Je to příležitost, pojďme ji nepromrhat, říká Pavel Telička o železničním uzlu

Brno – Více než milionový kontrakt brněnského magistrátu na lobbing v Bruselu kvůli železničnímu uzlu vyvolal nedávno řadu diskusí. Zakázka pro firmu BXL Consulting bývalého eurokomisaře Pavla Teličky má pomoci prosadit Brno jako město na jednom z klíčových transevropských železničních koridorů. Co je úkolem poradenské firmy? Jak budou lobbisté přesvědčovat evropské instituce, že si Brno zaslouží být dopravním uzlem mezinárodního významu? A jak si Brno v Bruselu zatím stojí? Pavla Teličky se ptal se redaktor České televize Petr Malý.

Pane Teličko, vaše poradenská firma BXL Consulting má od brněnské radnice dostat milion dvě stě tisíc korun. Co konkrétně za práci za tyto peníze vaše firma v Bruselu vykoná? Jak budete přesvědčovat Evropskou komisi o projektu nového železničního uzlu Brno? 

V prvé řadě vnímejme tu částku jako strop, který může – ale nemusí, být vyčerpán. My se zabýváme strategickým poradenstvím. Jde tedy především o to, abychom pomohli Brnu postavit a implementovat strategii, která skutečně dosáhne kýženého cíle. Do značné míry je ta činnost i zde v republice. Jak se vyvíjí koncept nové dopravní politiky Evropské unie, tak tento koncept, především v oblasti transevropských sítí a příslušných finančních nástrojů, už opustil Komisi. Bude se vyvíjet, bude procházet strukturami Rady EU a Evropským parlamentem. To znamená, že nejde ani tak primárně o činnost ve vztahu k Evropské komisi. Pomoci implementovat tuto strategii, to znamená poskytování příslušných rad, akcentace některých specifik Brna a Jihomoravského kraje.   

Koho a jak tedy budete v Bruselu přesvědčovat, jak konkrétně bude vaše práce vypadat? Půjde o schůzky s důležitými lidmi? 

Naše společnost se poradenstvím zabývá víc jak 8 let. Troufám si říci, že známe myšlení, uvažování, procesy, různé priority i nejrůznější zájmy, které se budou v Bruselu střetávat. Ty je potřeba analyzovat, vyhodnocovat a poskytovat. To je možná samo o sobě to nejklíčovější. To znamená ano, jsme v kontaktu a v jednání s celou řadou relevantních subjektů v institucích Evropské unie, kde česká veřejná správa nemusí mít ten potřebný dosah. 

O vás jako o bývalém eurokomisaři se nedá pochybovat, že by se nevyznal ve strukturách a evropských kuloárech. Jak si projekt nového železničního uzlu stojí teď? Je o něm vůbec v Bruselu nějaké povědomí? 

Berme v úvahu následující skutečnost – bavíme se o celé dopravní politice EU. Dnes je to několik desítek projektů transevropských sítí. V novém konceptu by těch klíčových koridorů mělo být deset. To znamená, že dochází k určité koncentraci. Ale koridory mají ne stovky, ale tisíce kilometrů. A na nich jsou ne desítky, ale stovky měst a míst, takže rozhodně nelze tvrdit, že evropské instituce žijí Brnem. A to je možná také důvod, proč radnice přistoupila k této spolupráci. Samozřejmě jsme na začátku tohoto procesu. Nemůžeme vyloučit, že návrhy komisaře pro dopravu Sima Klase v některých aspektech narazí. Ale my se musíme snažit, aby výsledný efekt byl maximálně pozitivní pro Brno. A když z toho bude profitovat Brno, tak věřím, že i celá Česká republika. Když se podíváme na koridory procházející přes Česko, tak jsou to koridory, které jdou i přes Brno. A to je obrovská příležitost. Je to de facto jakási křižovatka východ, západ, sever, jih. 

Dá se říct, že Brno chce na jednu stranu zabojovat v Bruselu kvůli novému nádraží, na druhou stranu si ještě pořád nedokázalo ukočírovat dohady o umístění nového nádraží. Může vám třeba toto zkomplikovat práci? 

Nejférovější odpověď by byla, že v tuto chvíli to nedokážeme jednoznačně říct. Už z toho důvodu, že jsme stále skutečně na začátku procesu. A pokud se nemýlím, tak zatím nepadlo rozhodnutí, kde bude vůbec brněnské nádraží lokalizováno. Já bych rád zdůraznil, že toto není předmětem naší spolupráce s radnicí. Jakkoliv tyto informace samozřejmě vnímáme. Nedávno jsme obdrželi CD disk od jednoho zdejšího občanského sdružení a rád se s ním seznámím, ale my v tomto směru žádnou roli nemáme. Ale berme v úvahu, že ČR není prostě premiantem EU. Nenaplňujeme ten potenciál, který bychom mohli mít. A zároveň jsme občas tak trošičku zlobivým dítětem. Možná to máme v povaze, možná je to odraz trošku rozkolísané politické reprezentace, ale podle mě děláme i celou řadu chyb. Logicky to nějak definuje naši vyjednávací pozici. Já můžu jen doufat, že si Brno uvědomí, ať už levá, pravá nebo středová politická reprezentace, ať už občanská sdružení, ekologické instituty, všichni ti zcela legitimní reprezentanti této diskuze, že to je příležitost. Byl velmi rád, kdyby se Brno nedopouštělo chyb, jichž se dopustila třeba jiná města nebo celá republika. Je to příležitost, pojďme ji nepromrhat. 

Je vůbec reálné v tuto chvíli hovořit o nějakém termínu? Teď nemyslím, kdy se vyřeší územní rozhodnutí, stavební řízení a podobně, ale spíš termín, kdy by mohly přitéct peníze na modernizaci železniční uzlu.

Naše společnost se nezabývá implementací strukturálního fondu, takže nejsme v uvozovkách projektanty. Ale já si myslím, že republika jako taková nebo i Brněnsko by mohly brát v úvahu, že i nadále jsou určité prostředky, třeba ve fondu pro financování transevropských sítí, které lze využívat na nejrůznější otázky – třeba studie. Pak tu máme rovinu, kterou máte na mysli asi vy, a to je příští finanční perspektiva. Já nedokážu samozřejmě odhadnout veškerý vývoj, který bude probíhat, protože se to váže na nové rozpočtové období. A to je zásadní politická otázka, velmi citlivá v EU. Ale řadu věcí, včetně pracovních projektů, lze předkládat i s předstihem. 

Ještě se s dovolením vraťme k penězům, které byste měli za své služby dostat. A to sice k odměně 180 tisíc v případě toho, že Brno jaksi dostojí svých zájmů. Jak je to smluvně ošetřeno, za co byste měli tuto odměnu inkasovat? 

Já bych řekl, že Brno bude potenciálně skutečně uzlem. Má to jednoznačně smysl, a pokud bude v České republice prostor, aby vzniklo logistické centrum evropského významu nebo uzlový bod, tak bych si to velmi přál. V tuhle chvíli jsme pro to, aby Brno na té mapě skutečně bylo, aby zde opravdu takový uzel byl. Já mám téměř každoměsíčně poptávku od nejrůznějších firem, které říkají: „My bychom rádi distribuovali do východní Evropy“. 

Je vůbec obvyklé, aby si radnice najímaly lobbisty a poradenské firmy na prosazování svých zájmů v Bruselu? 

Musíte se zeptat jich. Z toho, co vím, tak jsou firmy, které se na toto specializují. My to děláme výjimečně, takže já vám na to nedokážu odpovědět. Jsme sice česká firma, ale operujeme v Bruselu, máme bruselské náklady, bruselské daně, sociální pojištění, máme cizí státní příslušníky jako své zaměstnance. To znamená, že máme relativně vyšší náklady než firmy, které v Bruselu taky působí, ale řídí to z Prahy. Tomu odpovídá i nastavení příjmů, což jsou dost často věci, jež nemůžete žádat od veřejnoprávního subjektu. 

Jak je ukotvená doba spolupráce s brněnskou radnicí? Ve smlouvě se mluví o šesti měsících. Počítáte s tím, že spolupráce bude dlouhodobější? 

To opravdu není na mně. Přemýšlet o tom, jestli bude spolupráce prodloužena v době, kdy nás celá řada dost zásadní práce pořád ještě čeká, je podle mě neseriózní. Takže pokud bude na čem pokračovat, a Brno bude mít zájem a prostředky, najdeme-li v tom smysl a uvidíme, že to má efekt, tak to a priori nemůžu vyloučit. Pokud by tomu tak nebylo, tak by byl absolutní nesmysl, aby se něco takového dělo. Ale všechno by to byla jenom spekulace. V tuhle chvíli jsou před námi konkrétní úkoly, které je třeba nejdřív naplnit. Pak si radnice vyhodnotí a řekne, jestli chce pokračovat. 

Pane Teličko, děkuji za rozhovor. 

(Rozhovor byl redakčně krácen) 

Pavel Telička

Syn komunistického diplomata Františka Teličky se narodil 24. srpna ve Washingtonu ve Spojených státech. Telička, který vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a po vstupu do KSČ působil na Ministerstvu zahraničních věcí ČSSR, nyní spoluvlastní a vede lobbistickou firmu BXL Consulting v Bruselu. Tam nyní mimo jiné lobbuje i za zájmy Brna.

V minulosti působil i jako náměstek ministra zahraničí a tajemník pro evropské záležitosti. Do povědomí řady lidí se Telička dostal v době přístupových rozhovorů o vstupu České republiky do Evropské unie, kdy vedl český vyjednávací tým. Proti jeho působení jako eurokomisaře se někteří politici stavěli kvůli jeho komunistické minulosti.