora, studia? Jsou kritici, kteří říkají, že nové logo je hodně podobné věcem, které jste dělali předtím. Jak si to obhájíte?
Nechci si to nějak obhajovat. U každého nového logotypu, značky je to tak, že když to vidíte poprvé, logicky se snažíte najít něco, co vám to asociuje, čemu je to podobné, co už jste někde viděl. A čím je značka jednodušší, tím víc možností je. Zároveň ve světě vzniká obrovské množství nových věcí a stává se, že jsou si některé hodně podobné. Myslím si ale, že to není až tak podstatné.

Co máte v designu rád? K čemu se vracíte? Kde hledáte inspiraci?
Mě inspiruje úplně všechno. Rád dělám exkurze do volného umění, inspirují mě moje aktivity mimo výtvarnou oblast, jako je třeba divadlo nebo hudba. Inspiruje mě něco, co vidím na ulici nebo i v televizi.

Kterého z malířů nebo designérů máte rád a proč?
Těch je mnoho. Teď jsem třeba dostal katalog Gerharda Richtera, což je úžasný malíř. Chtěl jsem jet na výstavu Claese Oldenburga do Vídně, to je popartový sochař a souputník Andy Warhola, což je pro mě už od mládí velká inspirace a vzor v mnoha ohledech – z hlediska používání barev, zjednodušování věcí.

Právě zjednodušování věcí je asi základ dobrého designu?
U vytváření značek je to docela důležité, ale i složité věci mohou být vynikající.

Vytváříte i plakáty pro filmový festival v Karlových Varech. Jaký bude letos?
Úplně jednoduchý. Na bílé ploše kromě značek a názvu festivalu bude uprostřed pouze malá číslice „47“ s koncovkou „th“ – tedy čtyřicátý sedmý. Má to ještě variantu také bílého plakátu, na kterém jsou čísla dnů, ve kterých festival probíhá. Myslím, že karlovarský festival už má takové jméno a pozici, že si můžeme dovolit napsat pouze, že je to 47. ročník, a lidi přijedou.

V roce 2011 jste získal ocenění za nejkrásnější knihu v roce 2011, jde o knihu Josefa Koudelky Cikáni?
To je ocenění především Josefu Koudelkovi, protože to je kniha fotografií, kterou připravoval už na konci 60. let s grafikem Milanem Kopřivou. Já jsem se k té práci dostal až v roce 2005. Josef Koudelka pracuje, nechci říct pomalu, ale velmi důsledně a zodpovědně. O té knize přemýšlel od roku 1970, 1971, ale vyjít mohla až v minulém roce. Myslím, že je jedním z klasiků fotografie a tématu Cikánů. Proto jsem zvolil poměrně jednoduchou a jednoznačnou typografii. Nechtěli jsme na obálku dát fotografii, protože vedle dalších fotografů, kteří téma Cikánů zpracovali, je klasikem.

Jak se mění vkus lidí? V čem byste chtěl vkus změnit vy?
V tom nemám tak velkou ambici. U té malé části, co já a moji kolegové děláme, se snažíme, aby byla kvalitní a tím přispívat k tomu, aby se vkus proměňoval a ovlivňovalo to lidi nejen v tom, jak vnímají grafický design, ale jak vnímají výtvarné umění vůbec. Od revoluce se naši klienti, nejen z firemní, ale i kulturní oblasti, v tomto směru velmi vyvíjejí a mění. Ovlivňuje je to, že jezdí do zahraničí a vidí a kvalitní věci. Jejich vkus je proto jiný, než byl třeba v roce 1992.

Aleš Najbrt (*1965, Praha)

Grafický designér, spoluzakladatel Studia Najbrt. Absolvent VŠUP v Praze (1982–1988). Studio Najbrt vytváří firemní logotypy, plakáty, přebaly knih. Mimo jiné pracovalo na kompletní vizuální podobě pro (nakonec neúspěšnou) kandidaturu Ostravy na Evropské město kultury 2015 a v poslední době na novém logotypu České televize. Aleš Najbrt získal Českého lva za nejlepší filmové plakáty (například k filmům Protektor, Pelíšky, Rok Ďábla). Mimo designu se věnuje herectví. Je zpěvákem M.T.O. Universal Praha, člen Tros Sketos a Starším nosičem rakví B.K.S.


(redakčně kráceno)