Zlínská zoo připravuje autentickou expozici Etiopie

Zlín - Zlínská zoologická zahrada dokončuje práce na druhé části rozsáhlé expozice Etiopie. Projekt za zhruba 12 milionů korun návštěvníkům přiblíží nejen zvířata typická pro tuto africkou zemi, ale především život tamních domorodců. Téměř vše, co nová atrakce návštěvníkům nabídne, vyrobil domorodý kmen Konso, zapsaný na seznam UNESCO.

Nedaleko Zlína roste kousek Etiopie. Stavbaři v Zoo Lešná totiž budují vesnici starého domorodého kmene Konso. Zabírá necelý hektar a je v ní vše, co musí domorodá osada mít. Třeba i africká kuchyně. „Mají ve stavbě vždycky otvor, aby kouř mohl jít ven. Vypadá to primitivně, ale všechno má svoje. Já jsem žasnul, jak dovedou některé věci vypracovat do detailů,“ popsal ředitel Zoo Zlín Roman Horský. V expozici nechybí ani posed uprostřed pole, ze kterého hlídači chrání úrodu před nenechavými ptáky. 

Téměř všechno vyrobili etiopští domorodci, třeba i několik set kilo vážící typické africké sýpky, jejichž instalace dala dělníkům pořádně zabrat. Aby byl malý ostrůvek Etiopie na Moravě opravdu autentický, dohlíží na práci i rodilý Etiopan. „Samozřejmě se mi stýská, takže přijedu sem a podívám se tady. Prostě je to příjemná věc,“ svěřil se Solomon Yimer Kifle. 

Protože je Lešná především zoo a nikoliv skanzen, nebudou v okolí domorodé vesničky chybět ani expozice se zvířaty. Zoo poprvé návštěvníkům představí třeba hyeny skvrnité nebo oblíbené surikaty. „Teď je vlastně období, kdy k nám do zoologické zahrady nová zvířata navážíme a dáváme je do karantény,“ vysvětlil Horský. Na živo návštěvníci zvířata i vesničku uvidí poprvé 22. září, kdy se nová expozice otevře veřejnosti.

S příslušníky kmene Konso vedení zoologické zahrady spolupracovalo už při stavbě první části expozice, Etiopie I. V rámci výstavby vznikl rozlehlý výběh pro paviány dželada, součástí je také největší ptačí voliéra s ocelovou sítí v českých zoo, ve které žijí typičtí afričtí ptáci. V horní části expozice ukryli stavebníci toalety do stylové kruhovité chýše. I první Etiopie, slavnostně otevřená v srpnu roku 2010, je doplněná velkým množstvím originálních etnografických předmětů, které vyrobili právě členové etiopského kmene Konso.

  • Typickým etiopským zvířetem jsou surikaty…
    Typickým etiopským zvířetem jsou surikaty… zdroj: ČT Brno
  • … a hyeny skvrnité
    … a hyeny skvrnité zdroj: ČT Brno

Sázka na kontakt se zvířaty a krásné expozice 

Zlínská zoologická zahrada je jedním z největších turistických lákadel celé Moravy, každoročně ji navštíví půl milionu lidí. Mezi 15 tuzemskými zoo jí v návštěvnosti patří druhé místo. Zahrada jako jedna z prvních v Česku vsadila na autentický chov zvířat, savci a ptáci jsou ve společných expozicích nebo sousedních výbězích, které co nejvěrněji napodobují původní domovinu a seskupení zvířat. Originalitou Lešné je rozdělení areálu podle jednotlivých kontinentů. Za jeden den tak návštěvníci podniknou cestu kolem světa a seznámí se s typickými zástupci zvířat Afriky, Asie, Austrálie, Střední a Jižní Ameriky.

Zoo má za sebou i řadu chovatelských úspěchů. Spolu s pražskou zahradou se zaměřuje na chov kriticky ohrožené gorily nížinné, ve výbězích mají i slony, nosorožce či pandy. Daří se i chov tygra ussurijského, po třech mláďatech teď zoo doufá v další přírůstky. Místní tygřici proto dovezli geneticky cenného partnera z Německa. 

ZOO Zlín v kostce:

Celková rozloha: 52 hektarů

Rozloha expozic: 48 hektarů

Počet pavilonů: 6

Počet zvířat: 211 druhů, 1 163 jedinců

Počet návštěvníků v roce 2011: 503 322

Počet návštěvníků od roku 1948: 15 266 821 (k 19. 8. 2012)

Zdroj: Zoo Zlín


Od chovu bažantů k moderní zoo 

Když v roce 1804 nechal majitel lukovského panství hrabě Josef Jan Seilern postavit na návrší zvaném „Leschna“ jednoduché obydlí bažantníka a zahájil chov bažantů, asi ho nenapadlo, že za dvě století bude na témže místě druhá nejoblíbenější zoo v Česku. Mezi lety 1887 až 1894 nechal hrabě František Seilern postavit současný zámek a kromě chovu bažantů a koroptví zavedl i chov těžších belgických koní. Pro koně časem vznikly stáje, kočárovna a krytá zimní jízdárna.

V roce 1900 začal hrabě Josef Seilern systematicky budovat přírodopisné muzeum. Postupně shromáždil sbírku 25 tisíc palearktických ptáků, 42 tisíc ptačích vajec a 10 tisíc kolibříků. Sbírky do Lešné začaly lákat první výpravy školních dětí.

Chov zvířat se postupně rozšiřoval. Ve 30. letech se areálu dnešní zoo pohybovali jeleni, drobné antilopy, jeřábi a běžci emu. Ve velkém vytápěném skleníku volně poletovali exotičtí ptáci. Rozvoj této soukromé zoo ukončila smrt Josefa Seilerna a následující válečné události.

Za války byl zámek zestátněn a v roce 1948 byla zoo oficiálně otevřena pro veřejnost. V 70. a 80. letech zoo rozšířila paletu chovaných zvířat. Přibyli nosorožci, buvolci, šimpanzi, lední medvědi, guerézy. Po pádu komunismu začal největší stavební rozvoj zoo. Areál je dnes rozčleněn podle jednotlivých kontinentů, sází na prostorné tematické expozice s více druhy chovaných zvířat, průchozí výběhy a voliéry.