Za sucho na jihu Moravy může podle odborníků rušení rybníků

Jižní Morava - Kdysi krajina plná úrodných polí, zeleně a lužních lesů s bujnou vegetací, dnes vyprahlé pláně ohrožené vodní i větrnou erozí. Jižní Morava stále více trpí nejen nestandardními výkyvy počasí a nedostatečnými srážkami, ale také narušenou rovnováhou vláhy v přírodě. Podle agrárního analytika Petra Havla za problémy stojí masivní úbytek rybníků.

„Vodní plochy ovlivňují nejen stabilitu vody v území, ale i teplotní a srážkové podmínky. To naši předkové dobře věděli. Navzdory tomu bylo jen na území státního podniku Povodí Moravy v minulosti zrušeno několik set rybníků,“ upozornil Havel ve svém článku publikovaném na internetovém portále Asociace soukromého zemědělství ČR.

Zrušené rybníky obvykle nehradily plochy obdělávané zemědělci. „Teď ale území se zrušenými rybníky patří k oblastem s nejvyšší ohrožeností suchem,“ zdůraznil Havel.

Význam rybníků pro krajinu

"Rybníky zadržují v krajině povrchovou vodu a zároveň přispívají ke zlepšení vodních
poměrů v půdě. Zejména v období povodní omezují negativní dopad velké vody na níže položená místa. Zároveň udržují vyšší průtoky níže po proudu na podzim a v zimě, kdy je v tocích obecně málo vody. Pozitivní vliv mají rybníky na okolní zemědělské plochy, které mají vyváženější přísun vody po celý rok. Protože zadržená voda má stabilně vyšší teplotu, prodlužuje se v okolí rybníků vegetační období o několik dnů."

Zdroj: NEDOMOVÁ, Lea. Malé rybníčky v mikroregionu Sdružení Růže. 2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Pavel Klvač.


Nejsušší oblasti České republiky letos zmapoval Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). „Souvislosti se vynořují na povrch. Například v nejsušším území v okrese Břeclav se podle statistik zrušilo nejvíce rybníků,“ uvedl analytik.

Mezi nejvyprahlejší místa na Moravě patří okolí Bořetic. Také tam kdysi vodu zadržovala vodní nádrž. „Asi čtyři sta let zde bývalo jezero. Postupně se v něm ale nahromadily nánosy, staly se z něj močály a přestalo být vhodné pro chov ryb. Proto se roku od 1835 začalo postupně odpouštět a na jeho místě začali hospodařit zemědělci,“ uvedl starosta Bořetic Václav Surman. Vody je v této oblasti obrovský nedostatek. „Když naprší, voda odtud rychle uteče. Jezero ji alespoň zadržovalo a myslím si, že i klimatické podnebí kdysi vylepšovalo,“ míní Surman.

Na tomto poli v Bořeticích kdysi bývalo jezero
Zdroj: ČT Brno

O obnovení jezera ale obec zatím neuvažuje. „Nedokážu posoudit, zda by se situace zlepšila, kdybychom se jezero pokusili obnovit,“ dodal starosta.

Někde se za miliony obnovuje, jinde se pořád vysušuje

Jižní Morava pomalu ztrácí svoji pověst obilnice republiky. I vzhledem ke klimatickým změnám je podle odborníků postupná obnova rybníků v příštích letech nezbytná, chybí na ni však peníze. Pro představu - jen vybudování rybníku o nevelké rozloze jeden hektar vyjde přibližně na milion korun. Ač se první pokusy o obnovu původních rybníků začaly objevovat, další stále mizí.

„Především je potřeba, aby se přestalo s vysušováním dalších vodních ploch v kraji, které stále probíhá, a pro krajinu je to velmi nepříznivý trend. Vodu do krajiny potřebujeme dostat zpátky a při tomto stavu jdou veškeré snahy vniveč,“ podotkla Jana Podhrázská z oddělení pozemkových úprav VÚMOP.

Největší rybníky v Jihomoravském kraji

Pořadí Jméno Okres Rozloha Pořadí v republice
1. Nesyt Břeclav 296 ha 7
2. Jaroslavický rybník Znojmo 245 ha 11
3. Novoveský rybník Brno-venkov 174 ha 19
4. Vrkoč Brno-venkov 156 ha 23