Smrtelná podoba chudokrevnosti se dá léčit

Jeruzalém - Díky léčbě pomocí kmenových buněk z placenty se podařilo uzdravit pacienta s takzvanou aplastickou anémií. Ta v Evropě postihuje v průměru jen dva lidi z milionu. Experiment se smrtelnou podobou chudokrevnosti proběhl poprvé v historii medicíny.

Sedmiletá Bianca měla za sebou už dvě transplantace kostní dřeně, obě neúspěšné. Její stav se ještě zhoršil a k potížím se přidaly infekce. Ve chvíli, kdy jí lékaři dávali pár měsíců života, se případu ujal tým z transplantačního centra v Jeruzalémě. Převezli ji tam vloni v červenci. „Zjistili jsme, že děvčátko bylo v nemocnici přes deset měsíců, pronásledovaly ji těžké zdravotní komplikace, prošla dvěma transplantacemi bez výsledku. Lépe řečeno - odnesla si z nich ještě život ohrožující infekci. Po naší léčbě se stal takzvaně zázrak, ale musím upozornit, že za tím zázrakem je spousta práce, práce vynikajících vědeckých mozků. Takže doufáme, že naše nová metoda pomůže ještě mnoha pacientům,“ vysvětlil lékař z jeruzalémského Lékařského centra Hadassah.

Metodu se zkratkou PLX vyvinula izraelská společnost Pluristem

Bianca sice musí nosit chirurgickou roušku, ale jinak si necelý rok od zahájení léčby hraje tak jako jiné děti. Je na tom dokonce tak dobře, že by mohla brzy opustit nemocnici a konečně se vrátit domů. Obrat způsobila léčba buňkami extrahovanými z lidské placenty. Metodu se zkratkou PLX vyvinula izraelská společnost Pluristem. „Jde o biologickou léčbu. Používáme lidské buňky, které jsou univerzální. Nezáleží tedy na tom, jestli existuje mezi dárcem a příjemcem nějaká shoda. Tyhle buňky pak v těle nastartují procesy, které nefungovaly, včetně aktivizace kostní dřeně,“ dodal lékař.

Při aplastické anémii kostní dřeň netvoří nejen červené, ale ani bílé krvinky a krevní destičky. V Biančině případě začala kostní dřeň znovu sama pracovat asi deset dnů po posledním kole léčby. Buňky upravené nejdříve v laboratoři začaly v těle produkovat koktejl proteinů. V orgánech cílily na zánětlivá onemocnění a na nedokrvená místa, pomáhaly jim zotavit se. Právě ischemie, tedy nedostatek krevního zásobování, způsobuje i slabou dodávku kyslíku a glukózy.

Zami Aberman, generální ředitel, Pluristem Therapeutics

„Máme pokusné studie na zvířatech, které dokazují, že se dají na stejném principu léčit i zánětlivá onemocnění střev anebo dokonce roztroušená skleróza. Upravené buňky se dají použít i po úrazech - mohou významně urychlit rekonvalescenci. Zkrátka věříme, že jednou bude tahle metoda stejně běžná, jako je dnes třeba krevní transfúze.“

Všechny výzkumné programy jsou zatím pouze ve fázi klinického testování. Bianca je první člověk na světě, který celý proces podstoupil. Vědci proto potřebovali svolení izraelského ministerstva zdravotnictví - dostali je obratem, stejně jako souhlas Biančiných rodičů. Stejná nemoc zabila Simoně už jedno dítě. Vloni touhle dobou proto vůbec nedoufala, že se Biancu podaří zachránit. Teď se těší, že si ji co nejdřív odveze domů.

Léčba kmenovými buňkami (zdroj: ČT24)